Motor změny? Špatná zkušenost
PRAHA Aktualizace celorepublikového vodovodního plánu prověřila veškeré zdroje pitné vody, které má Česko k dispozici. Aby bylo jisté, že se každý Čech dostane k pitné vodě, je zapotřebí investovat 26 miliard do nových trubek či vrtů. „Kde to jde, upřednostňujeme napojení na větší zdroj. Protože i vrt prohloubený o pár desítek metrů pravděpodobně za tři čtyři roky vyschne,“říká v rozhovoru Aleš Kendík, náměstek ministra zemědělství pro vodní hospodářství.
LN Bilance zkoumala povrchové i podzemní zásoby?
Ano, netýká se to jen jedné části, protože v rámci republiky je zhruba polovina obyvatel zásobena z povrchových zdrojů, polovina z podzemních. Některé vodárenské systémy jsou samozřejmě namixované, dochází k doplňování mezi zdroji, případně i náhradě, když má jeden zdroj v daném období menší vydatnost.
Bilance byla provedena ve všech čtrnácti krajích včetně Prahy. Zpráva hovoří o tom, kde jsou jaké zdroje k dispozici, které zdroje by bylo potřeba doplnit, jaké soustavy by bylo třeba propojit, aby mohlo docházet k distribuci pitné vody i do dalších lokalit. To je hlavní část. Ta druhá se zabývá konkrétními lokalitami. Tedy menšími obcemi, které už teď, když je delší dobu sucho, mohou mít problém se zásobováním obyvatel pitnou vodou, neboť jejich zdroje nejsou dostatečné. Menší zdroje jsou obecně náchylnější k tomu, že stačí kratší suchá perioda, aby byly více zranitelné.
LN Přetrvávají problémy v nějakých lokalitách i teď v zimě?
Samozřejmě místně to být může, ale nejedná se o žádné fatální potíže. Povrchové zdroje byly nyní relativně rychle doplněny, nádrže také. Nejen vodárenské, ale i další významné, které dotují spodní tok jednotlivých řek a potoků, z nichž se dělají odběry pro menší lokality. Pro představu: zhruba od poloviny prosince do poloviny ledna se ve vodních nádržích nově zachytilo skoro 200 milionů kubíků vody.
U podzemních zdrojů je s obnovou větší problém, tam bude důležité, jak dopadne zima. Nynější sníh je určitě skvělý, potřebovali bychom ideální pomalé roztávání. Kdyby bylo rychlé, skokové oteplení, voda velmi rychle odteče. V nádržích se sice něco zadrží, ale nikoliv všechno.
LN Je pravda, že některé významné nádrže – konkrétně třeba Vranov – byly v létě na třiceti procentech své kapacity?
Byly, zhruba na této kapacitě. Na jednu stranu to vypadá hrozivě, na druhé straně je to třetina objemu. Nádrže jsou projektované a dělané na to, aby v nich voda kolísala, od toho jsou. My jsme si jen v minulých letech odvykli, že by k tak velkým výkyvům docházelo. U Vranova bylo ještě jedno specifikum – loni tam probíhala rekonstrukce hráze, takže zásobní prostor byl uměle snížen kvůli pracím. Kdyby toho nebylo, zásobní prostor by tam byl na začátku léta výš, pak by to na 30 procent nespadlo. Ale i tam se kapacita zvýšila, nyní je na hodnotě 67 procent.
LN Co tedy aktualizace ukázala? Které regiony budou potřebovat nejvíc pomoct?
Co se týká opatření na zmírnění dopadů sucha v menších lokalitách, kde jsou menší skupinové vodovody, materiál vyčíslil investiční potřebu přes šest miliard, které budou nutné v jednotlivých obcích, aby se zvýšila zabezpečenost obyvatel pitnou vodou, respektive aby byla, pokud možno, bezproblémová. Největší díl financí bude třeba v Plzeňském a Jihočeském kraji, kdy v Plzeňském je to přes 1,5 miliardy, v Jihočeském 800 milionů. LN Proč zrovna tyto dva kraje, je tam nějaký speciální důvod?
Plzeňský kraj je jeden z těch, kde je na veřejný vodovod napojen nejnižší podíl obyvatel. Skupinové vodovody tam chybí nebo je není ani možné vybudovat. Je tam také velké procento individuálních zdrojů zásobování, tam budou náklady na dobudování sítí mezi obcemi větší. Jihočeský kraj je zase poměrně velký rozlohou, ale hustota obyvatel není tak zásadní – náklady na vybudování vodovodů pro menší počet obyvatel jsou výrazně větší.
LN Jaká jsou typická opatření na zmírňování dopadů sucha? Prohlubování studen?
Může to být zkapacitnění stávajících místních zdrojů či vybudování dalších, které by se napojily na stávající síť. Je to i vybudování nových nebo zkapacitnění stávajících vodojemů. I když má zdroj menší vydatnost, může se vodojem naplnit přes noc, když lidé spí. Případně jde i o propojení menších vodovodů, které nejsou zásadní skupinové, ale obce se mohou mezi sebou také spojit tak, aby si mohly navzájem pomáhat. A je to i napojení malých lokalit, kde se používají třeba čistě jen studny, nebo městských částí, jež mají svůj malý zdroj, na větší části.
LN Jak rychle mají miliardy do území jít? Respektive jsou místa, kde je hodně naspěch?
Objem peněz značí identifikované potřeby. Některé obce to může dostihnout už letos, zejména ty, které si to zkusily loni – vždy se ale udělala okamžitá opatření, vodojemy se zavezly pitnou vodou z jiných částí regionu, občané ani nepoznali, že tam mají sucho, protože jim voda stále tekla. Tohle je ale možné dělat jen tehdy, když se jedná o kratší časový úsek, nelze tak překlenovat celé suché období.
Rychlost závisí na inženýrské přípravě projektů, což je na bedrech vlastníků. Loni na podzim vzniklo sdružení majitelů páteřní infrastruktury vodovodů a kanalizací, my s nimi spolupracujeme a během prvního pololetí chceme podrobný harmonogram konkrétních akcí, s nimiž by se mělo začít, aby infrastruktura byla nachystaná na suché periody.
Zodpovědnost je na samosprávách s tím, že my jsme jim k ruce. V rámci konzultací i dotací. Klademe velký důraz na to, aby investice byly systémové: tedy neprohlubovat vrty tam, kde je možnost napojení na větší zdroj, který je trvanlivý, protože by to bylo krátkozraké. I vrt prohloubený o pár desítek metrů pravděpodobně za tři čtyři roky vyschne a nezbude než se napojit na větší vodovod se stabilními zdroji.
LN Starostové už jsou připraveni jít touto cestou? Dřív se některým připojovat do větších celků nechtělo.
Po napojení na velký zdroj může být voda pro obyvatele dražší, ale i tak je lepší být součástí většího celku, což cítí hlavně ti, kdo to na vlastní kůži poznali. Špatná zkušenost je nejlepším vodítkem, jak změnit své chování.
LN Vedle zmírňování dopadů obsahuje materiál ještě druhý balík investic. Ty jsou nač?
Na propojování velkých vodárenských systémů. Tam se bavíme zhruba o 20 miliardách. Největší náklady připadají na Jihočeský a Středočeský kraj, následuje Praha. Jihočeský kraj je specifický, má poměrně velký skupinový vodovod, jedním z hlavních zdrojů jihočeské vodárenské soustavy je povrchová římovská přehrada plus spolupracující zdroje. Je tam velký potenciál v dobudování soustavy do dalších částí jižních Čech, kde nyní není. Existují plány, aby soustava mohla zásobit celý region, vodu by bylo možné dodávat i nadregionálně, proto jsou tam vysoké náklady.
Středočeský kraj má zase nejvyšší počet obyvatel a jedno z nejnižších napojení na vodovody pro veřejnou potřebu. A Praha má opravdu velký počet obyvatel na relativně malém území, ale je potřeba vodu dostat z jedné strany města na druhou, která není zdrojově tak zajištěná jako ta od Želivky. Síť to teď není úplně schopná zvládnout, investice budou do dostavění transportní infrastruktury vody.
LN To znamená nové trubky, vodojemy i nové zdroje?
U skupinových vodovodů to bude zejména zkapacitnění vodojemů, dobudování nových propojení soustav mezi sebou, také optimalizace dimenzí jednotlivých řadů, aby transporty byly efektivní. Někde by mělo dojít k navýšení kapacity, jinde, kde potřeba už není tak velká a ani do budoucna nebude, se velký průměr zmenší, aby nedocházelo ke zhoršování kvality vody. Doplní se i nějaké nové zdroje, aby byly případné náhrady.
LN Nové zdroje jsou identifikovány v tabulce jednadvaceti míst, jak je materiál uvádí?
To jsou ty významnější. Materiál popisuje některé podzemní zdroje, které by bylo možné využít nebo i dovybudovat, a pak jsou tam povrchové zdroje, s nimiž by se mělo v nějakém časovém horizontu počítat. Neměly by se zavrhovat, a pokud to bude nezbytně nutné, mělo by se začít s jejich budováním. Jeden nový povrchový zdroj, který se už začal připravovat, je vodárenská nádrž Vlachovice na Zlínsku. Pro region je do budoucna zcela zásadní.
LN Náklady na nádrže jsou zahrnuty v těch 20 miliardách?
Ne, to je vedle. Dvacet miliard je čistě vodárenská infrastruktura, nádrže jdou svou cestou.
LN Odkud mají peníze plynout?
Uplatňujeme náklady v rámci národního investičního plánu, který schválila vláda, protože je to podle nás zásadní opatření, aby se omezily dopady sucha na obyvatelstvo, ale i průmysl, kritickou infrastrukturu.
LN Počítá se s finanční spoluúčastí majitelů sítí?
Určitě. Vždy, ať jsou vlastníci obce, či soukromníci, je nutná spoluúčast, nikdy se nebude jednat o stoprocentní dotaci. Poměr spoluúčasti ještě není dán, ale obecně to bude minimálně kolem dvaceti procent.