Německá rozvědka si posvítí na AfD
K hlavním politickým metodám německé protestní strany odjakživa patřily cílené slovní provokace a vyjádření, které šly za hranu přijatelnosti.
BERLÍN/PRAHA Německý Spolkový úřad na ochranu ústavy (BfV) oznámil, že se v budoucnu zaměří na aktivity opoziční pravicové Alternativy pro Německo (AfD).
Neznamená to sice, že by strana, která v minulých letech politicky „vyrostla“na kritice eura a migrační politiky, měla být jako celek soustavně monitorována. Má ale dojít k jakémusi předběžnému šetření. Jak k tomu nedávno uvedl šéf civilní kontrarozvědky Thomas Haldewang, mají být nyní pravidelně zachycována vyjádření klíčových osobností AfD. Cílem prý bude zjistit, do jaké míry se v nich dají vysledovat sklony k extremismu.
Podle deníku Tagesspiegel se do hledáčku úřadu dostal i jeden ze spolupředsedů strany Alexander Gauland. List se odvolává na materiály tajné služby. U politika, který byl desítky let prominentním členem křesťanských demokratů (CDU), jsou prý patrné „rasově-národovecké pohledy na společnost“.
Ve zprávě se k tomu uvádí, že Gauland prý ve svých vystoupeních „hanobí všechny, kteří nejsou součástí vlastní skupiny.“
Šéf AfD na sebe také upozornil kontroverzním výrokem, že v kontextu pozitivních německých dějin je doba nacismu pouze „ptačí sra*kou“, čímž měl zřejmě na mysli, že se jedná o zanedbatelnou epizodu německé historie.
Alternativa pro Německo již oznámila, že ji rozhodnutí civilní kontrarozvědky v očích veřejnosti poškozuje. Proto hodlá právní cestou usilovat o to, aby byl monitoring jejích aktivit zrušen. Za rozhodnutím Úřadu na ochranu ústavy vidí politické pohnutky a dlouhodobě negativní společenské klima vůči AfD.
Někteří radikálové již odešli Na straně druhé sílí i v rámci samotné Alternativy hlasy volající po vyloučení nejkontroverznějších členů, případně i celých skupin, které by mohly být pro její pověst v očích veřejnosti problematické. Letos se bude konat v Německu několik voleb do zemských parlamentů a rozhodne se i o německých poslancích Evropského parlamentu.
Skutečnost, že v rámci strany, která vznikla teprve před šesti lety, dochází v těchto dnech ke tříbení sil, potvrzuje i rozhodnutí dlouholetého šéfa AfD ve východoněmeckém Sasku-Anhaltsku, André Poggenburga, opustit její řady. Právě pod jeho vedením dosáhla protestní strana při zemských volbách před třemi lety rekordního výsledku v podobě téměř 25 procent hlasů.
Poggenburg, který byl považován za jednoho nejvýznamnějších představitelů radikálního křídla, své rozhodnutí odůvodnil tím, že AfD podle jeho názoru ztratila původní záběr a posunula se prý příliš doleva.
Kritizoval také skutečnost, že navzdory tomu, že největších volebních úspěchů dosáhla AfD na východě Německa, strana vůbec nereaguje na specifické zájmy a očekávání tamních voličů. Proto Poggenburg založil nedávno novou stranu, „Vzedmutí německých patriotů“(Aufbruch deutscher Patrioten – AdP), kterou včera představil veřejnosti.
Právě ve východním Německu docházelo v minulých letech k relativně systematickému propojování mezi AfD a stoupenci různých místních protiimigračních a protiislámských sdružení, jako například drážďanského hnutí Vlastenečtí Evropané proti islamizaci Západu (Pegida).
Řada východoněmeckých politiků AfD pochodovala například ruku v ruce s mluvčími těchto skupin loni na podzim v Chemnitzu. V tomto saském městě došlo na přelomu srpna a září k nepokojům poté, co zde odmítnutý syrský žadatel o azyl zabil místního německého občana.
Až dosud sledoval Úřad na ochranu ústavy pouze některé skupiny uvnitř strany. To platí pro její mládežnickou organizaci Mladou alternativu (Junge Alternative), protože v jejích řadách působilo několik členů s vazbami na pravicově extremistické skupiny.
Vedení AfD se již mezitím od stranického dorostu distancovalo a zřejmě uvažuje, že odebere organizaci oficiální status.
V rámci samotné AfD sílí hlasy volající po vyloučení nejkontroverznějších členů či skupin, které by mohly kazit image strany na veřejnosti