Tonda, Luděk, Jean-Claude a Bilal
Tonda Blaník má velký problém. Pokud to půjde takto dál, tento primitivní lobbista ztratí pozici nejoblíbenějšího proletářského hrdiny na české seriálové scéně a zhruba v dubnu ho převálcuje vycházející hvězda z Mostu. A na tento nový komediální seriál by se měli povinně dívat všichni hysteroliberálové, aby jim konečně došlo, proč prohrávají v parlamentních volbách. Protože zatím se zdá, že lúzr Luděk z Mostu rozumí politice více než rozmazlené princátko z Prahy. Seriál Most! se může zástupcům pražské kavárny před květnovými volbami do Evropského parlamentu jako didaktická pomůcka hodit, i když by mohli na nenáviděný Zemanův a Babišův venkov také vycestovat, aby získali cenné zkušenosti přímo na místě. Seriál Most! je navíc zadarmo, nebude třeba za velké peníze od uprchlého uhlobarona najímat politického poradce formátu Tonda Blaník.
Zatímco souboj mezi Tondou a Luďkem ještě nemá vítěze, Lucemburčan Jean-Claude Juncker už definitivně prohrál a předsedou Evropské komise na další čtyřleté období jistě nebude. Dalo by se říci – díky bohu! Bývalý premiér vyhlášeného daňového ráje v čele Evropské unie toho totiž moc nepředvedl. I když vlastně ano. Viděli jsme od něj mnoho pozoruhodných kousků. Za poslední čtyři roky se z tohoto křesťanského demokrata stal příkladný levicový liberál, položil věnec k soše Karla Marxe, velebil komunistického revolucionáře a kubánského diktátora Fidela Castra, v době jeho vládnutí do EU nekontrolovaně přišly zhruba dva miliony nelegálních muslimských uprchlíků a migrantů a Velká Británie Unii opouští.
Kdo obsadí Junckerovo křeslo? Nevíme. O jasném vítězi v jiném významném evropském klání přece jen můžeme hovořit už dnes, ačkoliv soutěž se odehraje pár dnů před evropskými volbami. Jedná se o 64. ročník soutěže Eurovision Song Contest, která se bude konat v Tel Avivu letos 18. května. Francouzi naposledy vyhráli v roce 1977, což je strašně dávno, proto by nyní rádi vyslali někoho, kdo zemi vedenou pokrokovým prezidentem Emmanuelem Macronem bude důstojně reprezentovat a zároveň bude od prvního okamžiku i jasným favoritem.
Ve Francii se nyní vybírá umělec, který za ni bude ve finále zpívat. Semifinále před několika dny s přehledem vyhrála devatenáctiletá osoba s marockými kořeny, ale už narozená ve Francii, a pokud se nic fatálního nestane, národní soutěž vyhraje také. Bilal Hassani se sice narodil jako muž, ale obléká se, maluje i češe jako žena, jenže o sobě tvrdí, že je gay, za co prý ho v běžném životě často ponižovali a uráželi. Píseň Roi (Král) prý obdržela nejvíce hlasů díky tomu, že Bilal Hassani zpívá o lásce a toleranci, přičemž odmítá nenávist a homofobii. Proto můžeme tvrdit, že jestli Francouzi letos soutěž Eurovision Song Contest nevyhrají, tak už nikdy.
A Bilal Hassani bude stejně jako v roce 2014 rakouská zpěvačka s plnovousem Conchita Wurst čelit kritice, že vyhrála díky své sexuální orientaci a veřejnému tlaku PC aktivistů, ale nikoliv kvůli nespornému uměleckému nadání.
Seriál Most! se může zástupcům pražské kavárny před květnovými eurovolbami jako didaktická pomůcka hodit, i když by mohli na nenáviděný Zemanův a Babišův venkov také vycestovat, aby získali cenné zkušenosti přímo na místě