Bankrotů ubývá, lidé ale dluží víc
Zadlužení obyvatel v Česku roste. Napůjčováno mají zhruba 2,3 bilionu korun. Zároveň klesá počet lidí, kteří mají problémy se splácením. Vyhlašuje se i méně osobních bankrotů.
PRAHA Rostoucí ekonomika, práce na každém rohu a s tím související růst mezd a platů. To všechno jsou důvody, proč se snižuje počet lidí s dluhem po splatnosti. Podle dat úvěrového registru Solus klesl počet lidí s takovým dluhem z 635 tisíc na konci roku 2017 na loňských 620 tisíc lidí.
Jejich dluhy po splatnosti činily 49,5 miliardy korun, což je o 1,1 miliardy méně než o rok dřív. Protože se však ekonomice daří, lidé si půjčují stále vyšší částky. Nemyslí na to, že když nastanou horší časy a oni třeba přijdou o práci, mohou mít se splácením problémy.
Pomohl i nový zákon
„Do určité míry se na zlepšení stavu podílí i nová legislativa, která po věřitelích vyžaduje přísnější zkoumání úvěruschopnosti klientů. Jinými slovy, lidé, kteří by se jinak dříve ocitli v registrech, v současnosti půjčku nedostanou anebo pouze v objemu, který spíše zvládnou splácet,“říká expert neziskové organizace Člověk v tísni David Borges. Pozitivní trend potvrzují i další společnosti, jež dluhovou problematiku sledují.
Ruku v ruce s tím jde i menší počet lidí, kteří vyhlásili osobní bankrot. Jejich počet klesl podle dat Solusu meziročně o 476 na 13 103 osob. Obdobnou změnu potvrzují ti, kdo s oddlužením pomáhají. „Klesá i počet našich klientů a počet žádostí o zpracování osobních bankrotů,“říká David Šmejkal, ředitel Poradny při finanční tísni. „Okrajově se projevuje i lepší finanční vzdělání spotřebitelů, zejména mladších a středních ročníků. Roli může hrát i skutečnost, že přes 130 tisíc lidí má za sebou osobní bankrot a ví, jak je těžké se dluhů zbavit.“
Podle Borgese v registrech zůstávají především lidé s půjčkami, jejichž splacení bylo už od začátku nad jejich možnosti. Druhou skupinou jsou ti, kdo si sice vzali rozumnou půjčku, ale jejich finanční situace se zhoršila například kvůli ztrátě zaměstnání či zdravotním problémům.
Problémy se splácením úvěrů se nevyhýbají žádným skupinám obyvatel. „Obecně lze nicméně říci, že zranitelnější jsou starší lidé. U nich je o něco vyšší podíl klientů s ohroženým dluhem – tedy těch, kteří nezaplatí tři po sobě jdoucí pravidelné splátky – oproti ostatním. Rizikovější je také nejmladší věková kategorie do 24 let,“doplňuje Lenka Novotná, výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací.
S růstem ekonomiky se zvyšuje i celkové zadlužení obyvatelstva. Zatímco ve třetím čtvrtletí roku 2016 dlužili Češi celkem 1,918 bilionu korun, o dva roky později to bylo už 2,27 bilionu. I když klesá počet lidí s ohroženým dluhem, průměrná částka, kterou lidé dluží ve chvíli, kdy se dostanou do problémů, naopak roste. Vyplývá to z dat Bankovního a nebankovního registru klientských informací.
Krize? Ještě se uvidí
U dlouhodobého dluhu, tedy hypoték či stavebního spoření, se v loňském třetím čtvrtletí průměrná částka meziročně zvýšila o 7,5 tisíce korun na 479,3 tisíce. U krátkodobých půjček, typicky spotřebitelských úvěrů, se zvýšila o více než čtyři tisíce korun na 95,8 tisíce.
„Zvyšující se průměrná částka ohroženého dluhu na jednoho klienta souvisí mimo jiné také s tím, že si lidé v posledních letech půjčují stále vyšší částky. Při problémech se splácením jim proto zbývá splatit vyšší částku než dřív,“vysvětluje Novotná.
Dobré časy nemusí trvat věčně. „Pokud by se ekonomika dostala do recese, někteří lidé přijdou o práci a budou mít potíže splácet. Společnosti poskytující krátké půjčky nemusí být ochotny úvěr obnovit, což povede k nárůstu bankrotů. Nemusí to být však dramatické, záleží na tom, zda půjde o zpomalení ekonomiky, nebo větší krizi. Tu ale nečekám,“dodal Borges.