Dálniční známky mají skončit už příští rok

Za dálnice budeme platit přes internet Kontrolu podle SPZ zajistí kamery Cena se může zvýšit až na dva tisíce korun

PRAHA Místo vylepení dálniční známky úhrada přes internet a nahlášení espézetky do centrální databáze. O novém systému úhrady poplatků za jízdu po dálnici mluvilo ministerstvo dopravy roky, teď je návrh změny zákona o pozemních komunikacích hotov.

V únoru ho projedná vláda a pak parlament. Současný způsob nákupu a kontrol má podle zjištění LN skončit s rokem 2020.

Navíc od roku 2021 bude vláda moci užívání českých dálnic i zdražit. Nynější ceny (například roční dálniční známka za 1500 korun) jsou totiž na horní hranici limitu, který dovoluje současná podoba zákona. Nově by mohli řidiči platit až dva tisíce korun.

Česko je v Evropě jednou z mála zemí, které dosud ke zpoplatnění dálnic zastaralý systém nalepování kuponů používají. I novinka ale zachovává některé nynější parametry, třeba délku předplaceného období – roční, měsíční a desetidenní. Zachována zůstane také možnost zaplacení u pump a na poště. miliardy korun

„Inspiraci jsme hledali v Rakousku, na Slovensku nebo v Maďarsku, kde si už nemusejí řidiči lepit na sklo klasický kupon, ale stačí přes internet zaregistrovat registrační značku vozidla, zaplatit a jezdit,“říká mluvčí resortu dopravy Lenka Rezková.

Ministerstvo uvádí, že důvodem změny je zjednodušení celé agendy a potřeba lepší kontroly řidičů, kteří dnes leckdy unikají na dálnicích placení. Nově totiž budou policisté a celníci kontrolovat řidiče pomocí videodetekce SPZ.

Možná se tak stane prostřednictvím stávajících mýtných bran, jak včera připustil ministr dopravy Dan Ťok. Ale dosavadní plány hovoří o skenování SPZ všech projíždějících vozů z mobilních či pevných kamer a okamžitém porovnání s espézetkami, u kterých je zaznamenána platba nebo úleva z platby v elektronické databázi Státního fondu dopravní infrastruktury. Ten peníze za kupony inkasuje a povede nově evidenci SPZ a poplatků.

Stát by také měl ušetřit. Roční náklady na technologie a provoz (uvádí se 160 až 240 milionů korun) prý budou nižší než při současném způsobu.

Podle představ tvůrců novely zákona přispěje nový způsob úhrady poplatků ke zvýšení sumy, kterou český stát ročně z dálničních známek vybírá. Cílem je ale vybírat víc než doposud. Státní fond dopravní infrastruktury, který ze svých příjmů (mimo jiné včetně mýtného od kamionů) financuje dopravní stavby v tuzemsku, loni podle předběžných údajů inkasoval z dálničních známek přes pět miliard korun.

Přechodem na systém elektronických poplatků a na kontrolu zaplacení pomocí videodetekce registračních značek se údajně celkový příjem z provozu osobních automobilů na dálnicíchzvýší o zhruba 220 milionů korun. Alespoň o tolik podle tvrzení úředníků ministerstva zaplatí řidiči víc díky důslednější a efektivnější kontrole.

Výše pokuty za dálniční jízdu bez zaplacení má zůstat stejná jako doposud – do pěti tisíc na místě a až 100 tisíc korun ve správním řízení.

Zaplatíme i na poště a pumpě Česko ale současně zachová možnost zaplatit jízdu po dálnici i tradičním způsobem, například u benzinek nebo na poště. S tím, že řidič při platbě nahlásí SPZ svého vozu.

„To považuji za nezbytné. Řada zejména starších řidičů není u nás natolik zdatná v ovládání počítače nebo chytrého mobilu. Podobně to má v kombinaci s elektronickou platbou nastavené Rakousko,“připomíná mluvčí Ústředního automotoklubu Igor Sirota.

Ukončení plošného systému papírových dálničních známek je podle něj pro Česko téměř nutností. Způsob lepení známek na sklo automobilů je v Evropě ojedinělý. A také neudržitelný. Sirota připomíná, že nezbývalo než zavést některou ze dvou nejčastějších alternativ – vybírat od řidičů osobních aut mýto pomocí bran, jako například v Chorvatsku, nebo elektronická databáze podle SPZ.

„Bohužel u elektronického způsobu platby předem zůstává stále nedořešený problém s mezinárodním vymáháním pokut za jízdu po dálnici bez zaplacení. Slováci s tím mají trpké zkušenosti,“říká Sirota. (Viz další článek na této straně.)

Samostatnou kapitolou je možnost zvýšení ceny za jízdu po dálnici. Současný zákon neumožňuje vybírat víc než aktuálně nastavených 1500 korun na rok. O ceně rozhoduje vláda, která bude moci podle chystaného zákona zdražit roční poplatek v období od roku 2021 až k limitu 2000 korun. Odkdy a o kolik však nyní nikdo neřekne.

Cesta ke zdražení otevřena Zvýšit poplatek si vláda v době problematické rekonstrukce dálnice D1 zřejmě netroufne. Do budoucna to však vyloučeno není. Naznačuje to důvodová zpráva k chystané změně zákona. „Už od roku 2012 je výše ročního poplatku stanovena na horní hranici současného limitu, a není tak možno reagovat na obecný růst nákladů souvisejících s výstavbou, opravou a údržbou zpoplatněné dopravní infrastruktury a na růst inflace v posledních letech,“vysvětluje ministerstvo dopravy.

Rozšiřuje se také kategorie vozů, které jsou od poplatků osvobozeny. Kromě policie, hasičů, armády či záchranky budou nově jezdit úplně zadarmo po dálnici elektromobily. Vozy na stlačený zemní plyn CNG nebo biometan budou platit poloviční cenu.

Což ale neplatí pro rozšířenější, ale podobně ekologické palivo LPG. Vozy na propan-butan zaplatí plnou cenu. Ministerstvo to zdůvodňuje tím, že LPG je u nás prý dostatečně rozšířený a přestavby jsou levnější než v případě pořízení nových vozů se zemním plynem CNG a zejména na elektrický pohon. LPG prý tedy podporu nepotřebuje.

To kritizují někteří odborníci z oboru pohonných hmot. Například elektromobily mají z hlediska vlivu na životní prostředí význam spíš ve městech. Proč je tedy podporovat mimo města na dálnicích? ptají se.

„Ministerstvo se odklání od přístupu technologické neutrality, kdy by mělo být zvýhodněno vše, co přináší pozitivní výsledek, nikoli jen to, co si někdo vylobboval. Pokud chceme podpořit alternativní pohony s nižšími emisemi, musíme stejně podpořit i LPG nebo vozy na biopalivo,“soudí například šéf Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček.