„O starost míň, co s mou urnou“
Roste zájem mladších lidí o koupi hrobových míst. Některé hřbitovy hlásí nedostatek kolumbárních okének pro uložení ostatků
PRAHA Říká se, že mladí lidé na smrt nemyslí. Hřbitovní správy však nabízejí poněkud odlišný obrázek – pozvolný růst zájmu o pronájem hrobových míst u mladších ročníků. Prvotním impulzem pro ně bývá skon v rodině a s tím spojené vypravení pohřbu.
Podobně to měla dvaatřicetiletá Zuzana, která si platí místo na hřbitově už jedenáctým rokem.
„Prvním podnětem bylo úmrtí babičky a uložení její urny,“vzpomíná. Při té příležitosti žena zjistila, o jak komplikovaný a citově náročný proces jde. S ohledem na své blízké se proto rozhodla, jak a kde chce být jednou sama pohřbena. „Je to zkrátka praktická stránka věci, kdy příbuzným odpadne starost, co s mou urnou a kam mě po smrti uložit,“vysvětluje své pohnutky paní Zuzana.
Česko jako kremační velmoc Na obdobné příběhy narážejí správci hřbitovů i pohřební služby čím dál častěji. U generace, která se dnes označuje jako mileniálové (lidé, kteří maturovali v roce 2000 a později), hlásí nárůst zájmu v jednotkách procent.
Stejně tak potvrzují fakt, že Češi dávají přednost zpopelnění před uložením ostatků do země. „Česká republika je kremační velmoc,“konstatuje Jan Hájek, šéf ostravské pohřební služby Concordia.
Z toho plyne i dlouhodobě narůstající počet zájemců o kolumbární okénka, do nichž se ukládá urna s popelem zesnulého. „U tohoto typu hrobových míst zřejmě budeme v budoucnu muset řešit rozšíření počtu stávajících kolumbárií,“potvrzuje Karel Kobliha, ředitel Správy pražských hřbitovů. A dodává, že momentálně nejsou žádná volná kolumbární okénka na Ďáblickém hřbitově.
Nedostatek těchto míst je i na hřbitovech v Hradci Králové. „Situaci by samozřejmě vyřešilo pokračování ve výstavbě a rozšíření lesního hřbitova, kde je již od roku 2014 přijatá koncepce rozvoje. Tam je rozvojová plocha o 60 hektarech a lze říci, že se počítá i s možností dalších, alternativních způsobů pohřbívání,“říká Naďa Štěrbová z Technických služeb města Hradce Králové, které mají hřbitovy v gesci.
Ovšem i oblíbené uložení zpopelněných ostatků má svá úskalí. „Je zapotřebí vždy dopředu sjednat termín uložení urny, standardně je možné do hrobových míst – s výjimkou prosklených kolumbárních okének – ukládat pouze od března do listopadu, rovněž rozptyl nelze provádět v zimním období,“upřesňuje podmínky Kobliha, pod jehož patronát spadá zhruba 200 tisíc hrobových míst na 29 hřbitovech po celém hlavním městě.
Ceny? Od stovek korun ročně Ceny pronájmů se liší podle způsobu uložení ostatků. Jiné náklady představuje nájem schránky v kolumbáriu a jiné výstavba nové hrobky. Vedle částky za pronájem místa pak musí každý vlastník hrobu zaplatit hřbitovní správě za služby, jako jsou administrativa, údržba dřevin nebo opravy areálu.
„Klasický hrob stojí 50 korun za metr čtvereční na rok, urnový hrob o stejném rozměru 80 korun na rok,“vyjmenovává ceny ředitelka Alena Říhová ze Správy hřbitovů města Brna s tím, že volná hrobová místa nemají na hřbitově v Soběšicích.
V Olomouci vyjde pronájem hrobového místa na 410 korun za rok, urnové je levnější – za roční pronájem dá zájemce 360 korun. „Pořízení vlastního hrobu pak může představovat investici několika desítek, ale i stovek tisíc korun. Uložit urnu do společného hrobu bude možné i do tisíce korun,“vypočítává Hájek.
Jedním z důvodů, proč roste zájem o hrobová místa mezi mladší generací, může být i vidina finanční investice. Pronajímatelé totiž s hroby mezi sebou často obchodují.
„Lidé to můžou dělat. Pakliže se mi z potenciálně opuštěného hrobu takový nestane, budu jen rád. Ceny, za jaké si je lidé přeprodávají, neovlivníme – a ani to nechceme dělat,“vysvětluje svůj postoj Kobliha.
Za hroby podle realitních serverů lidé platí od několika korun až po desetitisíce.