Muriel podvanácté aneb Mašek vítězný
Maškův úspěch samozřejmě nevyrostl na zelené louce. Tenhle scenárista a výtvarník, ročník 1977, se pohybuje v českém komiksu už víc než patnáct let. (Spolu)podepsaný je pak pod zhruba dvěma desítkami knížek – a podařilo se mu, nejčastěji ve dvojici s Džianem Babanem, zatím snad všecko, na co sáhl.
Potenciál předvedl poprvé v trilogii Sloni v Marienbadu (2004), Za vším hledej doktora Ženu
(2006) a Poslední chobotango
(2008), kde rozehrál přízračnou partii z odvrácené strany československých dějin v hlavní roli s nešťastným mutantem Damianem Chobotem. Dál spolupracoval třeba s kreslířem Jiřím Grusem na albu Ve stínu šumavských hvozdů (tady se národní buditelka Božena Němcová utkává s postavami jedné „zapomenuté“mayovky; 2011) nebo se scenáristou Pavlem Kosatíkem; jejich titul
1952: Jak Gottwald zavraždil Slánského (2014) patří v desetidílné historické řadě Češi k těm jasně nejlepším.
Za zmínku stojí i Maškův výtvarný potenciál. Do českého komiksu přivedl takzvanou postprodukci, pracovní metodu, kdy staré tiskoviny, ovšem náležitě výtvarně rozvinuté, ožívají v nových souvislostech – jako když člověk přikreslí státníkovi na novinové fotce brejle nebo knír.
Ceny Muriel si Vojtěch Mašek odnesl jednak za podíl na titulu
Svatá Barbora, jednak za monumentální autorské album Sestry Dietlovy. Zatímco první kniha pracuje s vydatně medializovanou „kuřimskou kauzou“(v níž se titulní Barbora vydávala chvíli za Aničku, chvíli za Adama), ta druhá otvírá ryze fikční, fantastický svět. Je to vlastně horor, děsuplná detektivka, kde Mašek zúročil své oblíbené literární motivy, vyrůstající z nereflektovaných dětských strachů a hlubinných úzkostí, například dvojí identita, vytěsňované vzpomínky, láska doslova až za hrob. Jisté „psychoanalytické“vidění souvislostí, důkladné ponory do osobních dějin postav, obnažování příčin a následků je ostatně ve společném jmenovateli veškeré Maškovy práce, ať té slovem, nebo obrazem. Jeho knižní počiny mají každopádně mimořádný potenciál, který přesahuje tuzemský kontext.
S Maškovými Sestrami Dietlovými se po stránce obsahové docela dobře rýmuje vítěz v kategorii Nejlepší překladový komiks, album zkušeného amerického autora Charlese Burnse Naposled, vydané v pražském Trysteru. Také v téhle knize, ovlivněné vizualitou filmů Davida Lynche nebo Davida Cronenberga, jde o porouchaný vnitřní svět hrdiny, o nezpracovanou mocenskou přetahovanou s rodičovskou autoritou – prostě o to, jak užitečná je dávná Freudova pobídka k symbolické otcovraždě. Burnsův hrdina se propadá možná ještě hlouběji než „sestry Dietlovy“: prochází vyloženým očistcem, mizí na rubu skutečnosti, v postapokalyptické krajině obývané ohavnou, nemocnou civilizací, která funguje na principu obřího úlu. A podobně jako „sestry“má i on před sebou jediný úkol: najít v těch halucinacích a šílených obrazech sám sebe.
Muriel 2018 nezahrála naštěstí jenom na hororovou notu, v některých kategoriích (je jich celkem dvanáct) zazněly i úlevnější, dětské, potažmo mládežnické tóny. Cena České akademie komiksu (tedy té akademie, která Muriel od poloviny loňského roku spravuje) patří monumentální dvousvazkové knize věnované příběhům růžolící psí dvojky Punťa & Kiki; tu vylovili z dějin československého komiksu Pavel a Lucie Kořínkovi (Punťa: Zapomenutý hrdina českého komiksu).
Do Síně slávy vešel kreslíř Jiří Petráček, proslavený seriály jako 13 ze Staré čtvrti, Zkáza planety Země nebo Biggles, publikovanými časopisecky hlavně na stránkách Ábíčka nebo Sedmičky. Honza Smolík pak zvítězil v kategorii Nejlepší komiks pro děti: Jeho seriál Inspektor Hopkins zasahuje šikovně míchá prvky detektivní, zábavné a poučné; hrdina je totiž vybaven „nejmodernějším parním chronoportem“a má to štěstí, že se v dějinách nachomýtne vždycky tam, kde se něco důležitého semele.
To samé se dá říci o cenách Muriel, které byly letos předány v pražském kině Oko. Ten vzkaz je jasný: Muriel má ostrý zrak. Tedy aspoň pokud jde o současný komiksový provoz v Česku.
Včera byly v Praze předány komiksové ceny Muriel za loňský rok. Celkem třikrát bodoval Vojtěch Mašek – v kategoriích Nejlepší scénář, Nejlepší komiksová kniha a Cena České akademie komiksu.
Autor je členem České akademie komiksu