K platu ti dají auto i stravenky

Dnes, kdy se neustále mluví o nedostatku lidí na trhu práce, je odměna za práci jedním z hlavních nástrojů v boji o zaměstnance. Firmy se navíc předhánějí i v ostatních benefitech, které mohou zaměstnancům nabídnout. V dnešní, závěrečné kapitole seriálu se podíváme na to, jak se mzda správně stanoví, jaké jsou zákonné povinnosti ohledně odměňování, které benefity jsou výhodné pro zaměstnance a zaměstnavatele a co může a nemůže zaměstnavatel ze mzdy strhnout.

zaměstnanci i písemný doklad obsahující údaje o jednotlivých složkách mzdy a o provedených srážkách, tzv. výplatní pásku.

Pokud jde o výši mzdy, právní předpisy stanoví jen její minimální hranici. Odměna za práci zaměstnance nesmí být nižší než státem stanovená minimální mzda, jež od ledna 2019 činí 13 350 Kč měsíčně (při plném čtyřicetihodinovém úvazku) nebo 79,80 Kč za hodinu. na jeho rozhodnutí. Mnozí zaměstnavatelé v podnikatelské sféře poskytují pět týdnů dovolené, z toho je jeden týden poskytován dobrovolně nad rámec zákona. Výjimkou již dnes není ani zdravotní volno, kdy zaměstnavatel umožní zaměstnancům se doma vyležet, aniž by požadoval potvrzení od lékaře.

Asi nejběžnějším benefitem bývají stravenky či nějaká forma závodního stravování. S některými pozicemi se již Naopak v případě služebního auta či telefonu používaného pro soukromé účely bude zaměstnanec platit jak daň, tak odvody na sociální i zdravotní pojištění (a to z jednoho procenta pořizovací ceny věci).

Kdy lze „sáhnout“na odměnu Zjednodušeně lze říci, že na odměnu může zaměstnavatel „sáhnout“jen v zákonem předem přesně stanovených případech anebo pokud s tím zaměstnanec sám souhlasí a za tím účelem uzavře dohodu o srážkách ze mzdy.

Zákoník práce počítá s tím, že zaměstnavatel může automaticky ze mzdy srážet zejména daň z příjmů, pojistné na sociální a zdravotní pojištění nebo nevyúčtovanou zálohu na cestovní náhrady. Dále se mezi srážkami mohou objevit nároky, které po zaměstnanci někdo vymáhá v exekuci. K takové srážce dostane zaměstnavatel příkaz přímo od soudu.

Naopak u náhrady škody, kterou způsobí zaměstnanec zaměstnavateli, je vždy zapotřebí souhlasu zaměstnance. Bez dohody o náhradě škody formou srážek ze mzdy si zaměstnavatel peníze strhnout nesmí.

Pokud by zaměstnavatel část mzdy zadržel neoprávněně, může se zaměstnanec proti tomu bránit, a to buď vymáháním částky u soudu, nebo případně může na případ upozornit příslušný inspektorát práce. V krajním případě může být nevyplacení části mzdy i důvodem k okamžitému zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance.