Ceny Lumina pro zářící naděje
První držitelé nové prémie
PRAHA Hana Lísalová zkoumá ve Fyzikálním ústavu Akademie věd specializované funkční povrchy a inovativní biomateriály. Nyní se zařadila do skupiny tří vědkyň a tří vědců, kteří obdrželi novou prémii Lumina quaeruntur.
Ta je určena úspěšným badatelům, jejichž vědecká praxe nepřesáhla deset let od získání doktorského titulu (Ph.D.). Do této doby se ale nezapočítává doba rodičovské a mateřské dovolené.
Sama Lísalová má tři děti, ale i tak již dosáhla v oboru řady úspěchů. Její odborné studie, jež se zabývají optickými biosenzory a funkčními povrchy, mají stovky citací. A drží i několik patentů.
Co pro ni nová prémie Lumina znamená? „Je to pro mě velká pocta. Jde o jednu z mála příležitostí pro otevření vlastní skupiny,“řekla LN Lísalová, která právě hledá další spolupracovníky do týmu.
Zažímalová: Plníme mezeru Podmínkou udělení byl i příslib, že laureáti podají žádost o prestižní granty Evropské výzkumné rady (ERC). Všechny české instituce jich za uplynulých deset let získaly jen kolem tří desítek, přičemž v takovém Nizozemsku je to kupříkladu zisk jediné univerzity.
Nový velkorysý program Akademie věd má přinést zlepšení; Univerzita Karlova již několik let udílí interní podporu Primus pro výjimečné vědecké naděje.
„Z vlastní zkušenosti vím, jaké to je, vracet se do výzkumu po náročné péči o dítě... Většina programů se zaměřuje buď na juniorské talenty, anebo naopak na již velmi etablované vědce. I proto jsme založili prémie Lumina, které se
Iva Mozgová (* 1982)
■
- bioložka / epigenetika rostlin
Ondřej Klimeš (* 1977)
■
- sinolog / národnostní politika
Marie Buňatová (* 1970)
■
- historička / migrace a mobilita
Ondřej Kuda (* 1980)
■
- fyziolog / bioaktivní lipidy
Hana Lísalová (* 1978)
■
- fyzička / nové biomateriály
Graham Hill (* 1977)
■
- geofyzik / výzkum vulkánů
Pramen: LN, Akademie věd ČR
snaží právě tuto mezeru zaplnit,“říká předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová. Věří, že dobře cílená „stipendia“pomohou tuzemským vědcům při větším prosazování se v mezinárodních grantových kláních.
Celková výše dotace pro žadatele a jeho tým činí nejvýše čtyři miliony korun za kalendářní rok; z toho však čtvrtinu rozpočtu musejí zajistit akademická pracoviště vybraného stipendisty.
Další podpořenou vědkyní je molekulární bioložka Iva Mozgová z Biologického centra v Českých Budějovicích, jejíž skupina se bude zabývat epigenetikou rostlin. „Prémie nám určitě pomůže,“řekla LN Mozgová, jež má za sebou zkušenosti ze Švédska i publikace v časopisech z vydavatelské skupiny Nature. Loni již žádala o startovní ERC grant, dostala se mezi finalisty, ale zůstala těsně pod čarou. Do pěti let se hodlá přihlásit o vyšší variantu.
Věnují se výzkumu rostlin, nových materiálů, procesů souvisejících s cukrovkou anebo zahraniční politiky Číny. Akademie věd nově podpořila štědrou pětiletou prémií šestici výtečných vědců mladšího středního věku, kteří mají založit své skupiny s cílem žádat o elitní ERC granty.
Oborová pestrost i cizinec Mezi oceněnými jsou i zástupci společenských věd. Sinolog Ondřej Klimeš se zaměřuje na politiku v Číně, historička Marie Buňatová zase na migraci v pražské židovské obci na přechodu od středověku k ranému novověku.
Dalším oceněným je fyziolog Ondřej Kuda, specialista na metabolismus bioaktivních lipidů, který souvisí s výzkumem cukrovky. Šestici doplnil Graham Hill, jenž v Geofyzikálním ústavu AV povede skupinu zkoumající vznik andezitového vulkanismu. Výzkum podnikne na vulkanické struktuře Katmai na Aljašce, dějišti nejsilnější sopečné erupce 20. století.