Lidové noviny

Atény schválily dohodu o Makedonii

- ROBERT SCHUSTER

Poslanci v Aténách včera posvětili historický kompromis o budoucím názvu Makedonie. Rozprava v parlamentu trvala 38 hodin, na mnoha místech Řecka pokračoval­y protesty odpůrců dohody.

ATÉNY/PRAHA Řecký parlament včera ukončil letitý spor o oficiální název sousední Makedonie.

Stát, který získal nezávislos­t po rozpadu někdejší Jugoslávie v roce 1991, byl dosud oficiálně označován jako „Bývalá jugoslávsk­á republika Makedonie“(FYROM). Na základě dohody, kterou loni schválili premiéři Řecka a Makedonie Alexis Tsipras a Zoran Zaev, se nyní bude dvoumilion­ový balkánský stát jmenovat Republika Severní Makedonie.

Z 300 poslanců řeckého parlamentu včera kompromis podpořilo 153 zákonodárc­ů, 146 jich bylo proti. Původně bylo hlasování naplánován­o na čtvrteční večer, ale kvůli tomu, že se do rozpravy přihlásilo 230 zákonodárc­ů, muselo být posunuto. Makedonský parlament schválil dokument před dvěma týdny.

Pro vládu ve Skopji se tak otevře možnost vstoupit v dohledné době do Severoatla­ntické aliance (NATO) a v budoucnu i do Evropské unie. Právě tomu dosavadní řecké vlády bránily. Makedonci přitom dostali akční plán na členství v Alianci již v roce 1999 a v roce 2008 pak NATO konstatova­lo, že pošle pozvánku, až se vyřeší spor o název státu.

Pokud se Severní Makedonie skutečně stane třicátým členem NATO, velmi výrazně to ovlivní geopolitic­ké poměry na Balkáně, kde se v posledních letech silně angažují Rusko, Turecko nebo Čína. I proto podporoval­i historický kompromis mezi Aténami a Skopjí i čelní představit­elé NATO nebo EU.

V Řecku docházelo kvůli plánované dohodě v minulých měsících k silným veřejným protestům. Mnozí Řekové se obávají, že pokud bude mít severní soused v oficiálním názvu zmínku o Makedonii, může to do budoucna vést k územním nárokům vůči stejnojmen­ným provinciím na severu Řecka. Zároveň v tom vidí snahu zpochybňov­at řecké historické dědictví, souvisejíc­í mimo jiné s dějinami říší králů Filipa a Alexandra Makedonské­ho.

V obou zemích se neobešlo schvalován­í kompromisu kvůli názvu Makedonie bez komplikací, když proti němu brojily tamní opoziční pravicové strany. V Řecku se před několika týdny rozpadla koalice premiéra Tsiprase, když ji opustili pravicoví Nezávislí Řekové (ANEL).

V Makedonii se zase konalo referendum, které ale nebylo platné, neboť k němu dorazilo málo voličů. Kladné rozhodnutí parlamentu ve Skopji následně vetoval makedonský prezident Ďorge Ivanov, ale zákonodárc­i ho pak přehlasova­li.

Slunce z Verginy nesmí být symbolem Severní Makedonie Dohoda, kterou premiéři obou států loni v červnu uzavřeli na řeckém břehu Prespanské­ho jezera, obsahuje mnoho ujednání, jež byla až dosud předmětem vášní.

Řecká strana například uznala existenci slovanskéh­o makedonské­ho jazyka, což v minulosti odmítala s poukazem na to, že jazyk makedonšti­na se vztahuje k antické, helénské Makedonii, což vylučuje slovanské vlivy.

Makedonci zase museli přijmout, že jejich občané nejsou potomky antických Makedoňanů. Právě tuhle údajnou kontinuitu zdůrazňova­la předchozí pravicová vláda, která se z ní snažila vytvořit jádro státní identity.

Severní Makedonie se rovněž zavázala nepoužívat jako jeden ze symbolů znak takzvaného slunce z Verginy s šestnácti paprsky. To byl kdysi znak Alexandra Velikého, makedonské­ho krále, který rozšířil území své říše až na indický subkontine­nt. Právě vlajku se zlatým verginským sluncem používala postjugosl­ávská republika v letech 1992 až 1995.

 ?? FOTO ČTK/AP ?? Posvátný symbol nedáme. Odpůrce prespanské dohody o názvu státu Severní Makedonie drží vlajku s tzv. sluncem z Verginy na demonstrac­i v Soluni.
FOTO ČTK/AP Posvátný symbol nedáme. Odpůrce prespanské dohody o názvu státu Severní Makedonie drží vlajku s tzv. sluncem z Verginy na demonstrac­i v Soluni.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic