Nejsme ti, kdo rozhánějí demonstrace

Alexej Kelin, historik a člen Rady vlády ČR pro národnostní menšiny, je potomkem donských kozáků. Od loňského října je atamanem Vševelikého vojska donského za hranicemi, které se hlásí k odkazu povstání potlačeného na Donu v letech 1918–1919 bolševiky. Exiloví kozáci se nyní snaží zlepšit reputaci kozáctva pošramocenou úsilím Kremlu zneužívat ho ke svým cílům.

LN Ruští kozáci se poslední dobou podílejí na potlačování protivládních demonstrací. Není to v kontrastu s jejich pověstí bojovníků proti bolševické totalitě?

Když se kozáci začali organizovat, zřídil pro ně stát registr. Může se tam přihlásit kdokoli, důležité je, aby měly úřady proces pod kontrolou. Tím se ale změnilo postavení kozáků z národa na jakési milice určené k podpoře režimu. Tito takzvaní kozáci jsou zneužíváni k tomu, aby rozháněli mladé lidi na demonstracích. My se v této situaci se pokoušíme aktivovat kozáky rozptýlené v zahraničí, abychom takovému hanobení našeho národa bránili.

LN Co konkrétně děláte?

Máme pracovní skupiny, kde se zabýváme historií kozáckého národa, pomáháme potomkům rozptýleným po celém světě hledat své předky, jde taky o tradice, kulturu a folklor. Snažíme se o obnovu kozáckých hřbitovů a hrobů a o evidenci těch, které byly zlikvidovány. V budoucnu hodláme také usilovat o uznání genocidy kozáckého národa a jeho rehabilitaci.

LN Co se od vás očekává jako od exilového kozáckého atamana?

Snažím se udržovat tradice demokratické republiky donských kozáků z roku 1918. Chci aktivizovat skutečné kozáky, aby se nám podařilo dříve nebo později obnovit svá práva a vrátit se do země svých předků. Zní to sice utopicky, ale přece nejde nedělat vůbec nic.