MDŽ bude v Berlíně svátek, prý je to „zrovnoprávnění“

BERLÍN/PRAHA Kdo se vydá letos 8. března do německé metropole, měl by si dát pozor na jednu věc. Na Mezinárodní den žen (MDŽ) bude totiž v tamních obchodech a na úřadech zavřeno.

Může za to čtvrteční usnesení poslanecké sněmovny spolkové země Berlín, která rozhodla prohlásit 8. březen za nový zákonný svátek, a to s platností již od letošního roku. Zasloužili se o to poslanci sociální demokracie (SPD), Zelených a postkomunistické Levice, kteří zde tvoří zemskou vládu.

„Dnešní den je obrovským signálem pro celé Německo, že pokračujeme ve zrovnoprávňování žen a mužů,“uvedla k tomu poslankyně Derya Caglarová, zastupující berlínskou SPD. „Svátek nás posílí v našem boji,“sekundovala jí kolegyně za Levici Manuela Schmidtová.

Metropolitní region tak bude jedinou ze šestnácti německých zemí, kde bude mít MDŽ povahu oficiálního svátku spojeného s pracovním klidem. Tím zašla zdejší vláda dokonce dál než kdysi východoněmečtí komunisté. V dobách existence Německé demokratické republiky, podobně jako v ostatních socialistických zemích, sice byl 8. březen spojený s obrovským kultem a byla mu věnována velká společenská pozornost. Protože ale tehdejší komunističtí vládci obecně hodně šetřili s volnem, pracovní klid s tím spojený nebyl.

Nejméně svátků z celého Německa

Spolková země Berlín měla dosud devět dní pracovního klidu v roce, což bylo nejméně ze všech regionů. Nejvíc jich mají tradičně v Bavorsku (13) či v Bádensku-Württembersku (12).

Kritici poukazují na to, že takto narychlo schválený svátek může vést k řadě komplikací. Například v největší berlínské nemocnici Charité proběhne během pátků pravidelně na 300 operací a řada z nich již byla dopředu naplánována i na 8. března.

„Kdybychom ho zavedli až od příštího roku, připadal by MDŽ kvůli přestupnému roku na neděli a Berlíňané by z toho nic neměli,“oponuje výtkám sociálnědemokratická poslankyně Iris Sprangerová.

Podle očekávání se nejnovější usnesení berlínského parlamentu nelíbí zdejším pravicovým stranám, křesťanským demokratům (CDU), liberálům (FDP) ani Alternativě pro Německo (AfD). Jejich zástupci označili rozhodnutí jako „pokračování v socialistické tradici“.

Pozastavovali se také nad tím, že když už musel parlament schvalovat další svátek, proč za takový neprohlásil například 31. říjen, na který připadá Den reformace připomínající náboženského reformátora Martina Luthera. Tento den mají totiž jako svátek všechny východoněmecké spolkové země obklopující Berlín, a dával by tudíž smysl i z hlediska toho, že každý den pendlují mezi metropolí a okolím tisíce lidí.

Mnozí kritici také poukazují na to, že Berlín stále patří k nejzadluženějším německým regionům, který dostává v rámci finančního přerozdělování od ostatních spolkových zemí ročně dotaci ve výši čtyř miliard eur.

„Politici dali svým voličům nákladný dáreček, který bude stát místní ekonomiku 160 milionů eur,“citoval deník Bild jednatele obchodní komory Jana Edera.