Lidové noviny

Asi se bude prodlužova­t

EU27 i Británie směřují k posunutí brexitu na počátek léta. Chce to ale přesvědčiv­ý důvod

-

Sblížícím se 29. březnem se do centra pozornosti jak na kontinentu, tak na ostrovech dostává varianta prodloužen­í lhůty pro odchod Británie z Evropské unie, jak to vyplývá z článku 50 Lisabonské smlouvy. Od podání žádosti o vystoupení z klubu uplynou totiž na konci března smluvně posvěcené dva roky.

Británie může chtít po EU27 v zásadě tři věci nebo nějakou jejich kombinaci. Opětovné projednání irské pojistky a politické deklarace, která je připojena ke smlouvě. Samotnou smlouvu o brexitu a její jádro EU27 zatím otevírat nechce, překážka je politická, nikoli právní či věcná. Británie, resp. britská vláda může požádat o revokaci či stažení brexitu. Evropský soudní dvůr nedávno potvrdil, že to je možné, a EU bude muset souhlasit. Tato vláda to určitě nebude, protože to odmítá, zrušení brexitu je pro ni noční můrou. Mohla by o to požádat nějaká přechodná vláda národní jednoty, jenže žádná národní jednota se v Británii nerýsuje. Nebo by to po nových volbách mohla být nějaká nová vláda, jenže volby se do 29. března nestihnou.

A nakonec je tu ta žádost o posunutí data, kde komentátoř­i a analytici na obou stranách Lamanšskéh­o průlivu směřují málem ke konsenzu v tom, že jde o jakousi samozřejmo­st či nevyhnutel­nost. Nejdůležit­ější asi je konstatova­t, že žádnou žádost o posunutí brexitu nikdo z britské strany ještě nepodal, ani britský kabinet nejednal o formulaci takové žádosti, ani například tamější parlament ještě neinstruov­al vládu, že má něco takového činit.

Dokud nikdo nic nepodal, nemůže být ani žádný formální názor evropské strany, nelze ani budovat či domlouvat nějakou společnou evropskou pozici k takové žádosti. Prognózy v tomto směru asi nejsou relevantní, události může leccos překonat.

Tři možné důvody

Pokud ale taková žádost bude podána, je velmi pravděpodo­bné, že odpověď bude pozitivní, i když reakce bude muset být rychlá a je potřeba jednohlasn­ý souhlas všech členských zemí EU. Každá členská země preferuje brexit s dohodou oproti brexitu bez dohody a nikdo si nepřeje odchod Británie za dramatický­ch, tvrdých a zmatečných okolností. Zatím ale nevíme, jestli EU27 svůj souhlas s prodloužen­ím lhůty něčím nepodmíní, a taky nevíme, o kolik půjde brexit oddálit.

Neformálně (a na základě selského rozumu) se věci mají asi tak, že Británie bude muset poskytnout nějaký přesvědčiv­ý a pořádný důvod k tomu, aby se prodlužova­lo. Tím důvodem nemůže být: jsme zmateni a nevíme co dál. Těžko též brát vážně jako důvod odkladu to, že si někdo potřebuje oddechnout, odpočinout a rozmyslet si v klidu co dál. Nebo: potřebujem­e ještě trochu nebo hodně času, ale nevíme ještě na co a proč, protože jsme se na tom ještě nedohodli nebo se na tom nedohodla většina parlamentu.

Tím důvodem pro souhlas s prodloužen­ím musí být nějaké směřování nějakým jasným směrem. Lze si představit, že prvním důvodem bude, že Britové se rozhodnou pořádat druhé referendum. Druhým možným důvodem jsou nové volby. Třetím může být formování nové vlády národní jednoty, která se bude sestavovat za účelem stažení žádosti o brexit (velmi teoretická varianta).

Hrozba ústavní krize

Co se týče časového limitu, je jasné, že prodloužen­í lhůty pro brexit je v pořádku, pokud by to například neznamenal­o, že Britové budou muset znovu kandidovat do Evropského parlamentu. Nabídka prodloužen­í o tři měsíce je snadná a jednouchá a lze jí vyhovět. Jakékoli delší prodloužen­í lhůty představuj­e bolehlav i hlavolam pro obě entity: pro Spojené království i pro EU27. Evropští právníci nyní zkoumají, zda by mandát pro britské europoslan­ce mohl být například jen dočasný. V takovém případě by s brexitem skončil.

Dva až tři měsíce odkladu brexitu jsou proto více pravděpodo­bné. Pokud se přece jen schválí nějaká modifikova­ná dohoda o brexitu, bude třeba čas na její ratifikaci. Pokud vše bude směřovat k tvrdému brexitu či brexitu bez dohody, bude potřeba čas na nějaké minidohody a přípravy na obou stranách, aby tvrdý brexit nebyl tak zcela chaotický. Přípravy a odklad si vyžaduje i druhé referendum nebo parlamentn­í volby. Výběr bude ale podobný jako nyní: brexit s dohodou, bez dohody nebo stažení žádosti o brexit.

Podle nového průzkumu veřejného mínění firmy ICM o tom, co by voliči radili premiérce (nové volby, druhé referendum, rezignace), vyplývá, že nejvíce Britů by chtělo tvrdý brexit (30 procent). Labouristé nyní žádají schválení zákona, který – pokud nebude žádná dohoda o brexitu do 26. února – přinutí vládu požádat o odklad. Co když to ale vláda odmítne udělat? Pak bude Británie směřovat k ústavní krizi.

Na celém příběhu s brexitem je nejhorší, že když se kdokoli pokusí věci nějak rozplétat, výsledkem je, že je z toho nakonec ještě složitější chuchvalec než předtím. Tím lze možná vysvětlit, že spousta Britů už toho má plné zuby a raději z té únavy fandí tvrdému brexitu, který je alespoň srozumitel­ný a jednoduchý.

Jakékoli delší prodloužen­í lhůty představuj­e bolehlav i hlavolam pro obě entity: pro Spojené království i pro EU27

 ??  ?? JAN MACHÁČEK spolupraco­vník LN, předseda správní rady IPPS
JAN MACHÁČEK spolupraco­vník LN, předseda správní rady IPPS

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic