Babišizace ČSSD

Změna názvu může být jen úhybný manévr

Naše nejstarší politická strana připravuje nové stanovy navrhující i změnu názvu strany. Už by to mohlo být poněkolikáté ve 140leté historii, kdy by strana změnila název. Navrhované nové jméno Sociální demokracie (SD) však především ruší tradiční zkratku ČSSD, tu strana používá nepřetržitě od roku 1945, bez ohledu na dílčí změnu názvu. Že takový nápad vyvolává u členů odpor, je pochopitelné. Chci-li nějaký politický projekt inovovat, pak změnou názvu nezačínám, ale spíš končím.

Tvůrci stanov však nejsou naivní, změna názvu může být šidítkem, falešným terčem či bílým psíkem, který na sebe váže většinu pozornosti. Na odstranění názvu se všichni soustředí a jejich pozornosti úplně unikne skutečnost, že nové stanovy velice zjednodušují stranické věrchušce mocenské ovládání strany tím, že jeden stranický orgán – ústřední výkonný výbor – úplně ruší. Nic proti tomu, proč by se nemělo rozhodování zjednodušit, jen by to chtělo pořádnou vnitrostranickou debatu. Potíž ČSSD vězí v tom, že nové stanovy dostaly zatím jen krajské organizace, avšak o tom, že by byly povinny rozeslat navrhované stanovy všem členům, zatím nebyla řeč. Straníci mají pro hněv dobrý důvod.

Náčelníci či vůdcové ČSSD mají jasný cíl, chtějí se operativností přiblížit novým uskupením, jako jsou ANO, Piráti či SPD. Tyto subjekty se rozhodují rychle a efektivně, ANO a SPD proto, že otec zakladatel je téměř nezpochybnitelnou autoritou, Piráti proto, že se dohadují elektronicky. Možná straníci zvažovali i lepší názvy, třeba se zkratkou JO, avšak zalekli se, mohl by je totiž zažalovat cirkus.