Nejtěžší zkouška

Mít vliv znamená působit na určité jevy v určitých situacích, aby se něco stalo nebo aby se něco nestalo. Můžete někdy něco prosadit nebo něčemu zabránit. To je vliv. Napsal webu Neovlivní předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa, jeden z nejvlivnějších soudobých českých právníků.

Pan Baxa je právník nejen vlivný, ale všeobecně respektovaný a mravně bezúhonný. Říká-li, že se prezident Miloš Zeman pokoušel ovlivnit rozhodování jeho a celého soudu, není důvodu mu nevěřit. Je to velmi závažné obvinění – ačkoli se v trestněprávní rovině takřka jistě nikdy neprokáže. Přesto ukazuje v krajně nepěkném světle nejen prezidenta a jeho kancléře, ale bohužel v dosti šedém světle i špičky naší justice.

Je už roky veřejným tajemstvím, že předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský a předseda Nejvyššího správního soudu mají společnou a velmi jasnou představu, jak mají oba soudy a jejich vedení vypadat – mimo jiné že si oba přejí, aby pana Rychetského vystřídal právě pan Baxa. Neblahé a nešťastné je, že oba pánové se roky scházeli s hradními emisary, že se roky snažili skrze ně své představy prosadit a zejména že coby bezúhonný ochránce soudní nezávislosti pan Baxa promluvil až ve chvíli, kdy jeho plány na Nejvyšším správním i Ústavním soudu selhaly. Proč neinformoval o nátlaku prezidenta ve chvíli, kdy se ten nátlak udál?

A promluvil by vůbec, kdyby mu prezident vyhověl a on se stal předsedou Ústavního soudu? To by pak nátlak nebyl a nevadil?

Proč promluvil Josef Baxa až ve chvíli, kdy jeho plány na Nejvyšším správním i Ústavním soudu selhaly? Proč neinformoval o nátlaku prezidenta ve chvíli, kdy se ten nátlak udál? A promluvil by vůbec, kdyby se předsedou konstitučního tribunálu stal?

Zopakujme: bývalý předseda NSS je dosud bezúhonný a věrohodný člověk, prezident republiky je soudem usvědčený lhář. Vychází-li z kauzy část soudců nepěkně, pak Hrad připomíná Mordor. O jeho snaze ovlivňovat rozsudky mluví nejen pan Baxa, ale také ústavní soudce Vojtěch Šimíček. A nepřímo, velmi chytře potvrdil hradní apetit i předseda pražského městského soudu Libor Vávra. Ten vyloučil, že by na něj Hrad tlačil, ale rafinovaně v souvislosti s vydáním údajného ruského hackera Jevgenije Nikulina do USA řekl: „Pan Mynář mi volal až ve chvíli, kdy pokud už pan Nikulin nebyl v Americe, tak byl někde nad oceánem, tedy v době, kdy už bylo dávno rozhodnuto. Jen se mě ptal, zda je pravda, že odcestoval.“

Neskrývaná snaha ovlivňovat soudní rozsudky a nálezy je děsivá proto, že dle ústavy prezident „jmenuje soudce Ústavního soudu, jeho předsedu a místopředsedy, f) jmenuje ze soudců předsedu a místopředsedy Nejvyššího soudu“, jmenuje i předsedu a místopředsedy NSS.

Sdělení, které Miloš Zeman a Vratislav Mynář posílají soudcům, je jednoznačné: do vedení obou soudů budeme napříště jmenovat ty soudce, kteří budou patřičně flexibilní a elastičtí.

Českou justici, zejména její elitu, čeká zatím nejtěžší zkouška odolnosti.