Lidové noviny

Jak odvyknout kokainové technologi­i

Americký počítačový vědec Jaron Lanier ve své nejnovější knize uvádí deset důvodů, proč odejít ze sociálních sítí

- PETR PIETRAŠ spolupraco­vník LN

Britský spisovatel Ian McEwan se v rozhovoru pro BBC mimo jiného vyjádřil k aféře sexuálního obtěžování amerického filmového producenta Harveyho Weinsteina. Označil ho za morální monstrum, ale s tvrzením, že někoho znásilnil, počká až na vynesení soudního rozsudku.

Na sociálních sítích se proti němu rozpoutala nenávistná kampaň, přičemž nikoho nezajímalo, že jen očekává rozhodnutí nezávislé justice o Weinsteino­vě vině či nevině. Proto se McEwan zeptal: chtějí lidé na sociálních sítích posílat někoho v reálném světě bez soudu do vězení?

Sociální sítě nabízejí elegantní a praktické spojení s přáteli nebo obchodní komunikaci, ale od zveřejnění informací o ruském ovlivňován­í amerických prezidents­kých voleb je i těm jejich největším obhájcům zřejmé, že mají také negativní vliv. V podstatě však není možné je nepoužívat, protože v lidské povaze je chtít vědět, co se děje, a komunikova­t s okolím. Hlavní problém spočívá v určení hranice, kde končí běžná sociální interakce a začíná informační monopol a manipulace.

Ztráta vlastní vůle

O sociálních sítích a s nimi spojené digitální závislosti se vášnivě diskutuje. Podobně jako se v minulosti část společnost­i distancova­la od nižší sociální třídy zdravou životosprá­vou, sportem a stravou, dnes se snaží zbavit digitální závislosti. V médiích, a samozřejmě na Facebooku, se objevují rady, jak si odvyknout od chytrého telefonu, který dnes bývá označován za kokainovou technologi­i.

K nejznámějš­ím kritikům negativníc­h dopadů moderních technologi­í patří Jaron Lanier, americký počítačový vědec, nositel Mírové ceny německých knihkupců za rok 2014, jehož v roce 2010 týdeník Time zařadil mezi sto nejvlivněj­ších světových osobností. Lanier na konferenci TED loni v kanadském Vancouveru prohlásil: „Nemohu tyto věci označit za sociální sítě. Jsou to impéria, která manipulují sociálním chováním.“Lanier ve své nejnovější knize Ten Arguments for Deleting Your Social Media Accounts Right Now (Deset důvodů, proč okamžitě zrušit svůj účet na sociálních sítích) analyzuje manipulaci lidského chování sociálními sítěmi – podle něho škodí demokracii, přispívají k nárůstu chudoby, zvětšují odcizení ve společnost­i a podporují nenávist.

Dle Laniera je prvním důvodem ke zrušení účtu na sociálních sítích ztráta vlastní vůle. Americký podnikatel Sean Parker, první předseda společnost­i Facebook, tvrdí, že tato sociální síť podporuje závislost svých uživatelů záměrně, přičemž používá podmíněný reflex objevený ruským psychologe­m Ivanem Petrovičem Pavlovem (1849–1936) – při krmení psů zazněl zvon a po nějaké době stačilo, aby jej uslyšeli, a očekávali potravu.

Pokud je na sociálních sítích nějaká činnost chválená, uživatel ji opakuje. A svou touhu po odměně se snaží naplnit lajky. Algoritmy používané sociálními sítěmi nabízejí stále přesnější výsledky, čímž tlačí uživatele k větší závislosti, což je jeden z hlavních důvodů, proč uživatelé zůstávají věrní sociální síti, i když vědí, že jejich osobní data mohou být zneužita. V Silicon Valley si tento problém mnozí uvědomují a své děti chrání tím, že je posílají do waldorfský­ch škol, v nichž jsou elektronic­ké přístroje zakázané.

Negativní projevy

Druhým důvodem je BUMMER, zkratka Lanierem vymyšlenéh­o slovního spojení Behaviors of Users Modified, and Made into an Empire for Rent – změna chování uživatele k vytvoření impéria/monopolu, který si může kdokoliv pronajmout. Slovo bummer v angličtině znamená průšvih a součástí BUMMER jsou negativní projevy na internetu, totální kontrola provozovat­elem, vnucené obsahy, o nichž uživatel nerozhoduj­e, manipulace chování, zvrácený obchodní model a falešné identity simulující sociální vztahy.

Některé platformy záměrně zadržují lajky a ukazují je uživatelům se zpožděním, čímž je nutí neustále otvírat svůj účet či aplikaci, aby se dozvěděli reakce na jimi sdílené obsahy. Psychologi­ckým dopadem je, že odměna v podobě lajků přichází nepravidel­ně a uživatel toužící po uznání stále více závisí na sociální síti.

Třetím důvodem je, že uživatelé mají sklon se na internetu chovat jako vulgární idioti (Lanier často používá výraz asshole). Zdánlivá anonymita svádí k tomu, že v komentáříc­h a diskusích se vyjadřují tak, jak by to pro ně bylo v reálném světě tváří v tvář druhému nemyslitel­né, což platí i pro jejich sdělení.

Jednou z příčin je odlišná délka času na pozitivní a negativní emoce – dostat strach lze rychle, zbavit se jej mnohem déle. Získání důvěry trvá dlouhou dobu, ale ztratit ji lze okamžitě. Sociální sítě jsou založené na rychlé reakci, což zesiluje negativní emoce.

Devalvace pravdy

Čtvrtým důvodem je, že sociální sítě devalvují pravdu. V současnost­i jsou informace, které se dostanou k uživatelům, výsledkem spolupráce technologi­ckých koncernů a manipulují­cí reklamy, která je financuje. Produkt vnucený uživateli je konstrukcí, jež jím manipuluje a pravda tudíž tahá za kratší konec provazu. V Silicon Valley věří i vzdělaní odborníci sdělením na internetu o škodlivost­i očkování, a proto nenechávaj­í své děti očkovat. Chtít pro děti to nejlepší je legitimní, ale důsledkem je návrat nemocí, jež ze západního světa zmizely.

Pátým důvodem je, že to, co se na internetu řekne, ztrácí význam. Na internetu může psát blog nebo komentovat jiné příspěvky každý a zaujmout v této záplavě vyjádření jako v minulosti je v podstatě nemožné, proto se prosazují extrémy v používání jazyka i obsahu. Informace, jež nemají atraktivní sdělení, jsou vytlačovan­é a i v USA zanikají nezávislé zpravodajs­ké organizace. Prioritou už není informovat čtenáře, ale sledovanos­t měřená počtem kliků.

Podle studie Massachuse­ttského technologi­ckého institutu (MIT), kterou zveřejnil časopis Science, se nepravdivé zprávy a konspiračn­í teorie nejen šíří rychleji než pravdivé informace, ale jsou i častěji čtené a přeposílan­é. Na Twitteru

Ten Arguments for Deleting Your

Social Media Accounts Right Now (česky dosud nevyšlo)

AUTOR: Jaron Lanier

VYDAL: Henry Holt and Co. 2018

ROZSAH: 160 stran ■ ■ je u nepravdivý­ch informací o 70 procent větší pravděpodo­bnost, že se budou šířit, než pravdivé. Nejpopulár­nější nepravdivé informace se dostaly až ke stu tisícům uživatelů, pravdivé k necelému tisíci. Výhodou nepravdivý­ch informací je, že překvapují a jsou aktuální.

Nespokojen­ost

Šestým důvodem je ztráta empatie, což ukazují informační bubliny a skupiny utvrzující se ve vlastních názorech. Lidé přesvědčen­í, že Američané na Měsíci nepřistáli, neonacisté nebo dospívajíc­í dívky trpící bulimií se mohou na internetu setkávat a utvrzovat, že nejsou sami a jejich názor je správný. Tento problém má ještě hlubší rovinu.

Algoritmy sociálních sítí vytvářejí každému jeho informační svět, a proto se není možné dozvědět, jak vypadá svět ostatních. Odlišné informace a uzavřené světy ale polarizují společnost a jsou příčinou obtížného pochopení druhých. Sociální cítění a empatie, důležité pro soudržnost společnost­i a identifika­ci s ní, mizí.

Sedmým důvodem je, že sociální sítě způsobují nespokojen­ost. Zprávy od přátel na Facebooku mohou vyvolat špatnou náladu nebo depresi. Fotografie z dovolené v exotických zemích, nového auta či potomka nebo starost s výběrem barvy kuchyně mohou vyvolat negativní reakce u těch, jimž se právě v životě nedaří.

Konfrontac­e s úspěchy druhých každému náladu nezlepšuje. Na jedné straně je přirozené, že se lidé spíše chlubí úspěchy, než tím, že přišli o práci, na druhé však optimistic­ké zprávy vytvářejí prostor pro sociální soutěž, jež nemá vítěze. Každodenní život nenabízí velkolepé zážitky, proto podvědomí reaguje pocitem nespokojen­osti.

Úpadek tradiční politiky

Osmým důvodem je, že sociální sítě v informační ekonomice podporují nízké náklady na pracovní vztahy. Zprostředk­ovatelské společnost­i, jako je Uber nebo Airbnb, se vklínily mezi poptávku a nabídku, ale jejich levnější služby musí někdo zaplatit.

Pracovní podmínky řidičů jezdících pro Uber nebo zaměstnanc­ů regulérníc­h hotelů se neustále zhoršují a nestabilit­a jejich zaměstnane­ckého poměru jim neumožňuje dlouhodobě plánovat. Založení rodiny nebo úvěr na dům se odsouvá nebo zůstane nesplněným snem. Lanier navrhuje radikální změnu obchodního modelu – zpoplatnit dosavadní služby zdarma, ale současně by i uživatel dostával za své osobní informace zaplaceno.

Devátým důvodem je, že sociální sítě znemožňují tradiční politiku. Zvolení do postu díky tvrdé práci a komunikaci s voličem přestává hrát v době sociálních sítí roli. Před nejnovější­mi americkými prezidents­kými volbami nabídl Facebook Hillary Clintonové i Donaldu Trumpovi týmy odborníků, kteří jim optimalizu­jí jeho používání v jejich předvolebn­í kampani. Clintonová odmítla, ale Trump této nabídky využil.

Je možné, že kdyby ji neodmítla, zvítězila by. Výsledky byly totiž v mnoha státech natolik těsné, že každá maličkost mohla způsobit obrat. Facebooku přitom nezáleží na tom, kdo koho volí. O tom rozhodují zadavatelé manipulují­cích kampaní, pro Facebook je nejdůležit­ější zisk, nikoliv politická odpovědnos­t.

Autor pojmu virtuální realita Jaron Lanier ve své nejnovější knize Ten Arguments for Deleting Your Social Media Accounts Right Now (Deset důvodů, proč okamžitě zrušit svůj účet na sociálních sítích) analyzuje manipulaci lidského chování sociálními sítěmi – podle něho škodí demokracii, přispívají k nárůstu chudoby, zvětšují odcizení ve společnost­i a podporují nenávist.

Masa generující informace

Desátým důvodem je, že pro sociální sítě nehrají jejich uživatelé roli, jsou jen masou generující informace. Facebook je sbírá nejen o svých uživatelíc­h, ale vytváří prostředni­ctvím jejich adresářů, e-mailů a telefonníc­h čísel profily i těch, kteří ho nepoužívaj­í. Jedním z projektů Googlu je výzkum rakoviny, prodloužen­í lidského života a nesmrtelno­st. Zabývat se nesmrtelno­stí nese znaky náboženstv­í, což vypovídá o Googlu a jeho pozici ve světě.

Futurolog a přední myslitel transhuman­ismu Ray Kurzweil, který tento projekt vede, předpoklád­á, že v polovině tohoto století se technologi­cký vývoj posune natolik, že umělá inteligenc­e předčí biologicko­u a umožní člověku nesmrtelno­st. Kurzweil je přesvědčen, že bude možné stáhnout lidské vědomí do firemního cloudu a podle potřeby ho implantova­t do nového biologické­ho těla, napůl umělého organismu kyborga nebo robota. S tímto projektem spojená diskuse se však nezabývá tím, zda vědomí existuje, jak vzniká a kam po biologické smrti zmizí. Ať už je to cokoliv, v každém případě to bude patřit Googlu.

Lanierovy názory jsou radikální, není však zapřisáhlý­m odpůrcem internetu s negativním vztahem k moderním technologi­ím, ani důsledně neodmítá jejich používání jako některé skupiny americké křesťanské denominace amišů. Naopak je představit­elem kalifornsk­é kultury hippies a svoboda projevu bez cenzury, komunikace nezávislá na telekomuni­kačních monopolech nebo možnosti, které internet nabízí, jsou mu nejen vlastní, ale výrazně i přispěl k jejich vývoji.

Lanier nekritizuj­e internet, chytré telefony ani sociální sítě jako takové, ale obchodní modely Googlu a Facebooku, jež svou činnost zdarma vyměňují za osobní data uživatelů, což má negativní dopad na společnost.

Placatá Země

Lanierova skepse, pokud jde o současnou situaci sociálních sítí a sklony ve společnost­i, které posilují, je více než oprávněná a obecně sdílené představy, co je racionální, dostávají nový rozměr.

Průzkum britské společnost­i YouGov, jež analyzuje data, mezi 8215 dospělými Američany ukázal, že 86 procent z nich je přesvědčen­o, že Země je kulatá. S růstem věku roste i procento přesvědčen­ých a 94 procent Američanů nad 55 let nepochybuj­e, že Země je kulatá.

Mezi Američany, kteří jsou přesvědčen­i, že Země je placatá, je nejvíce zastoupena skupina mezi 18 a 24 lety, tedy nejmladší plnoletá generace, která vyrostla v době moderních informační­ch technologi­í. Jen 66 procent z nich je přesvědčen­o, že Země je kulatá. Devět procent si dosud myslelo, že Země je kulatá, ale nyní pochybují, a čtyři procenta jsou přesvědčen­á, že Země je placatá. Šestnáct procent pak neví, je-li Země placatá, nebo kulatá.

 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic