Musím diktovat tempo, udržet režii
Petra Kvitová má na dosah třetí grandslamový titul. Ve finále Australian Open ale bude podle ní mírnou favoritkou Naomi Ósaková. Finále Australian Open 2019
MELBOURNE Navenek uvolněná a usměvavá. Uvnitř soustředěná a odhodlaná. Petra Kvitová sice tvrdí, že si splnila sen postupem do grandslamového finále. Jenže kdo ji zná, dobře ví, jak silně prahne po nablýskané trofeji. Až dnes (9.30 SEČ) nastoupí do Laver Areny, všechny své smysly, veškerou vůli a každý sval zapojí do mise „titul“.
Dlouho věřila, že na Australian Open, kde se jí tak líbí, může vyhrát. Předloni sledovala turnaj u televize se zle pořezanou rukou a vyděšená z přepadení. Před rokem opouštěla Melbourne Park zničená těsnou porážkou v prvním kole.
Tentokrát si na modrých betonových kurtech připravila možná životní šanci. Nechce se zalknout touhou, obtěžkat se očekáváním.
Poprvé od července 2014 je ve velkém finále a v mači s Japonkou Naomi Ósakovou klidně vypustí duši. „Někdy už mě opouštěla víra, ale nevzdala jsem se a jsem zpátky, na což jsem hrdá,“říká.
V minulých sedmnácti dnech jste zvládla jedenáct utkání. Zbyla vám energie na finále?
Zbyla. Nejsem extra unavená, snad jen trošku zataženější. Během pátku se tělo dá do kupy a v sobotu budu připravená. Vlastně by bylo jedno, kdybych byla vyčerpaná a zraněná. Ve finále se na to nikdo neptá, takže se ani vy neptejte. V předchozích bitvách o grandslamový titul jste Mariju Šarapovovou i Eugenii Bouchardovou rázně vyřídila ve dvou sadách. Máte nyní stejný plán?
Ještě jsem si hlavu na finále nenastavila. Pořád si nemůžu uvědomit, že se mi do něj povedlo postoupit. Ale pokusím se vzít ho jako každý jiný zápas, abych si na sebe nevyvíjela zbytečný tlak. Vím, že na druhé straně bude stát výborná soupeřka. Doufám, že předvedeme výborný tenis. A ta lepší vyhraje. Tentokrát bude finále jiné – s Marijou jsem nebyla favoritkou, proti Eugenii to bylo naopak.
Ženy – dnes, 9.30: KVITOVÁ (8) ■
- Ósaková (4-Jap.). Online přenos sledujte na Sport.lidovky.cz.
Přímý přenos vysílá Eurosport 1.
Muži – zítra, 9.30: Djokovič ■
(1-Srb.) - Nadal (2-Šp.).
Vítězové obdrží na prize money 4 100 000 australských dolarů (zhruba 66 milionů korun), poražení finalisté polovinu.
Je zvláštní narazit ve finále na dívku, s níž jste se ještě neutkala?
Je. I když s Bouchardovou ve Wimbledonu to vlastně bylo stejné. Jsme s Naomi obě v top 10, a ještě jsme se nepotkaly. Žádná nemá výhodu z minulých vzájemných zápasů. Půjdeme obě od nuly.
Trenér Jiří Vaněk často tvrdí, že coby dvojitá wimbledonská šampionka už nemusíte nikomu nic dokazovat. Uklidňuje vás to?
To neříká jen on. Já ale nepotřebuju nic dokazovat jiným. Chci něco dokázat sobě. Postupem do finále se mi to povedlo. Tak snad ze mě očekávání trošku spadne.
Vyhrála jste 26 z 33 finále. Jak na vás působí blízkost trofeje?
Myslím, že mi trošku pomáhá představa, že už tam jdu naposled. Pokud je turnaj dlouhý a únavný, těším se na konec. Třeba loni v Madridu jsem si říkala: „Hlavně ať je po finále!“Už jsem byla strašně unavená. Zároveň mě motivuje ten pohár. Lidé si pamatují vítěze, finalisty moc ne. Tenisový svět je v tom krutý. Ale i kdyby se to nepovedlo, já si finále pamatovat budu.
Představovala jste si dřív samu sebe ve finále grandslamu?
Nikdy. Vždycky jsem hrála tenis, protože mě to bavilo, protože taťka chtěl. O finále Wimbledonu nebo Australian Open jsem nesnila ani později, když jsem se zlepšovala a šla nahoru po žebříčku. Neměla jsem odvážné sny jako ostatní holky.
Naomi vyprávěla, že sledovala vaše wimbledonské triumfy. Při prvním jí bylo třináct...
Ježiš, to je hrůza.
Bývala jste mladá dračice, jež si dovolovala na hvězdy. Jak je vám v opačné roli?
Zvláštně. Asi už mám těch let trošku víc, no. Ale nevadí. A že na mě koukala, je přece hezké!
Vaše přítelkyně Li Na je v Melbourne. Řekla, že doufá, že získáte titul. Údajně bude předávat trofej šampionce. Co vy na to?
Viděla jsem ji v televizi, když ohlašovali její přijetí do síně slávy. Poslala mi zprávu, jsme v kontaktu, jen naživo jsme se bohužel nesetkaly. Ale o ceremoniálu nic nevím a zatím na něj vůbec nechci myslet.