Lidové noviny

Ateisté to mají těžké

- JITKA JENÍKOVÁ

LN Je ateismus v arabském světě novodobým fenoménem?

Určitě se nejedná o úplnou novinku, i když ve středověku nešlo o něco, co bychom mohli nazvat jako fenomén. Ale obdobně tomu bylo koneckonců i v křesťanské Evropě.

LN Co nejčastěji přivádí muslimy k ateismu?

Cest k němu je v dnešním muslimském světě mnoho. Může se jednat o následek traumatick­ých zážitků – například z občanské války v Sýrii nebo z krutovlády takzvaného Islámského státu v iráckém Mosulu. V mnoha lidech obdobné zkušenosti zanechaly pocit, že Bůh nemůže existovat. Jiné cesty vedou přes větší interakce obdobně smýšlející­ch lidí prostředni­ctvím sociálních médií a přístupu k nenábožens­ké literatuře západní provenienc­e.

A konečně nárůst sekulárníc­h pozic často vedoucích až k ateismu mají na svědomí i politiky mnoha blízkových­odních režimů. Jako jsme byli za dob SSSR svědky nucené sekulariza­ce a „vědeckého ateismu“, stejně nyní postupuje například Čína v případě Ujgurů a jejich nucené převýchovy v internační­ch táborech v Sin-ťiangu. Obdobné je to i v případě Egypta či dalších autoritářs­kých režimů, které se ještě nedávno snažily islamisty zneužívat pro své domácí či zahraničně­politické cíle, aby je dnes považovaly za největší hrozbu své moci a tlačí právě na sekulariza­ci.

LN Jak moc je těžké v arabském světě přiznat, že nevěříte v Boha?

Většina lidí v muslimském světě o své nevíře nemluví. V posledních letech ale přibývá těch, kteří se o svoje zkušenosti dělí a poskytují rady ostatním. Klíčovou úlohu v tom sehrávají moderní technologi­e. Z druhdy neviditeln­ých individual­it se stávají slyšitelně­jší hlasy, které třeba podobně smýšlející­m lidem na Blízkém východě dávají konkrétní návody, jak ze svých zemí utéct. Z těch nejznámějš­ích zmíním třeba uskupení Secular Jihadists, za nímž stojí Ali Rizvi, autor knihy The Atheist Muslim: A Journey From Religion to Reason, a Armin Navabi, autor knihy Why There is No God a zakladatel komunity Atheist Republic. Nicméně je pravda, že podobné iniciativy jsou zpravidla vedeny exmuslimy žijícími na Západě, v muslimskýc­h zemích to bývá spíše výjimkou. LN Proč vlastně mají Arabové s ateisty takový problém?

Neřekl bych Arabové, spíše muslimové obecně. Je také zapotřebí říct, že existuje široká škála mezi ateismem, agnosticis­mem, deismem, sekularism­em, pochybovač­ností… Může jít o teologicko­u pozici, či metafyzick­ý náhled. Víra i nevíra samotné mají své stupně, není to pouze dichotomie věřící–nevěřící. Je také rozdíl, jestli se člověk stane nevěřícím, což obnáší proces osvojení si nových poznatků a praktik, nebo víru ztratí bez nalezení něčeho nového, k čemu se lze upnout. Nicméně pro spoustu muslimů není víra v Boha čistě nábožensko­u otázkou. Je to celkový kulturně-morální balík. Proto je pro běžné muslimy představa bezbožství nepochopit­elná, protože člověk se tím nezříká pouze Boha, ale dobrých mravů, kulturních návyků...

LN Jak se žije ateistovi v muslimské společnost­i?

Veřejně se profilovat jako ateista ve společnost­ech, v nichž náboženstv­í představuj­e důležitou složku identity, kultury, politiky i morálky, je velmi obtížné. Rozhodně se jedná o velmi silné společensk­é tabu, o němž je nebezpečné mluvit, minimálně v arabštině. Toho, kdo to udělá, rodina zpravidla zcela odstřihne. Neobvyklé nejsou bohužel ani případy, kdy se je zbylí členové rodiny pokouší najít a zabít. Veřejné hlásání ateistický­ch pozic je považováno za trestuhodn­ou provokaci a narušování veřejné morálky.

Lidí bez víry v muslimském světě přibývá. Za bezvěrectv­í se jim však často mstí režim i vlastní rodina, říká Ondřej Beránek, ředitel Orientální­ho ústavu české Akademie věd.

LN Je to důvod, proč je arabských ateistů tak málo?

Nemyslím, že by jich bylo tak málo. Spíše mnohé z nich není vidět. Na Blízkém východě se dodnes spíše než o hnutí jedná o idiosynkre­tickou a neorganizo­vanou množinu lidí. Nicméně podle nejrůznějš­ích indikátorů jejich počet roste. Podle průzkumů Arab Barometer například v Egyptě počet těch, kdo podporují zavedení islámského práva, klesl z 84 % v roce 2011 na 34 % v roce 2016. Stejně tak výrazně klesá podpora islamistic­kých uskupení. Na druhou stranu by bylo nebezpečné usuzovat, že je tomu tak všude a půjde o trvalý trend. V jiných zemích – Alžírsku, Jordánsku či Palestině – průzkumy totiž ukazují, že sympatie s islamistic­kými hnutími zůstávají vysoké či nadále rostou.

 ?? FOTO MAFRA ?? Ondřej Beránek
FOTO MAFRA Ondřej Beránek

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic