Kdo seje nenávist
Osobní výběr ze světového tisku
Robert Habeck, spolupředseda německých Zelených, prohlásil, že se odřízne od Facebooku a Twitteru. Je to osobní rozhodnutí, leč ukazuje obecnější téma. V magazínu Der Spiegel mu článek s titulkem „Je analog nové bio?“věnuje Tobias Becker.
Habeck odchod zdůvodnil tím, že sociální sítě ho svádějí k vyhrocenější komunikaci. Becker to srovnává s drezurou v cirkusu: zvíře je za zvládnuté číslo odměněno pamlskem, uživatel sociálních médií lajkem, srdíčkem či retweetem. Tak se rozvíjí závislost.
V knize Deset argumentů, proč zrušit účty na sociálních médiích to líčí informatik Jaron Lanier. „Sociální média z vás dělají debily,“zní bod sedmý, pro Laniera nejdůležitější. Facebook a Twitter přednostně ukazují příspěvky s největší odezvou, kdežto věcné analýzy se neprosadí. „Největší pozornost na sebe strhávají největší debilové,“píše Lanier. Proto se půst v případě sociálních sítí stává tím, čím bývalo vytěsnění televize, tedy digitálním detoxem, dodává Becker.
Politolog André Wilkens je zase autorem knihy Analog je nové bio. Její titul si teď vypůjčil Becker a píše: abstinence od sociálních sítí slibuje společenské povýšení, asi jako nákup biopotravin. Ale je tu rozdíl: zatímco papírovou tašku s logem Alnatura můžete stále nosit coby průkaz své morální nadřazenosti, vystoupení z Facebooku a Twitteru lze demonstrativně ohlásit pouze jednou.
Proč o tom píšeme? I proto, že autor těchto řádek používá internet 25 let, ale nikdy nebyl na žádné sociální síti. Ač tím získal pověst zaostalého tmáře, teď se díky témuž posouvá k avantgardě. Připadá si jako cyklista, který zůstal stát na místě, a přesto se přibližuje k čelu pelotonu pokroku. No nepochlubte se tím.
***
Občas v našinci sílí pocit, že společnost v Evropě (i v USA) je stále neurotičtější, ale její zástupci vnímají vzrůstající neurózu jen u „těch druhých“.
Ferdu Atamanovou, novou (původem tureckou) posilu blogu Spiegel Online, znepokojuje způsob vedení veřejné debaty o násilí v Německu. Zmiňuje konkrétní případy z 29. prosince, kdy ve městě Amberg čtyři mladí a opilí azylanti napadali „svévolně vybrané“občany. A ze Silvestra, kdy v Bottropu a Essenu místní řidič autem opakovaně najížděl do skupin složených „téměř jen ze Syřanů a Afghánců“. Chtěl zabíjet „kanaky“, jak se vulgárně říká „lidem s migračním pozadím“. Autorce vadí, že pro hodnocení bývá často určující to, kdo je pachatelem a kdo obětí: „Cizinci nás zajímají především jako pachatelé.“
Atamanová to shrnuje: „Proč nedebatujeme o rasistickém násilí v Německu, když ten chlap chce autem zabíjet ,kanaky‘? Protože čin a motiv jsou tu méně důležité než původ pachatelů a obětí.“Jenže tady si sama, i když nechtěně, trochu nabíhá.
Podobně jako ona totiž argumentuje i Henryk Broder na webu Osa dobra. Rozdíl je jen v tom, že jemu vadí atmosféra záměny pachatele a oběti v jiném případě. A sice po těžkém zmlácení Franka Magnitze, poslance Spolkového sněmu za AfD, výrostky v Brémách. Útok odsoudili všichni politici, jenže Broder upozorňuje na jejich různá „ale“.
„Násilí nemá v demokracii co pohledávat, proto odsuzujeme veškeré formy násilí,“pronesla Annalena Baerbocková, spolupředsedkyně Zelených. Ale vzápětí sama dodala: „Kdo šíří nenávist, sklízí nenávist.“To jako že Frank Magnitz někoho slovně či fyzicky napadl a byl zmlácen v sebeobraně? Ne, pouze je ve straně, jíž se dává nálepka šiřitele nenávisti. Broder to shrnuje: „To je ta pestrá, otevřená a tolerantní německá společnost léta Páně 2019. ,Nový fašismus nebude říkat: Já jsem fašismus. Řekne: Já jsem antifašismus.‘ Ta věta se připisuje italskému spisovateli Ignaziovi Silonemu. Ale ať už pochází od kohokoliv, nikdy nebyla aktuálnější než dnes.“
Autor těchto řádek používá internet 25 let, ale nikdy nebyl na žádném sociálním médiu. Ač tím získal pověst zaostalého tmáře, teď se díky témuž posouvá k avantgardě.
***
Do tématu se hodí i materiál ČTK k Janu Palachovi. Přesněji slova, kterými soud 30. července 1970 zamítl žalobu skupiny lidí (Lubomír Holeček, Vladimír Škutina, Pavel Kohout, Emil Zátopek, Luděk Pachman) na Viléma Nového za křivé nařčení o „studeném ohni“. Soud sdělil: „Žalující nemají právo hájit svou čest před socialistickým soudem, neboť jako známí antisocialisté a pravicoví oportunisté tuto čest stejně již ztratili.“
To nemá chybu. Dnes si může našinec s jen malou nadsázkou představit aktualizovanou verzi: „Žalující nemá právo hájit svou čest před liberálnědemokratickým soudem, neboť jako známý antiliberál a pravicový populista tuto čest stejně již ztratil.“