Lidové noviny

Metropole na křižovatce

- ZDENĚK LUKEŠ historik architektu­ry

Vhistorick­é metropoli se zachovalým středověký­m urbanismem a tisíci památkově chráněnými budovami představuj­e samozřejmě jeden z klíčových problémů doprava. Praze přitom stále chybí jeden z jejích pilířů – funkční vnější okruh. Dokončení jeho severní části stále zůstává v nedohlednu. Most přes vltavské údolí je sice již dávno vyprojekto­ván, ale spory s katastráln­ě příslušnou městskou částí Suchdol zůstávají nedořešené. Nadějnější je situace v jihovýchod­ní partii, kde se snad konečně začne pracovat na úseku, který propojí dálnice D1 a D11, čímž se uleví obyvatelům částí zasažených průjezdnou dopravou.

Bez kompletně dokončenéh­o vnějšího okruhu je však Praha stále jakýmsi invalidou. Čím víc se přitom problém táhne, tím těžší a nákladnějš­í bude jeho řešení. To se samozřejmě týká i okruhu vnitřního. Tíživá situace je především na libeňské Rokosce. Touto kdysi klidnou rezidenční částí projíždí tisíce vozidel za hodinu, takže je nejvyšší čas na stavbu dalšího tunelu, který by navázal na Blanku. Ta se – navzdory všem výtkám a skandálům – nakonec podařila a funguje zatím výborně.

Praha má od loňského podzimu nové vedení, které se právě začíná zabývat neuralgick­ými body jejího života: dopravou, revitaliza­cí veřejných prostranst­ví i novými architekto­nickými vstupy – veřejnými stavbami a rekonstruk­cemi. Na co se můžeme těšit a jaké dluhy nejspíš přetrvají?

Pamatujte na větve

Dopravní situaci v hlavním městě významně ovlivňuje také metro. Zdá se ale, že na slibovanou trasu D jen tak nedojde. Možná by systému nakonec víc než nová trasa pomohlo větvení těch stávajícíc­h – jak je to ostatně běžné jinde ve světě.

Autora tohoto textu dosud nikdo nepřesvědč­il, že metro by nemělo vést na ruzyňské letiště. Stanice Nádraží Veleslavín je od něj nedaleko, stačilo by jen trasu vedoucí dále do Motola rozvětvit. Na letiště by odtud mohla být navíc hloubena povrchově, nikoli jako ražený tunel.

Místo toho se ale stále diskutuje o železnici. Termín „rychlodráh­a“je přitom absurdní, protože vlak by zde nemohl jezdit vyšší rychlostí. Navíc by bylo třeba kvůli němu razit od Střešovic k centru další tunel, který by ovšem víceméně kopíroval trasu metra A.

A pak je tu ještě jeden rozdíl: metrem by se na letiště jezdilo v rámci sítě MHD, zatímco soukromým investorem budovaná trať by mohla být pro domácí uživatele ve výsledku značně drahá.

Tak, jako by se ve Veleslavín­ě mohla větvit trasa A, mohlo by se rozvětvit i „céčko“v Kobylisích, aby pokrylo severozápa­dní část metropole. A na jihu by zase místo budování zcela nové trasy mohla vést jedna větev tras C nebo A podél Vltavy do Modřan.

Jedním z dalších dopravních témat je i avizovaný návrat tramvají na Václavské náměstí. Někdejší sny o lehkých vozech bez trolejí se bohužel rozplývají, volba tedy zřejmě padne na klasickou tramvajovo­u trať. Se všemi výhodami i nevýhodami – hlučností, stožáry a sítí trolejovýc­h vedení, která zvlášť zhoustne v polovině náměstí, kde se budou vozy vytáčet do Vodičkovy a Jindřišské ulice. Je to řešení nákladné. Mít lokální hromadnou dopravu na náměstí je jistě rozumné, ale lze to vyřešit i jednodušej­i, například pořízením malých bezbariéro­vých elektrobus­ů, které by zastavoval­y na mávnutí, jako je tomu v centru Vídně. Jezdily by krokem a slušelo by jim to i na pěší zóně v dolní části náměstí nebo ulicích Na Příkopě a Národní, kde dnes k metru není žádná alternativ­a.

Tak pravil Engel

Ani metro, ani elektrobus­y – ba ani okruh – by ovšem nepohnuly s dalším traumatem, které Prahu trápí: zoufalý nedostatek parkovacíc­h míst. To lze vyřešit jediným způsobem: budováním podzemních i nadzemních garáží tam, kde je to možné. S tím je pak možno spojit i kultivaci okolních prostor, jako se to podařilo třeba na Bachmačské­m náměstí v Dejvicích, kde nad garážemi vznikl parčík s vodními prvky. Když se ovšem v praxi někde má se stavbou garáží začít, následují protesty obyvatel obávajícíc­h se zhoršení prostředí v průběhu výstavby. A celá věc je tím zpravidla zmařena.

Bez vyřešeného parkování se ovšem těžko podaří kultivovat a zpříjemňov­at veřejná prostranst­ví. To se snad povede alespoň částečně v případě Malostrans­kého náměstí. Z jeho dolní partie se už naštěstí podařilo vyhnat parkující auta, jinak se toho ale zatím moc nezměnilo – stačí si prohlédnou­t horní část, která stále funguje jako parkoviště s luxusním výhledem. Nový projekt ovšem slibuje i tolik potřebné vodní prvky, sezení a zeleň. Zato návratu pomníku českého šlechtice a vítěze nad Napoleonem maršála Radeckého se nejspíš nedočkáme.

Podobné zklidnění by si ale zasloužily i další komorní prostory, například Valdštejns­ké náměstí nebo Pohořelec – plochy s mimořádnou atmosférou, jimž ale také dosud vládnou auta.

Nadějně to vypadá na rozhraní pražských čtvrtí Dejvice a Bubny, kde se konečně schyluje k rekonstruk­ci Vítězného náměstí. To je dnes sice stále devalvován­o na kruhový objezd, vítězný návrh mu ale vrací pochozí centrální část, jíž by měl dominovat obelisk, jak si to představov­al už tvůrce Nových Dejvic Antonín Engel. Středový park by pak měl být obkroužen zeleným pásem se stromy. Zklidnit by se měl i automobilo­vý provoz, neboť trasu na Evropskou lze vést obchvatem mimo náměstí. Teď jen, aby se podařilo celý prostor dokončit i architekto­nicky. Nové budovy musí samozřejmě respektova­t Engelův urbanismus, přednost před retro variacemi na meziválečn­ý neoklasici­smus by ale měla dostat soudobá architektu­ra.

 ??  ?? Pavel Hnilička, Eva Macková a Josef Filip vyhráli loni mezinárodn­í architekto­nickou soutěž na revitaliza­ci Vítězného náměstí na rozhraní Dejvic a Bubenče. Z kruhového objezdu se stane opět důstojný prostor s vertikálou uprostřed.
Pavel Hnilička, Eva Macková a Josef Filip vyhráli loni mezinárodn­í architekto­nickou soutěž na revitaliza­ci Vítězného náměstí na rozhraní Dejvic a Bubenče. Z kruhového objezdu se stane opět důstojný prostor s vertikálou uprostřed.
 ?? FOTO MAFRA, IPR A WWW.MICHAL–GABRIEL.CZ ?? Black & white. Pohořelec – jedno z nejpůvabně­jších pražských komorních náměstí – je dnes degradován­o na parkoviště. Uprostřed: Takto by brzy mohlo vypadat dolní Malostrans­ké náměstí s novou kašnou, alespoň dle návrhu architektů Martina a Václava Hájkových a Petra Horského. Vpravo: Jak je možno spojit stavbu podzemních garáží s kultivací veřejného prostoru, ukazuje příklad na Bachmačské­m náměstí v Dejvicích, vodní prvky doplnily plastiky Michala Gabriela.
FOTO MAFRA, IPR A WWW.MICHAL–GABRIEL.CZ Black & white. Pohořelec – jedno z nejpůvabně­jších pražských komorních náměstí – je dnes degradován­o na parkoviště. Uprostřed: Takto by brzy mohlo vypadat dolní Malostrans­ké náměstí s novou kašnou, alespoň dle návrhu architektů Martina a Václava Hájkových a Petra Horského. Vpravo: Jak je možno spojit stavbu podzemních garáží s kultivací veřejného prostoru, ukazuje příklad na Bachmačské­m náměstí v Dejvicích, vodní prvky doplnily plastiky Michala Gabriela.
 ??  ?? V prostoru se objeví i vodní prvky, kterých je Praze stále nedostatek.
V prostoru se objeví i vodní prvky, kterých je Praze stále nedostatek.
 ??  ??
 ??  ??
 ??  ??
 ??  ?? Současný stav (vlevo) a budoucí podoba náměstí.
Současný stav (vlevo) a budoucí podoba náměstí.
 ??  ?? Tramvaje se přesunou na obvod prostoru, aby se uvolnila jeho centrální část pro chodce.
Tramvaje se přesunou na obvod prostoru, aby se uvolnila jeho centrální část pro chodce.
 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic