Odcházejícímu náměstkovi není za co děkovat

Vojáci dostali do nového roku dárek. Nejedná se sice o nic z tolik potřebné výstroje a výzbroje, ale o naději, že ji konečně získají. Ve své funkci náměstka pro vyzbrojování totiž skončil Daniel Koštoval. Na ministerstvu obrany se zapsal jednak svou neschopností řídit akvizice a jednak svou schopností přežít jakýkoliv malér. A že jich nebylo málo. Počínaje seznamem toho, co nenakoupil, přes diplomatická faux pas, kdy dokázal urazit řadu našich spojenců, a konče destrukcí systému podpory českého obranného průmyslu.

Poprvé jsem jeho jméno zaznamenal v roce 2013 v rozhovorech s našimi odborníky na radary, kteří nechápali jeho posedlost vizí vývoje radaru MADR v rámci V4 pod vedením Polska. Zvlášť v kontextu toho, jakých úspěchů v této oblasti dosáhli naši konstruktéři. Později, kdy již řídil akvizice, jsem od vojáků slýchal jeho jméno čím dál častěji, a to především v negativních souvislostech. Po mém zvolení do Poslanecké sněmovny v roce 2017 a do čela podvýboru pro armádní akvizice jsem bohužel zjistil, že šlo o výstižný popis reality.

Proto se nemohu úplně ztotožnit s poděkováním ministra Metnara za odvedenou práci, když oznamoval jeho rezignaci. Já, i při nejlepší možné vůli, žádnou nevidím. Nic na tom nezmění ani několik kontraktů podepsaných v závěru roku 2018. Nakolik to bylo přičiněním náměstka Koštovala a nakolik všeobecným tlakem, kdy opět hrozilo tragické nečerpání rozpočtu na obranu, ukáže budoucnost. Například když zakázku na simulační technologii získala švédská firma Saab, přestože v minulosti ministr Stropnický deklaroval, že tuto zakázku v potřebné kvalitě zajistí státní podnik vlastněný ministerstvem obrany.

Podklady od náměstka Koštovala z roku 2016 ukazují celou řadu projektů – s daty, kdy budou podepsány smlouvy, kdy začnou dodávky a kdy budou ukončeny. Nic z toho se nestalo. Zdůvodnění neplnění plánu téměř vždy odkazovalo na rozhodnutí ministra obrany. Zvláštní, že vždy to byl ten ministr, který již nebyl ve funkci. Ministři Picek, Stropnický či Šlechtová tedy „evidentně“soustavně kazili práci náměstka Koštovala. Nicméně každému, kdo si přečetl vyjádření ministra Metnara z poloviny prosince (kdy k nákupu radarů MADR řekl: „Dosavadní mnohaměsíční průběh zakázky provázely opakující se spekulace a pochybnosti. Ty nevyvrátila ani mnou zřízená nezávislá komise. Proto jsem se rozhodl dosavadní zadávací řízení zrušit.“) a současně si uvědomil, že to byl náměstek Koštoval, kdo radary MADR posledních pět let řešil, bylo jasné, že na této pozici nemohl pokračovat. Rozumím panu ministrovi, že mu mohlo být končícího náměstka lidsky líto, nicméně já považuji v tomto případě za lepší říci, že tento náměstek se nepovedl a nepovedl se ani služební zákon, který ho v jeho pozici „zabetonoval“tak, že přes množství oprávněných výhrad k jeho práci byl fakticky neodvolatelný.

Podaří-li se výběr jeho nástupce, určitě se vše nevyřeší ze dne na den, na to je sekce vyzbrojování a akvizic příliš zajeta ve stávajícím tempu a postupech. Klíčoví lidé, bezprostřední podřízení pana Koštovala, již také nesou svoji část zodpovědnosti, zůstávají ve funkcích a nový náměstek či náměstkyně to nebude mít lehké. Ale společně s ministrem, náčelníkem generálního štábu i s námi, poslanci z výboru pro obranu, bude mít maximální podporu ve snaze rozhýbat zatuchlé vody armádních akvizic.

Zdůvodnění neplnění plánu téměř vždy odkazovalo na rozhodnutí ministra obrany. Zvláštní, že vždy to byl ten ministr, který již nebyl ve funkci.

Autor je členem výboru pro obranu a rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny