O pražské právníky v Brně nestojí
Erwin Hanslik (49)
České soudy rozhodují pomalu. Ve smlouvách se proto neupouští od rozhodčích doložek. „Klient chce radši nějaký výsledek za rok než dobrý výsledek za deset let,“říká Rakušan Erwin Hanslik, partner pražské pobočky advokátní kanceláře Taylor Wessing.
LN Jak se rakouský právník stane partnerem české pobočky mezinárodní advokátní kanceláře v Praze?
Já jsem vlastně ze začátku ani studium práva neměl moc rád. Na univerzitě jsem v mezidobí dostal šanci absolvovat stáž v německé PR agentuře a pro tuto práci jsem se skutečně nadchnul. Mým snem bylo stát se poradcem pro public relations. Tehdy by mi nabídli práci ihned, ale podmínkou bylo, že budu mít vysokoškolský diplom, jedno z jaké školy. A tak jsem se opět vrátil k právu, když už jsem měl několik semestrů za sebou. Počítal jsem ale s tím, že až studium dokončím, budu pokračovat v oboru PR. Po ukončení studií jsem však nakonec využil možnosti pracovat v jedné z největších advokátních kanceláří v Praze. Za tři měsíce jsem zjistil, že práce právníka není zase tak nudná. Tehdy jsme řešili hlavně hospodářské právo, a já jsem byl hlavní kontaktní osobou pro německy hovořící klienty, takže jsem se cítil velmi důležitý.
LN Nebylo překážkou, že jste neuměl česky? Ani později jste o návratu do Rakouska neuvažoval?
Nechtěl jsem se vrátit, aniž bych něco dokázal. Tak jsem se odhodlal jít i na české advokátní zkoušky. Češtinu jsem do doby, než jsme začal v Praze pracovat, ale vůbec neuměl. Myslel jsem si, že se prostě jednou ráno probudím a budu mluvit česky. Ale to se bohužel nestalo. (smích) I dnes je pro mne stále jednodušší mluvit česky o smlouvě než vést společenskou konverzaci.
LN Je něco, na co jste si při výkonu advokacie v Česku ještě nezvykl?
Trochu mi vadí, že tady soudní řízení trvají stále velmi dlouho. Když radíme klientům v transakcích v oblasti nemovitostí, tak do smluv dáváme vždy rozhodčí doložky. Zejména pak když jde o mezinárodní transakci s vyšší hodnotou. Klienti chtějí co nejrychleji vidět výsledek a to se občas nedaří. Rozhodně by preferovali definitivní výsledek po roce, ať už je jakýkoliv, než dobrý výsledek za deset let. Výhodu rozhodčího řízení vidím právě v jeho rychlosti a nemožnosti se odvolat. Třeba v Rakousku nemá rozhodčí řízení vůbec takový význam.
LN Vnímáte, že se klienti chovají úsporněji vzhledem k tomu, že se hovoří o další krizi?
Naštěstí ne. V oblasti realit jsem však zaznamenal jiný trend. Hlavně v Praze už není tolik nových kancelářských budov, do kterých by investoři rádi vložili peníze. Ještě před pěti lety čekali, až bude kancelářská budova postavená a v ideálním případě celá pronajatá, teprve pak investovali. Trh se ale změnil. Investoři už nemohou tak dlouho čekat, musí investovat dříve a počítat s rizikem, že projekt se možná nevyvine tak, jak se plánovalo.
LN Souvisí s tímto trendem skutečnost, že jste nedávno znovu otevřeli pobočku v Brně?
Částečně ano. Brno je uprostřed cesty mezi Prahou a Vídní či Budapeští. Překvapilo mě, že přestože v Brně jsou zajímavé společnosti, tak tam mezinárodní advokátní kanceláře nejsou skoro zastoupeny.
Musel jsem se ale naučit, že byť Praha od Brna není moc vzdálená, je to úplně jiný svět. A také to, že pro brněnského podnikatele je skoro nemožné se obrátit na pražskou advokátní kancelář. LN Proč myslíte?
Možná je to otázka jiné mentality. Brněnští podnikatelé rádi spolupracují s lokálními partnery. Řekl bych, že pro pražskou kancelář je velmi těžké tam uspět. Myslím si, že jeden z klíčů, díky kterému tam můžeme být úspěšní, je právě fakt, že máme lokální tým právníků.
LN Bylo těžké v Brně pobočku zprovoznit?
Před několika lety jsme tam už pobočku otevřeli. Fungovala deset let, ale z nějakého důvodu ne tak, jak bychom si představovali. Loni však padlo rozhodnutí, že byznys zkusíme nastartovat znovu. Nebylo ale vůbec jednoduché najít ten správný tým. Vnímal jsem to tak, že v Brně je celkově spokojenost lidí s pracovními podmínkami velmi vysoká. Nevadí jim, že pracují v malé lokální kanceláři. A zdálo se mi, že nechtějí žádnou změnu. Překvapilo mě, jak těžké bylo najít lidi, přestože se nestává každý den, aby se tam otevřela pobočka mezinárodní kanceláře.
LN Některé mezinárodní kanceláře z českého trhu odešly, naposledy třeba Weil Gotshal & Manges. Nechystá se něco podobného u vás?
Taylor Wessing je silná síť. Máme společné logo a naši klienti mají pocit, že jsme jedna kancelář, přestože každý subjekt je v každé zemi zcela finančně samostatný. Za to jsem skutečně rád. Škodlivost příliš úzkého provázání, kdy finanční propojení a závislost nedělá dobrou službu, ukazuje právě nedávný případ Weil Gotshal & Manges nebo také Freshfields Bruckhaus Deringer nebo Linklaters.
LN Proč myslíte, že se jejich české pobočky neudržely?
Trh už všechny tyto závislosti tvrdě trestá. Praxe potvrdila, že kancelář v Praze dnes už nemůže fungovat na stejných finančních principech jako kancelář v Londýně nebo New Yorku. Moji londýnští kolegové si účtují 700–800 liber za hodinu, my se pohybujeme v relacích kolem 200 eur, jsou ale i kauzy, kdy si musíme účtovat i méně. Ale etablovali jsme se na českém trhu dobře a já se domnívám a pevně věřím, že nic takového nepřipadá v úvahu.
LN Jednu z největších poboček má Taylor Wessing v Londýně. Jak vnímají vaši tamní kolegové brexit?
Jsou z toho samozřejmě zoufalí, protože už nyní vnímají, že mnoho společností z Anglie odchází nebo přemýšlí, že odejdou. Některé z nich uvažují
Právo vystudoval na
■
Universität Salzburg. V roce
1994 přijel pracovat do Prahy jako advokátní koncipient. Češtinu se naučil až při práci v Praze.
Advokátní zkoušky pak skládal u České advokátní komory.
V roce 2000 se stal vedoucím partnerem mezinárodní advokátní kanceláře Taylor Wessing v České republice. Od roku 2007 je partnerem kanceláře pro region střední a východní Evropy.
Poskytuje poradenství
■
tuzemským i mezinárodním klientům hlavně v transakcích s nemovitostmi, jako vedoucí týmu Real Estate. Je viceprezidentem Real Estate Commission of the Union Internationale des Advocats.
Patří mezi členy Královského institutu diplomovaných znalců.
Manželka je Češka, mají dvě děti.
LN Loni na podzim jste na galavečeru Právnická firma roku získali cenu za nejlepší klientské služby. To je kategorie, kterou lze obtížně měřit. V čem si myslíte, že poskytujete klientům jiné služby než ostatní kanceláře?
Naší výhodou určitě je, že jsme velmi flexibilní především v množství cizích jazyků, kterými jsme schopni s klienty řešit jejich případy. Skoro každý právník je u nás schopen pracovat ve třech jazycích, což sice není výjimka na českém trhu, ale přece jenom to není tak obvyklé. Ve většině zdejších mezinárodních kanceláří mluví všichni velmi dobře anglicky, ale že by někdo mohl pracovat ještě v druhém cizím jazyce téměř s lokálním přízvukem, to už je něco speciálního.
Pokud mohu porovnat s ostatními pobočkami, kde mluví všichni velmi dobře anglicky, je vždy velkým bonusem, když hovoří ještě jiným světovým jazykem. U nás tuto znalost ale požadujeme. Máme stále hodně klientů z Německa či Rakouska, kteří mluví dobře anglicky, ale jsou rádi, když mohou mluvit i německy. A také se snažíme rozumět jejich byznysu. Když mluvím s našimi studenty, tak se jim snažím vysvětlit, že právo jako takové už nebude v budoucnu stačit. Klienti totiž očekávají, že budeme rozumět třeba technickým řešením nebo jak funguje nemovitost.
Naše pobočka je součástí sítě, ale je finančně nezávislá. Za to jsem rád, protože trh všechny tyto závislosti tvrdě trestá.