Marodí vegani častěji? Experti se přou

PRAHA Karla je už deset let veganka. Maso přestala jíst nejen z etických, ale i ekologických důvodů. Vadí jí, že chov dobytka má negativní vliv na globální klima a je stejně neudržitelný jako topení uhlím. Její kolegové z práce však mají pocit, že má kvůli bezmasé dietě slabší imunitu. Častěji než ostatní si totiž vybírá takzvané sick days, tedy placené volno z práce kvůli nemoci. A to hlavně v těchto dnech, kdy začíná chřipková epidemie.

Podobnou souvislost signalizovala nedávno zveřejněná studie firmy Fisherman’s Friend. Podle ní si britští vegani berou dvakrát tolik sick days než jejich spolupracovníci. Doma zůstávají častěji zejména kvůli běžným nemocem, jako je nachlazení, viróza či chřipka. A ke svému praktickému lékaři se během chřipkové sezony objednali loni zhruba 2,6krát, zatímco zbytek ostrovní populace jen 0,7krát.

V Česku ovšem žádné takové studie zatím nejsou. Dost možná proto, že veganů je zde mnohem méně než v Británii. „Žádná taková data jsem u nás neviděl a to množství veganů, kteří mě navštěvují v ordinaci, je minimální,“říká předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka, který má ordinaci na Plzeňsku.

Navíc ani studie z Británie, která zahrnovala asi tisíc zaměstnanců pracujících v kanceláři, není nijak odborně fundovaná. Byla součástí pravidelného průzkumu, který na začátku chřipkové sezony dělá společnost Fisherman’s Friend a o němž informoval bulvární deník The Sun.

Přesto klade naléhavé otázky. Veganství, na rozdíl od vegetariánství, vylučuje nejen maso, ale i mléko, jogurty, sýry, vejce či med a dovoluje jíst pouze rostlinnou stravu. V Británii si ho osvojilo už sedm procent populace (3,5 milionu lidí) – a šíří se i u nás. Není však známo, jaký je podíl těch, jimž nedostatečná vyváženost veganské stravy oslabuje zdraví. „Tento způsob stravování se jistě může projevit sníženou imunitou,“tvrdí Věra Boháčová z Fóra zdravé výživy.

A pak je tu ještě jeden možný závěr. Výzkum potvrdil, že generace mileniálů (lidí narozených v letech 1982–1996) si vybírá sick days třikrát častěji než zaměstnanci ve věku 55 let a více. „Může to být jejich specifickým přístupem k životu. Veganem se stane ten, kdo přemýšlí o životě a svém zdraví. Takže když se cítí nemocen, spíš zůstane doma, než aby se přemáhal a šel do práce,“míní Vít Jásek, výkonný ředitel Unie zaměstnaneckých svazů, jež zastupuje na 700 tisíc zaměstnanců.

Výsledky studie ovšem nelze považovat za bernou minci. Firma vyrábějící cucavé pastilky, jež mají přinášet úlevu při nachlazení, nezveřejnila její plnou verzi. „Můžeme se tak jen dohadovat, jakou formou byla data získána, jaký byl poměr mezi vegany a běžně se stravujícími jedinci ve studii, jak byli získáni respondenti a jak vypadal dotazník. Všechny tyto proměnné hrají důležitou roli a bez jejich prozkoumání můžeme těžko prohlásit závěry za validní,“uvedla Eva Hemmerová z České veganské společnosti.

Vždyť jestli je v britské populaci sedm procent veganů, pak celá studie zahrnující tisíc lidí přináší zjištění o zhruba 70 veganech, což pochopitelně nemůže být reprezentativní vzorek. A nelze z něj dělat platné závěry.

Zdravotní dopady? Sporné Podle Hemmerové je správně sestavená veganská strava vhodná pro osoby jakéhokoli věku, a může být dokonce zdraví prospěšná a sloužit jako prevence různých civilizačních onemocnění. Jde však o to, aby se pouze nevyřadily živočišné potraviny z jídelníčku. „Ne vše veganské je totiž zdravé a i v rostlinné stravě můžeme najít spoustu průmyslově zpracovaných polotovarů, smažených jídel či rafinovaného cukru. V nevhodně sestavené stravě mohou chybět důležité látky, zejména některé vitaminy nebo minerály,“dodala Hemmerová.

Nesouhlasí proto ani s tím, že veganství souvisí se slabší imunitou: „K tomuto názoru sice nemáme žádná data podložená výzkumem, z osobní zkušenosti jsme však vypozorovali, že imunita veganů je často naopak lepší.“

Proti tomu se ohradila nutriční terapeutka Věra Boháčová z Fóra zdravé výživy. „Veganství je oproti vyváženému vegetariánství radikální způsob stravování, který může být velmi rizikový. Příkladem může být nedostatek vápníku při absenci mléčných výrobků či nedostatek železa a vitaminu B12 při absenci masa v jídelníčku,“oponovala. Vegetariáni totiž nejedí červené maso, ale stravu si zpestřují vejci, sýry či mlékem, někteří třeba i rybami.

Především však Boháčová odmítá tvrzení, že veganská strava je pro každého: „Je naprosto nevhodná pro děti, dospívající, těhotné a kojící ženy a osoby, které musí kvůli svému zdravotnímu stavu držet specifické diety.“U dětí pak podle ní není možné zajistit potřebný růst a vývoj, a to ani fyzický, ani duševní.

Veganskou komunitou ostatně před pár dny otřásl skandál, kdy známá youtuberka Bonny Rebecca, jejíž příspěvky odebírá 365 tisíc lidí, ohlásila, že kvůli zdravotním problémům po pěti letech přestala být vegankou. Přitom právě veganství ji na kanál YouTube přivedlo a proslavilo.

Ať už je to ovšem s imunitou veganů jakkoli, praktický lékař Petr Šonka by jim během chřipkové epidemie doporučoval totéž co ostatním: otužovat se po celý rok, dobře spát, dobře jíst, vyvažovat práci a odpočinek, vyvarovat se stresu, zajistit příjem vitaminů a také saunování. „A samozřejmě pro rizikové pacienty a pacienty z vyšších věkových skupin se doporučuje očkování proti chřipce,“uvedl. A jak LN sdělil Vít Jásek, výkonný ředitel Unie zaměstnaneckých svazů, nikdo zatím neeviduje, kteří zaměstnanci si berou sick days častěji. Ani jestli jsou to vegani, ani jestli mileniálové. „Jediným trendem posledních let je to, že čím dál více firem, ale i institucí sick days jako zaměstnanecký benefit nabízí,“doplnil.