„Banderovce řešme společně“
Češi a Ukrajinci dohodli zřízení fóra, které by mělo pomoci vyrovnat se s citlivou historií
KYJEV (od našeho zvláštního zpravodaje) „Němci po nás šli otevřeně, banderovci skrytě, báli jsme se obou,“vyprávěla před pěti lety Marie Kafková příběh české vesnice Kupičov na Volyni. Zdejší krajané se za druhé světové války postavili Ukrajinské povstalecké armádě (UPA), lidově zvané banderovci, spojili se s polským podzemím a svoji vesnici bránili se zbraní v ruce. Vyrovnat se s citlivými otázkami, jako jsou zločiny UPA, by mělo pomoci česko-ukrajinské fórum, na němž se včera dohodli v Kyjevě ministři zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) a Pavlo Klimkin. „Stříleli všechny, nebrali ohled, jestli je to dítě, nebo starý člověk,“vzpomínala Marie. Někteří jiní Češi jsou v soudu opatrnější, říkají, že je UPA nechávala být, vůči Polákům postupovala tvrdě.
„Ty případy byly. Nejednalo se o etnické vraždy, ale kvůli tomu, že podporovali polské podzemí nebo sovětské partyzány,“řekl LN předseda ukrajinského Ústavu paměti národa Volodymyr Vjatrovyč. Podle Klimkina čelí obě země pokusům zmanipulovat společnou historii, iniciují je prý hlavně ruská média: „Podávají to jako mstu Ukrajinců Čechům, proto musíme mít platformu, na základě které budeme diskutovat o otázkách, jež zajímají obě strany.“
Na objasnění stále čeká množství dosud neznámých příběhů, třeba o tom, jak Češi zachránili před násilím Poláky i Židy. Měli pověst dobrých hospodářů, a tak si k nim chodily doplnit zásoby všechny strany konfliktu: UPA, polská Zemská armáda (AK) i sovětští partyzáni. Situace ve vesnicích, jako je Kupičov, kde otevřeně vystoupili na jedné straně sporu, tak byla vcelku výjimečná.
Pálili, až skla létala
Někdejší české vesnici na Volyni dominuje starý opuštěný katolický kostel. Okna zatlučená prkny, uvnitř zarostlý, nenávratně se rozpadá. Před 76 lety, v roce 1943, tu ale ještě Češi žili a o svůj svatostánek vzorně pečovali. Dnes již zemřelá pamětnice paní Marie před pěti lety vzpomínala na to, jak na Vánoce přepadli kostel povstalci UPA: „Přivezli traktor a pálili od něj, až skla létala, všichni jsme rychle utíkali domů.“
Češi podle ní prý sami požádali Poláky o pomoc s obranou proti banderovcům, z nichž měli strach. Od Němců, kteří sice Ukrajinu okupovali, ale venkov prakticky neměli pod kontrolou, nakoupili pušky, v každém ze čtyř rohů vesnice vyhloubili zákopy. Přesto se při své obraně museli spolehnout na Poláky. „Kdybychom je neměli, nepřežili bychom,“vypověděla paní Marie.
„Jako historik zabývající se UPA ale můžu říci, že jsem viděl mnoho dokumentů potvrzujících, že Češi byli naopak k UPA loajální,“sdělil LN předseda ukrajinského Ústavu paměti národa Volodymyr Vjatrovyč. „Zvlášť se to týká první poloviny roku 1943, později už to platilo méně s tím, jak se blížil nástup sovětské moci. Je to možno vysvětlit tím, že česká menšina v zájmu svého přežití spolupracovala s těmi silami, které měly v tomto konfliktu navrch,“dodal Vjatrovyč.
Prsty Kremlu
Diskuse na téma banderovci, jak se zjednodušeně říká ozbrojeným uskupením ukrajinských nacionalistů z dob druhé světové války a těsně po ní, začala v Česku loni o Vánocích. Právě tehdy totiž
Někdejší příslušníci Ukrajinské
■
povstalecké armády (UPA),
ozbrojené složky Organizace ukrajinských nacionalistů Stepana Bandery.
UPA za druhé světové války
■
na některých místech Ukrajiny spolupracovala s Němci, jinde s nimi bojovala. Někteří členové UPA se podíleli na vyvražďování Židů, Poláků a volyňských Čechů.
ukrajinský prezident Petro Porošenko podepsal zákon, který přiznává status válečných veteránů právě příslušníkům nacionalistických uskupení. Asi na 1200 dosud přeživších lidí ve věku nad 85 let tak má nárok na lepší penze a kvalitnější péči v nemocnicích.
Na Ukrajině, v Evropě a ani v Polsku, které bylo s více než 100 tisíci oběťmi vražděním UPA nejvíce postiženo, nevyvolal zákon prakticky žádnou odezvu. Tématu se chopil jen český prezident Miloš Zeman, který opakovaně označil banderovce za válečné zločince a na ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) tlačil, aby se proti tomu Česko oficiálně ozvalo.
Petříček ale mluvil na brífinku se svým protějškem Pavlem Klimkinem o záležitostech kolem UPA velmi stroze, podle něj je to úkol pro plánované česko-ukrajinské fórum. „Byl bych rád, aby se soustředilo zejména na budoucnost a na to, jak můžeme vzájemné vztahy rozvíjet. Právě to je cesta, jak se vyrovnat s některými kapitolami naší společné historie,“uvedl.
Sdílnější byl jeho kyjevský protějšek, za spory o česko-ukrajinskou historii vidí prsty Kremlu: „Podívejte se na tragédii v Českém Malíně, kde zahynulo mnoho Ukrajinců, Čechů a jiných národností. Ruskými médii je to podáváno jako msta ze strany Ukrajinců Čechům. Tak to ale není,“dodal Klimkin. Narážel přitom na to, že o malínské tragédii, kdy 13. července 1943 povraždilo nacistické komando v této vesnici na Volyni 374 Čechů a 26 Poláků, kolují různé teorie včetně té, že na masakru se podíleli banderovci.