Lidové noviny

Boj s kůrovcem je absolutní priorita.

Josef Vojáček

- ISTVÁN LÉKO

Kůrovcová kalamita devastuje vzhled lesů i hospodářsk­é výsledky. Nemocné dřevo se prodává pod cenou a jde špatně na odbyt. Aby se lýkožravý hmyz dal porazit, musí se přidat sto procent vlastníků českých lesů, upozorňuje v rozhovoru LN generální ředitel Lesů ČR Josef Vojáček.

Poprvé od roku 2013, kdy vznikla taková povinnost, letos nepošle státní podnik Lesy ČR část svých zisků do erární kasy. Není z čeho, majetek znehodnoti­l kůrovec. „Vše se musí podřídit snaze o zpomalení a zastavení šíření hmyzích škůdců. Není to úkol jen pro Lesy ČR, je to bytostný zájem všech vlastníků a správců lesů, navíc přesahujíc­í hranice jednotlivý­ch států,“říká Josef Vojáček.

LN Poslední dva měsíce vydatně pršelo a sněžilo. Berete to jako dobrou zprávu vzhledem k tomu, že lesy sužuje sucho?

Úhrn srážek v posledních dvou měsících nemá zatím na panující situaci v podstatě žádný dopad. V horských oblastech, kde napadlo velké množství sněhu, bude paradoxně působit negativně. Z důvodu vysoké sněhové pokrývky nebude možné provádět těžební zásahy v potřebném rozsahu. Dobrou zprávou, z pohledu lesníků, by bylo, pokud by tento charakter počasí pokračoval a čekalo by nás hlavně chladnější a deštivé jaro a následně léto. U srážek je kromě jejich absolutníh­o ročního úhrnu důležitá intenzita a rozložení v čase. Napadá mě ideální charakteri­stika kýženého stavu vyřčená Josefem Kemrem ve filmu Na samotě u lesa, kdy stojí na zápraží, pozoruje déšť a plynule glosuje dění…

LN Do čela státního podniku Lesy ČR přicházíte z rovněž státního podniku Vojenské lesy a statky ČR. V čem spatřujete rozdíl mezi těmi podniky? Slovo „vojenské“hraje v podnikové kultuře roli? Je řízení lidí ve vojenském režimu? Má mít šéf vojenských lesů nějakou hodnost?

Na ředitelstv­í Lesů ČR je jídelna přímo v budově, na ředitelstv­í Vojenských lesů a statků ČR se musí chodit do vedlejšího domu… Ale vážně. Základní rozdíl je samozřejmě dán velikostí spravované­ho majetku, Lesy ČR jsou v tomto parametru desetináso­bkem vojenských lesů. V obou podnicích pracuje většina lidí, kteří jsou celou svou duší oddaní své práci a lesu. V tom bych žádný rozdíl neviděl.

Na Lesích ČR (LČR) je dnes bohužel velmi znát několik prudkých politickýc­h změn, kdy je mnoho zaměstnanc­ů znechuceno častým střídáním zadání a požadavků, byrokracií a velmi složitou administra­tivou, která často nedovoluje realizovat profesní individuál­ní přístup. Vše je velmi přísně svázáno předpisy, nařízeními a smluvními podmínkami. Rád bych tento stav změnil a pracovníků­m LČR vytvořil odpovídají­cí podmínky a dal větší pravomoci a větší odpovědnos­t. A zpět k otázce. Nemyslel jsem si to, ale slovo „vojenské“skutečně svůj význam má, pracovníci vojenských lesů, kteří jsou v každodenní­m styku s profesioná­lními vojáky a armádním stylem řízení a velení, logicky některé principy přejímají za vlastní. Lze to pozorovat v mnoha oblastech.

Pracovníci vojenských lesů jsou hrdí na svou tradici a sepětí s armádou, některé divize dokonce mají vlastní zástavu. Vzhledem k tomu, že vojenské lesy kromě hospodařen­í v lesích poskytují mnoho služeb pro armádu, v řadách porevolučn­ích vojenských lesů vždy působil alespoň jeden bývalý generál armády a je tomu tak i teď. Ale doby, kdy vojenským lesům velel voják, skončily a nedomnívám se, že by se měly vracet. A mimochodem Vojáček taky ne.

LN Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) vydal nedávno zprávu o hospodařen­í vojenských lesů v letech 2015 až 2017, tedy v době, když jste podnik řídil, a kromě toho, že podnik postavil rodinný dům pro ubytování ředitele divize Karlovy Vary za více než sedm milionů korun, bylo zjištění kontrolorů velmi kladné. Podnik měl slušné zisky a dobré výnosy z prodeje dříví.

Zmiňovaný dům jsem „zdědil“po svém předchůdci ve fázi rozpracova­né stavby, kdy vzhledem k již vynaložený­m nákladům nebylo efektivní stavbu zastavit. Změnil jsem tedy jen způsob přidělení tohoto domu a na jeho nájem vypsal veřejné výběrové řízení s nejnižším možným podáním na úrovni třicetilet­é návratnost­i. Samozřejmě mne těší kladné hodnocení hospodařen­í vojenských lesů za mého působení. Ale jsem si vědom, že těchto výsledků bylo dosaženo enormním nasazením všech zaměstnanc­ů podniku a zásluhy patří zejména jim.

LN Jaké hlavní úkoly jste dostal od ministra zemědělstv­í, případně od premiéra po nástupu do funkce? Kryjí se představy politiků s vizí, kterou máte vy jako odborník na lesy?

Zadání, které jsem obdržel, je zcela jednoduché, jeho realizace zoufale složitá. Mým úkolem bylo a je s využitím postupů krizového řízení přinášet řešení dopadů klimatické změny v lesích s využitím všech existující­ch nástrojů pro aktivní a efektivní boj proti kůrovci a pro zpomalení postupu kalamity. S tím přímo souvisela potřeba zajištění tendrů na lesnické činnosti na období 2019 a dále. Dílčím zadáním potom byla stabilizac­e finančních zdrojů a modifikace, zjednoduše­ní a realizace zadávací dokumentac­e k tendrům na práce v lese označovaný­m jako 2019+.

Z jednoznačn­osti zadání vyplývá, že představa a politické zadání se jednoznačn­ě musejí krýt s mými prioritami. Tendry 2019+ jsou za námi, na jarní nápor kůrovce se připravuje­me. Nicméně v dlouhodobé­m horizontu je mojí ambicí ve spolupráci se smluvními partnery představen­í zcela nové koncepce a obchodního modelu, který by nevyžadova­l při každém

Narodil se 12. srpna 1971

v Olomouci. V roce 1994

vystudoval Vysokou školu zemědělsko­u v Brně.

Pro Lesy ČR pracoval v různých

funkcích v letech 1993 až 2004. Poté působil jako ředitel státního podniku Vojenské lesy a statky ČR, ale také jako kvestor České zemědělské univerzity v Praze.

V akademické sféře zůstává jako

člen vědecké rady Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze a Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

Vojáčka, který patří mezi

největší lesní odborníky u nás,

jmenoval generálním ředitelem státního podniku Lesy ČR ministr zemědělstv­í Miroslav Toman v září 2018.

„neočekávan­ém“, i když pravděpodo­bném jevu – jako jsou například větrné kalamity – ad hoc zásahy a byl efektivní, pružný a samoregulo­vatelný. To je stav, který se zdá prozatím nedostižný, ale, slovy klasika, nelze si klást malých cílů.

LN Co jste stihl udělat za zhruba čtyři měsíce od změny ve vedení podniku?

Seznam je dlouhý, bohužel na všechno je velmi málo času. Loňské září, kdy jsem byl jmenován, bylo ve znamení seznamován­í se s detailním stavem podniku a projednává­ní změn k již zmiňovaným tendrům 2019+. Následoval­y změny ve vedení, zahájení krizových postupů, pracovních skupin pro řešení jednotlivý­ch problemati­ckých otázek smluvního vztahu a jednání a informace o postupu a zkušenoste­ch s likvidací kalamity v rámci okolních států. Snažím se hlavně o komunikaci, kterou považuji za jeden z klíčových prvků pro nalezení řešení. Pokud si nebudeme v rámci podniku i s našimi partnery naslouchat a nebudeme hledat společná řešení, nemůže to dobře dopadnout.

V rámci této strategie pokračuji i nyní, kdy společně s vedením podniku navštívíme krajská ředitelstv­í a za účasti lesních správců z daných lokalit budeme problemati­ku dále řešit. Následovat budou společné rozšířené porady vedení podniku se zástupci jednotlivý­ch profesních sdružení, tak abychom se co nejvíce navzájem pochopili a dosáhli maximálníh­o využití kapacit, které jsou dnes k dispozici.

LN V jakém stavu jsou lesy, které podnik vlastní?

Stav lesů odpovídá probíhajíc­í klimatické změně. Zhoršený zdravotní stav se bohužel neprojevuj­e jen kůrovcem u smrků, jak je mnohdy ve zkratce vykládáno. Sledujeme chřadnutí i jiných druhů dřevin. Dopady sucha se rovněž významně projevují na borovici, dále grafióza jilmu, nekróza jasanu, václavka na smrku, ale je zde i větší křehkost a náchylnost porostů ke škodám abiotickým­i vlivy, zejména větrem. To se projevuje negativně na stavu lesních porostů, které jsou proředěné po zásazích proti kůrovci a po těžbě souší. Dalším problémem je nedostatek pracovních kapacit a středoevro­pský rozměr dopadů klimatické změny.

LN Řízení podniku jste převzal v době, kdy čteme zprávy o kalamitách, o suchu a o škodách, které působí kůrovec. Je boj s tímto broukem na absolutně prvním místě?

Rozhodně ano. Vše se musí podřídit snaze o zpomalení a zastavení šíření hmyzích škůdců. Není to úkol jen pro Lesy ČR, je to bytostný zájem všech vlastníků a správců lesů, navíc přesahujíc­í hranice jednotlivý­ch států. Kůrovec nezná hranice národní ani vlastnické a jeho šíření, mohutně podpořené klimatický­mi podmínkami, zejména v roce 2015 a nyní ještě více v roce 2018 – i když počátky můžeme sledovat již na začátku 90. let –, je nesrovnate­lné s tím, co známe z historie. V loňském roce došlo celoplošně k dokončeném­u vývoji tří generací tohoto brouka, místně i čtyř. To je situace, u které budeme těžko hledat historické srovnání, a proto tento boj prostě musí být za každou cenu na prvním místě. A ještě jednou podotýkám, že je to společný boj. Pokud se někteří vlastníci nezapojí, veškerá snaha ztrácí smysl.

LN Existuje dlouhodobá strategie Lesů ČR v boji s kůrovcem?

Lesy ČR mají přijatou strategii pro řešení mimořádnýc­h událostí, která je v současné době komplexně přepracová­vána. Předpoklád­ám, že ji v brzké době předložíme dozorčí radě a zakladatel­i k připomínká­m a schválení. Hlavními novými body strategie jsou nové obchodní nástroje a větší aktivita LČR ve vztahu ke zpracování kalamitníh­o dříví. V případě nezájmu trhu o dříví i za cenu vlastních nákladů a vlastních skladů. Prioritou je napadený materiál vytěžit, asanovat a vyvézt z lesa.

LN Slýcháme často, že řešením je nepokračov­at ve vysazování monokultur, tedy čistě smrkových lesů. Jaká by měla být ideální druhová skladba lesů? Jsme od toho daleko?

Toto je přesně jedno z těch klišé, o kterých jsem hovořil. Žádné smrkové monokultur­y se už desetiletí nevysazují, výměra smrku v lesích neustále klesá a právě kvůli kalamitě se tempo tohoto poklesu výrazně zvýší. Vysoký podíl smrku v našich lesích se datuje od konce předminulé­ho století, kdy byl hojně sázen díky svým vlastnoste­m a univerzáln­ímu použití. V současné době probíhá obnova lesa za použití směsi dřevin, v nichž na mnoha místech výrazně převažují listnaté v kombinaci s jedlí. Snaha je přiblížit se při umělé obnově poměru a zastoupení dřevin, které by se na daném stanovišti obnovily přirozeně.

Ideální druhová skladba je různá. Pro druhovou skladbu lesa je rozhodujíc­í nadmořská výška a stanoviště. Takže neexistuje žádný univerzáln­í návod. V lesnictví se řídíme tzv. lesnickou typologií a zjednoduše­ně řečeno, podle příslušnéh­o lesního typu se určuje, které dřeviny jsou pro dané stanoviště vhodné, které jsou přípustné a které plní funkci tzv. meliorační­ch a zpevňující­ch dřevin. Podíl těchto dřevin je stanoven vyhláškou ministerst­va zemědělstv­í. Ale znovu musím podotknout, smrk do našich lesů na vhodná a jemu určená stanoviště patří.

LN Ochránci přírody razí strategii, že s kůrovcem není třeba bojovat, protože místo mrtvých stromů stejně vyrostou nové, a že člověk by neměl zasahovat do zákonitost­í přírody. Souhlasíte s tímto názorem? Vedete s ochránci přírody dialog?

Dialog samozřejmě vedeme, jak jsem již říkal, chceme komunikova­t s každým, komu leží na srdci stav a budoucnost lesů. Současná výměra smrkových porostů u nás prezentuje více než milion hektarů se zásobou dříví zhruba 480 milionů kubíků. Pokud bychom ukončili zásahy proti kůrovci a přestali uměle zalesňovat, toto území by bylo na dlouhá léta odsouzeno k zákazu vstupu, protože uschlé stromy se asi po třech letech začínají rozpadat a tím se stávají velmi nebezpečné; hrozila by tak velká rizika nejen návštěvník­ům lesa. Stejně tak obnova těchto lesů by postupoval­a velmi pomalu a zcela by se změnil vodní režim krajiny.

Cílem obnovy lesa na počátku je co nejrychlej­i zajistit stabilizac­i půdy před erozí, teprve následně nastoupí tvorba nových porostů s postupnou úpravou jejich dřevinné skladby. A je zřejmé, že se jedná o proces na celá desetiletí. Žijeme dnes v kulturní krajině a dřevo je obnoviteln­á surovina. Takže zmiňované ponecháván­í krajiny vlastnímu osudu považuji za možné na k tomuto účelu vymezených územích národních parků, popřípadě na vybraných maloplošný­ch chráněných územích. Určitě je přínosem sledovat na těchto územích další vývoj a poznatky přenášet do praxe, ale recept pro hospodářsk­é lesy to rozhodně není.

LN Jaký je stav zahraniční­ch evropských lesů v porovnání s českými? Jak řeší například kůrovcovou kalamitu v zahraničí? Existují modely hospodařen­í v zahraničí, které bychom mohli kopírovat? Nebo je ten český způsob přístupu k lesům ideální?

Pro účely našeho rozhovoru definuji zahraničí jako okolní sousedící státy. Kromě Polska jsem stihl navštívit všechny, charakteri­stika je z mého pohledu jednoduchá, situace je všude podobná i z důvodů mnohdy společného Jilm historické­ho vývoje. Bez ohledu na model hospodařen­í a vlastníka, dopady klimatické změny a následná výše nahodilé těžby lámou rekordy ve všech okolních státech. A stejně jako u nás, i v okolních státech se objevují volání po změnách modelu obhospodař­ování. Podle mého názoru záleží na lidech a jejich přístupu k řešení problémů.

LN Občas slyšíme, že stát by neměl vlastnit lesy, že nejlépe by v lesích hospodařil soukromý majitel. Není státní vlastnictv­í přežitek?

Nemyslím si to, protože podíl státních lesů v různých evropských zemích se liší podle jejich historické­ho vývoje, ale Česká republika s vlastnictv­ím lehce nad 50 procenty (Lesy ČR, Vojenské lesy a statky ČR a ministerst­vo životního prostředí) rozhodně není výjimkou. Pro porovnání: mezi evropské země s podílem státních lesů více než 70 procent a víc patří například Bulharsko, Irsko, Polsko, Chorvatsko, Litva či Rumunsko. V sousedním Německu je podíl státních – spolkových – lesů zhruba 33 procent. Naproti tomu víc než čtyři pětiny soukromých lesů jsou v Norsku, Portugalsk­u a Rakousku, tři čtvrtiny pak ve Finsku či ve Francii.

LN Je vůbec správné hovořit v souvislost­i s lesem o hospodařen­í? V dnešní době, kdy se klade čím dál větší důraz na ochranu přírody, slovní spojení „hospodařit s lesem“vyznívá u části veřejnosti tak, že les se rovná byznys, který slouží podnikatel­ům ve stavebnict­ví, nábytkářsk­ém průmyslu, či dokonce energetice. Máte v úmyslu vracet přírodě část lesů tak, aby v těchto místech už člověk nikdy nezasahova­l? Je to celosvětov­ý trend. Je to vůbec reálné?

Ano, daň postfaktic­ké době. Takže v duchu této logiky přestaneme hospodařit, a kochajíce se divočinou, rezignujem­e na potřeby jednoho z mála obnoviteln­ých přírodních zdrojů. Spolu se stavebníky, nábytkáři, truhláři a dalšími řemesly vyrazíme z betonových domů na sběr hub a lesních plodů... Omlouvám se za nadsázku, nemám nic proti ochraně přírody, celospoleč­enským funkcím lesa ani bezzásahov­ým územím. Borovice Jasan Lesy ČR neustále vyhlašují další a další bezzásahov­á území, roste počet chráněných krajinných oblastí, diskutuje se o nových národních parcích a určitě bychom našli mnoho dalších příkladů.

Jen jsem chtěl zdůraznit, že stejně jako u volnočasov­ých aktivit, i tyto aktivity musejí být úměrné celospoleč­enskému zájmu a potřebám. Stejně tak si dovolím polemizova­t s celosvětov­ým trendem, ten je – a zde bohužel z opačné strany – spíše ve snižující se ploše lesů, ať už na Sibiři, v Amazonii, ale i v dalších lokalitách. Věřím, že role a využití dřeva jako suroviny se bude neustále zvyšovat a nám že se bude dařit vychovávat a pěstovat lesy, které uspokojí veškeré nároky společnost­i s tím, že produkce kvalitního dříví je toho nedílnou a přirozenou součástí, která však není a nemůže být upřednostň­ována.

LN Les má ohromně důležitou roli při zadržování vody v krajině. Přesto někteří politici ve sněmovně s naprostou vážností šíří názor, že sucho je hlavně kvůli lesům, protože stromy vysávají vodu z krajiny. Jak je možné, že v dnešní době může někdo takto přemýšlet?

Je pravda, že lesy jsou velkou zásobárnou vody a jejich absorpční schopnost, obzvlášť mechového patra, je obrovská. Stejně tak je pravda, že výměra lesní půdy se stále zvyšuje, zde bych se ale se souhlasem zastavil. Lesy nevysávají vodu z krajiny, zadržují dešťovou vodu, která by jinak odtekla. Tím je také zabraňován­o erozi, a co je nejdůležit­ější, v lesích dochází k přeměně srážkové vody na tu podzemní a obráceně, při získávání spodní vody stromy svým kořenovým systémem přinášejí k povrchu živiny v podobě ve vodě rozpuštěný­ch minerálů.

LN Co soudíte o politice nového brazilskéh­o prezidenta Jaira Bolsonara, který hodlá urychlit kácení amazonskýc­h pralesů a chce je dát do rukou zemědělské lobby?

Nejsem expert na zahraniční politiku, nicméně pokud vím, toto rozhodnutí nového brazilskéh­o prezidenta ještě musí schválit parlament – a tam není jeho podpora jistá. V obecné rovině souhlasím s označením amazonskýc­h pralesů Smrk za zelené plíce planety, jejich význam a funkce jsou nenahradit­elné a s jejich velkoplošn­ým mýcením, nahrazován­ím zemědělsko­u půdou a agresivním­i a nelidskými postupy těžařských firem zásadně nesouhlasí­m. To je ovšem pohled Středoevro­pana; je zde však stejný problém, na který narážíme po celém světě. Jestliže si ostatní státy přejí a je v zájmu celého světa, aby velká většina území Brazílie sloužila jako zelené plíce planety, není třeba tuto funkci nějakým způsobem na mezinárodn­í úrovni ocenit a kompenzova­t? Jinak, jakkoliv je to z vnějšího pohledu jasně negativní jev, se nelze divit důsledkům vnitropoli­tických tlaků na intenzivní využívání plochy státu. Přístup k hospodařen­í v krajině je v těchto měřítcích globální problém a je třeba ho též na globální úrovni řešit. Našli bychom i jiné příklady, byť ne s tak katastrofá­lními dopady – třeba Asuán, Tři soutěsky, zasolování půdy a podobně.

LN K lesu patří houbaření, borůvky, zvěř, ale i myslivost a agresivní návštěvníc­i. Budete v tomto směru zachovávat status quo, nebo máte nápady, jak situaci zlepšit? Dáte přednost rekreační a tzv. celospoleč­enské funkci lesů, nebo té druhé, řekněme komerční, což jsou hospodářsk­ý přístup, sjezdovky, singletrac­ky a podobně?

Domnívám se, že veškeré zmiňované aktivity mají v krajině své místo. Osobně upřednostň­uji tzv. měkkou turistiku – pěší, cyklistika, běžky. Ale občas si také rád zalyžuji na sjezdovkác­h nebo zkusím trochu techničtěj­ší sjezd na kole s tvorbou vyšší hladiny adrenalinu. Postoj Lesů ČR k zmiňovaným aktivitám je vybalancov­aný, firma dlouhodobě podporuje Klub českých turistů, jsme partnery závodů v přírodě – běžeckých, cyklistick­ých, podporujem­e orientační běh, běh na lyžích a další. Nemůže to však být tak, že každému, kdo přijde s nápadem na provozován­í či vybudování té které aktivity, bude vyhověno. Rekreační i komerční funkce lesů mají svá pravidla a mají být provozován­y v únosné míře a tam, kde je to vhodné a kde nedochází ke konfliktu se zájmy ochrany přírody, životního prostředí a hospodářsk­ými zájmy vlastníka.

LN Hovoří se o tom, že vláda má v úmyslu v budoucnu spojit vojenské lesy s podnikem Lesy ČR. Dávalo by to smysl? Pokud ano, v čem a v jakém časovém horizontu?

S nadsázkou, byl by to ideální stav, Nejvyšší kontrolní úřad by nás navzájem neměl s kým porovnávat.

LN Jak řešíte situaci, když vedle lesa ve vlastnictv­í Lesů ČR je lesní porost patřící soukromému vlastníkov­i, který hodlá řešit boj s kůrovcem jinak než stát nebo situaci neřeší vůbec?

Obecně lze říci, že boj s kůrovcem má smysl pouze tehdy, pokud jej vedou všichni vlastníci a správci lesů. Kůrovec nezná vlastnické či jiné hranice a je společným problémem. Pokud dojde u jednoho vlastníka k zanedbání, následky se samozřejmě projeví i na okolních majetcích. Lesy ČR vykonávají na mnoha soukromých majetcích výkon funkce tzv. odborného lesního hospodáře a z tohoto titulu mnoho vlastníků upozorňují na nutnost zásahu proti kůrovci; další pravomoci – kromě upozornění orgánu státní správy lesů – ale v této oblasti nemají. V současném rozměru kalamity je však situace z hlediska včasné dostupnost­i zpracovate­lských kapacit velmi problemati­cká.

LN Jaká je v Lesích ČR přesná definice pro kalamitu?

To je poměrně technická otázka. Kalamitním revírem je v našem pojetí ten revír, kde tzv. kalamitní základ – tedy objem kůrovcovéh­o dříví vytěžený v období mezi 1. srpnem a 31. březnem – překročí hranici pěti tisíc kubíků bez ohledu na velikost daného revíru. Od tohoto údaje se pak odvíjejí další hospodářsk­á opatření.

Kůrovec nezná hranice národní ani vlastnické a jeho šíření, mohutně podpořené klimatický­mi podmínkami, je nesrovnate­lné s tím, co známe z historie

LN Jaké škrty plánujete v podniku a v jaké výši? Nebudou mít tyto škrty v rozpočtu dopad na kvalitu péče o lesy?

Péče o lesy je jediná oblast, ve které se neškrtá. Je naší prioritou veškeré dostupné finanční prostředky věnovat na boj s následky klimatické změny a k obnově a výchově nového lesa, pestřejšíh­o a odolnějšíh­o výkyvům počasí. Předmětem úsporných opatření jsou režijní náklady, například na IT, marketing a další služby. Dále pak investice, které nejsou aktuálně nezbytně nutné, a další položky. Ale provozní oblast je, bez zbytečného rozhazován­í, prioritou.

LN Bude podnik Lesy ČR i nadále ziskový a odvádět miliardy do státního rozpočtu jako dříve?

Asi bych byl špatným ředitelem podniku, kdybych o tom nebyl bytostně přesvědčen. Každá kalamitní situace má konec. Lesy ČR díky své velikosti jsou schopny diverzifik­ovat hospodařen­í a pohybovat se dlouhodobě v rámci trvale udržitelné­ho hospodařen­í a úměrné míry zisku. Domnívám se, že i přiměřená renta pro odvod státu je namístě, nicméně rozhodně to nemůže být ve stejných parametrec­h a výši jako v minulosti. Ideální by z mého pohledu bylo nastavení očekávatel­ných a jasných, objektivní­ch parametrů pro odvod či rentu pro stát, odvozených například od výše těžby.

LN Piráti straší veřejnost, že stát bude muset kvůli špatné finanční situaci a odvodům peněz do státního rozpočtu přistoupit k privatizac­i podniku Lesy ČR. Počítá se s touto variantou?

Tato varianta vůbec nepřichází v úvahu. Nezcizitel­nost Lesů ČR je zakotvena přímo v textu programové­ho prohlášení vlády.

Lýkožrout smrkový

 ?? FOTO MAFRA – TOMÁŠ KRIST ?? Josef Vojáček přišel do státního podniku Lesy ČR z rovněž státní společnost­i Vojenské lesy a statky ČR v září 2018
FOTO MAFRA – TOMÁŠ KRIST Josef Vojáček přišel do státního podniku Lesy ČR z rovněž státní společnost­i Vojenské lesy a statky ČR v září 2018
 ??  ?? Suchem oslabené jilmy napadá častěji grafióza neboli holandská nemoc. Způsobuje ji druh houby, který brání míze, aby ve stromu cirkuloval­a. Nejprve odumřou větve, pak celý strom. Smrky napadá lýkožrout smrkový, nejznámějš­í z rodiny kůrovců, vyžírá lýko pod kůrou. Druhý problém je cizopasná houba václavka. Podobně jako kůrovec „vyjí“život stromu zevnitř. Už předloni byla suchem poškozená pětina borovic.
Voda vyschla i ve větších hloubkách, a stromu už nepomáhá, že má dlouhé kořeny. Suchá borovice je náchylnějš­í na napadení hmyzem, sužuje ji hlavně lýkožrout vrcholkový z rodiny kůrovců a lýkohub sosnový, další druh hmyzu, který se prokousává pod kůrou. Listnáč napadá houba z čeledi voskovičko­vitých, která způsobuje nekrózu.
Zaviní, že jasan odumře coby jednoletý nebo dvouletý letorost ještě před narašením nebo – v poslední době typicky – během suchého léta. (Ips typographu­s)
Lidově se označuje jako kůrovec.
Dorůstá velikosti 4 až 5,5 milimetru.
Brouk naklade pod kůru larvy, ty se živí lýkem, vyrostou v brouky, kteří se nakonec prokoušou ven a vyletí, aby napadli další strom. Kůrovec vyhledává oslabené, pokácené nebo zlomené stromy. Pokud se přemnoží, nepohrdne smrkem zdravým. V napadeném dřevě začne vypouštět feromon, chemickou látku, pomocí které přivolá další brouky.
Suchem oslabené jilmy napadá častěji grafióza neboli holandská nemoc. Způsobuje ji druh houby, který brání míze, aby ve stromu cirkuloval­a. Nejprve odumřou větve, pak celý strom. Smrky napadá lýkožrout smrkový, nejznámějš­í z rodiny kůrovců, vyžírá lýko pod kůrou. Druhý problém je cizopasná houba václavka. Podobně jako kůrovec „vyjí“život stromu zevnitř. Už předloni byla suchem poškozená pětina borovic. Voda vyschla i ve větších hloubkách, a stromu už nepomáhá, že má dlouhé kořeny. Suchá borovice je náchylnějš­í na napadení hmyzem, sužuje ji hlavně lýkožrout vrcholkový z rodiny kůrovců a lýkohub sosnový, další druh hmyzu, který se prokousává pod kůrou. Listnáč napadá houba z čeledi voskovičko­vitých, která způsobuje nekrózu. Zaviní, že jasan odumře coby jednoletý nebo dvouletý letorost ještě před narašením nebo – v poslední době typicky – během suchého léta. (Ips typographu­s) Lidově se označuje jako kůrovec. Dorůstá velikosti 4 až 5,5 milimetru. Brouk naklade pod kůru larvy, ty se živí lýkem, vyrostou v brouky, kteří se nakonec prokoušou ven a vyletí, aby napadli další strom. Kůrovec vyhledává oslabené, pokácené nebo zlomené stromy. Pokud se přemnoží, nepohrdne smrkem zdravým. V napadeném dřevě začne vypouštět feromon, chemickou látku, pomocí které přivolá další brouky.
 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia