Irskem se šíří strach z tvrdé hranice
Britští poslanci dnes mají opět hlasovat o dalším postupu ohledně brexitu. Posvětit by jej mohli zřejmě jedině za předpokladu změny v irské pojistce. Vláda v Dublinu je však ochotná k jednání, jen pokud bude vyloučen návrat pevné hranice se Severním Irskem.
DUBLIN/PRAHA Takzvaná irská pojistka, tedy ujednání, které má zabránit vzniku ostře střežené hranice mezi samostatnou Irskou republikou a Severním Irskem (součástí Spojeného království), se stala úběžníkem hektických jednání o brexitu.
Podle Borise Johnsona, vlivného exministra zahraničí, by brexitová dohoda mohla mít u poslanců šanci pouze tehdy, pokud by již vyjednanou irskou pojistku nahradila „alternativní ujednání“. V současnosti pojistka předpokládá, že by Spojené království po určitou dobu setrvalo v celní unii s EU. To se řadě zastánců brexitu nelíbí, když tvrdí, že jejich země by přinejmenším ekonomicky mohla zůstat připoutána k Bruselu na neomezenou dobu.
„Alternativní ujednání“zmíněná Johnsonem by mohla znamenat buď časovou omezenost takového ujednání, nebo klauzuli, aby Spojené království od pojistky mohlo jednostranně odstoupit. V každém případě by se jednalo o zásah do již vyjednané, téměř šestisetstránkové brexitové smlouvy mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím. Téměř jistě by také došlo k posunu brexitu za 29. březen letošního roku.
Taková představa ale naráží v Dublinu, neboť Irská republika bude brexitem tak či onak nejvíce zasažena: země má jako jediný člen EU se Spojeným královstvím zmíněnou pozemní hranici a irská ekonomika je s tou britskou nejvíce svázána.
Podle deníku The Irish Times však daly zdroje z vysokých pater irské vlády o uplynulém víkendu opatrně najevo, že by Irsko bylo ochotno se o změnách v pojistce bavit. Ovšem jen za předpokladu, že Britové opustí „frontové pozice“. Irové vyžadují časově neomezenou celní unii a nepřekročitelné záruky, které vyloučí tvrdý režim na irsko-severoirské hranici.
Démoni minulosti ožívají „Zemí se šíří stále větší obavy – lidé pochopili, že ve Spojeném království je dost takových politiků, kteří by si přáli tvrdý brexit bez dohody. To by ale pro Irsko bylo katastrofální. Každá zmínka o hranici jen zvyšuje nervozitu,“říká profesor Joseph Brady z dublinské University College.
Situace v Severním Irsku, kde žijí jak probritští loajalisté, tak po sjednocení s Irskou republikou toužící unionisté, byla po mnoho let napjatá a často tam propukalo násilí. Situaci pomohla uklidnit až takzvaná velkopáteční dohoda z roku 1998. Do té doby byla hranice mezi Irskou republikou a Severním Irskem vojensky střežená a fakticky neprodyšná.
Neblahé reminiscence na poměry před velkopáteční dohodou vyvolaly dva výbuchy, ke kterým došlo před několika dny (19. a 21. ledna) v nastražených autech v severoirském městě Londonderry (Derry). Nikdo sice nepřišel o život, sotva však v Irsku někdo pochybuje o tom, že šlo o vzkaz z podzemí: právě Londonderry se totiž stalo neblahým symbolem britsko-irské animozity, když 30. ledna 1972 o takzvané krvavé neděli britští vojáci zastřelili 13 neozbrojených účastníků pokojného občanského pochodu.
Pomalu ožívá i léta mrtvé téma sjednocení ostrova, tedy připojení Severního Irska k Irské republice. Možnost vyhlášení referenda o této otázce na území Severního Irska je obsažena i ve velkopáteční dohodě. Zatímco v referendu o brexitu v červnu 2016 hlasovala většina obyvatel Severního Irska pro setrvání Spojeného království v EU, výsledek případného lidového hlasování o sjednocení ostrova není vůbec jasný. Průzkumy veřejného mínění z poslední doby totiž přinášejí – i kvůli rozdílné metodice – konfliktní výsledky.
Jistý je naopak vliv případného „tvrdého“brexitu na ekonomiku Irské republiky: poslední zpráva Irské centrální banky hovoří o významném poklesu produkce i zaměstnanosti. Jako zvláštní hrozbu zmiňuje předpokládané další oslabení britské libry vůči euru (což by zdražilo irský vývoz do Spojeného království) a spuštění celních bariér.