Němci zruší uhelné elektrárny. Kvůli klimatu
BERLÍN/PRAHA Německo udělalo uplynulý víkend buď další krok na cestě k trvalé udržitelnosti své energetické politiky, anebo se vydalo na cestu do propasti v podobě budoucího nedostatku cenově dostupné energie. Názory se různí.
V každém případě se v sobotu ráno zástupci průmyslu, ekologických organizací a vlády dohodli, že nejpozději v roce 2038 nebude v Německu vyráběna energie spalováním uhlí. Poté má být proud získáván z obnovitelných zdrojů (voda, vítr, solární energie) a doplňovat je mají plynové elektrárny. Důvodem pro toto radikální opatření je ochrana klimatu. Německu by totiž hrozilo, že nesplní limity pro emise oxidu uhličitého. Až do roku 2050 je chce Berlín stlačit o 80 až 95 procent na úroveň před rokem 1990.
Již v minulosti Německo rozhodlo, že do roku 2022 bude zastavena výroba elektřiny v jaderných elektrárnách. Návrh odpojit v roce 2038 od sítě poslední uhelnou elektrárnu vypracovala 28členná poradní komise vlády. Ekologické organizace navíc prosadily ustanovení, že pokud by to ekonomická situace země a zásobování energií dovolily, může spalování uhlí v elektrárnách skončit dokonce i dříve, a to v roce 2035.
Zatím se jedná o návrh, který musí ještě schválit vláda. Jak ale například vyplynulo z vyjádření ministra hospodářství Petra Altmaiera, kabinet ho zřejmě časem schválí. Jeho úkolem také bude stanovit přesný časový harmonogram, kdy budou jednotlivé elektrárny odpojovány.
Celkový výkon německých uhelných elektráren činí v současné době zhruba 45 GWh, což odpovídá třetině veškerého proudu vyrobeného v Německu. Snižování výkonu uhelných elektráren má probíhat postupně, a to v několika etapách.
Rozhodnutí ukončit výrobu elektřiny v uhelných elektrárnách bude mít také silný politický dopad. Zasahuje totiž ekonomiku hned čtyř německých spolkových zemí (Severního Porýní – Vestfálska, Braniborska, Saska a Saska-Anhaltska), kde je těžba uhlí důležitým faktorem tamního hospodářství. Jenom v prvních dvou regionech souvisí s těžbou uhlí a energetikou 26 tisíc pracovních míst. Objevily se proto úvahy, že jedním z důsledků bude výrazné propouštění v těchto odvětvích.
Celkové kompenzace mají pro tyto regiony činit 40 miliard eur, které by měly být vypláceny po dobu dvaceti let. Další prostředky mají jít do výstavby nových přenosových sítí i na finanční kompenzace, jež mají zabránit skokovému nárůstu cen pro běžné zákazníky. „Zajištění spolehlivých dodávek a cenová dostupnost elektřiny mají nejvyšší prioritu,“uvedl Altmaier.
Konec těžby uhlí pro energetické účely je v Německu na spadnutí. Vládu to bude během dvaceti let stát minimálně 40 miliard eur.
Přežije les u Hambachu? Odhady ekonomického institutu Ifo v Mnichově hovoří o tom, že přinejmenším po nějakou přechodnou dobu se kvůli tomu Německo neobejde bez dovozu proudu z uhelných elektráren v Polsku nebo jaderných v Česku.
Návrh ukončit výrobu elektřiny spalováním uhlí znamená mimo jiné také šanci na záchranu Hambašského lesa mezi Kolínem nad Rýnem a Cáchami. Les o rozloze 400 hektarů patří energetickému koncernu RWE, který by tam chtěl začít těžit hnědé uhlí, jehož zásoby jsou v daném místě odhadovány na 2,4 miliardy tun. Když začala loni policie naplňovat soudní rozhodnutí k vyklizení lesa, bránily tomu tisíce odpůrců, kteří se připoutávali ke stromům.
„Komise považuje za žádoucí, aby zůstal Hambašský les zachován,“píše se v doporučení vládě.