Braňme Evropu před bořiteli
Tři desítky osobností vyzvaly k záchraně Evropy a varovaly před narůstajícím vlivem populismu. Učinily tak v manifestu, který v sobotu zveřejnily některé evropské deníky, například francouzský Libération. Mezi signatáři textu je i spisovatel Milan Kundera.
Myšlenka společné Evropy čelí ze všech stran kritice, urážkám a dezerci. „Dost bylo budování Evropy!“zní volání. Spojme se namísto toho opět s „duší našeho národa!“, „Objevme znovu svoji ztracenou identitu!“. Taková je agenda sdílená populistickými silami, jež se ženou kontinentem. Je jedno, že abstraktní pojmy, jako je tato „duše“a „identita“, zpravidla existují pouze v představách demagogů.
Na Evropu útočí falešní proroci, opilí nenávistí, třeštící při představě, že by se mohli stát slavnými ve světlech ramp. Opustili ji dva velcí spojenci, kteří ji v předchozím století dvakrát zachránili před sebevraždou, jeden za Lamanšským průlivem a jeden za Atlantikem. Kontinent je zranitelný, neboť se do jeho záležitostí s narůstající nestoudností vměšuje stávající nájemník Kremlu. Evropa jako idea se nám rozpadá před očima.
V této nezdravé atmosféře se budou v květnu odehrávat volby do Evropského parlamentu. Pokud se něco nestane, pokud nepřijde něco, co by zvrátilo neodbytný, neustále narůstající příval, pokud se někde neobjeví nový duch odporu, slibují tyto volby, že přerostou v kalamitu největších rozměrů, jakou jsme kdy poznali. Zvítězí v ní bořitelé. Pro ty, kdo stále věří v dědictví Erasma, Danteho, Goetheho a Komenského, to bude znamenat potupnou porážku. Triumf bude slavit politika pohrdající rozumem a kulturou. Čekají nás exploze xenofobie a antisemitismu. Stihne nás pohroma.
My, níže podepsaní, patříme k těm, kdo odmítají před hrozící katastrofou rezignovat.
Počítáme se mezi evropské vlastence (skupinu, jež je početnější, než se všeobecně soudí, je však často příliš nenápadná a příliš smířená s osudem), chápeme však, co je nyní v sázce. Pětasedmdesát let po porážce fašismu a tři desetiletí po pádu berlínské zdi přichází nová bitva za civilizaci.
Věříme ve velkou myšlenku, kterou jsme zdědili a o níž jsme přesvědčeni, že byla onou silou, dostatečně mocnou, jež pozvedla národy Evropy a vytrhla je z jejich minulosti, kdy mezi sebou válčily. Věříme, že dnes zůstává jedinou natolik mravní silou, že dokáže zaplašit nová znamení totality, jež za sebou vlečou starou bídu temných věků. To, co je v sázce, nám nedovoluje vzdát se.
Neustupujme hrobařům evropské myšlenky
Proto přichází tento apel spojit svoje síly.
Proto tato výzva k činu v předvečer voleb, které odmítáme prohrát a přenechat tak vítězství hrobařům evropské myšlenky.
Proto vás nabádáme, abyste pozvedli pochodeň Evropy, která, navzdory svým chybám, svým nedostatkům a občasným projevům zbabělosti, zůstává majákem ukazujícím cestu každému svobodnému muži a ženě na této planetě.
Naše generace to špatně pochopila. Podobně jako Garibaldiho následovníci v 19. století, kteří opakovali jako mantru „Italia se fara` da se` “(Itálie se udělá sama), jsme také my věřili, že kontinent vznikne sám od sebe, aniž by bylo zapotřebí, abychom za něj bojovali a pracovali pro něj. Takové, říkali jsme si, nám „dějiny daly vodítko“.
Od starých názorů se musíme jednoznačně oprostit. Nemáme jinou volbu. Nyní musíme bojovat za myšlenku Evropy, nebo se dívat, jak hyne pod vlnami populismu.
V reakci na nacionalistický a identitářský nápor musíme buď znovu objevit duch aktivismu, nebo připustit, že nás obklopí a pohltí zloba a nenávist. Je nezbytné, abychom naléhavě bili na poplach proti žhářům duše a ducha, kteří, od Paříže po Řím, se zastávkami po cestě v Barceloně, Budapešti, Drážďanech, Vídni a Varšavě, chtějí naši svobodu upálit na hranici.
Tato podivná porážka „Evropy“, hrozící za horizontem, tato nová krize evropského svědomí, jež slibuje, že zničí vše, co naši společnost činilo velkou, váženou a prosperující, představuje větší výzvu, než která před námi kdy stála od třicátých let: ohrožení liberální demokracie a jejích hodnot.
Nabádáme vás, abyste pozvedli pochodeň Evropy, která – navzdory svým chybám – zůstává majákem ukazujícím cestu každému svobodnému muži a ženě na této planetě
Copyright: Libération / Bernard-Henri Lévy. Milan Kundera, Salman Rushdie, Elfriede Jelineková a Orhan Pamuk jsou spisovatelé. Bernard-Henri Lévy je filozof.
Další signatáři: Vassilis Alexakis (Atény), Světlana Alexijevičová (Minsk), Anne Applebaumová (Varšava), Jens Christian Gröndahl (Kodaň), David Grossman (Jeruzalém), Ágnes Hellerová (Budapešť), Ismail Kadare (Tirana), György Konrád (Debrecín), António Lobo Antunes (Lisabon), Claudio Magris (Terst), Ian McEwan (Londýn), Adam Michnik (Varšava), Herta Müllerová (Berlín), Ljudmila Ulická (Moskva), Rob Riemen (Amsterdam), Fernando Savater (San Sebastián), Roberto Saviano (Neapol), Eugenio Scalfari (Řím), Simon Schama (Londýn), Peter Schneider (Berlín), Abdulah Sidran (Sarajevo), Leila Slimaniová (Paříž), Colm Tóibín (Dublin), Mario Vargas Llosa (Madrid), Adam Zagajewski (Krakov)