Na bydlení mladým stát půjčí víc

Od půlky srpna si mladé rodiny zažádaly o zvýhodněné státní úvěry za 687 milionů korun. Většina z nich si chce pořídit vlastní dům

PRAHA O výhodné půjčky pro mladé do 36 let, které český stát od loňského léta poskytuje prostřednictvím Státního fondu rozvoje bydlení (SFRB), je podle ministerstva pro místní rozvoj, kam fond spadá, obří poptávka. Podle odborníků oslovených LN však program, na který vláda loni vyčlenila 650 milionů korun a pro letošek rovnou miliardu, moc nefunguje především proto, že se týká příliš malého počtu lidí.

„Úspěšnost programu dokazují čísla. Program byl spuštěn v půlce srpna 2018 a lidé zažádali již o 686,9 milionu korun,“tvrdí mluvčí resortu pro místní rozvoj Vilém Frček s tím, že do 24. ledna obdržel SFRB celkem 654 žádostí. Velkou část z nich si přitom zájemci podali hned, jak to bylo možné – první den to bylo 256 žádostí za 299,2 milionu korun.

Půjčilo se jen 254 milionů Reálně uzavřených smluv je ale méně. Celkem bylo za dobu trvání programu do včerejška uzavřeno 301 smluv v úhrnné výši 254 milionů korun.

„Řada žádostí není kompletní a jsou vráceny žadatelům k doplnění. Tím se ovšem prodlužuje doba na přípravu úvěrové smlouvy,“vysvětluje Frček. „Mezi nejčastější pochybení patřilo vlastnictví jiné nemovitosti v případě úvěru na pořízení bydlení nebo nemovitost, která se měla rekonstruovat, nebyla v majetku žadatele,“doplnil ministerský mluvčí.

Podmínky jsou pevně dané. Na modernizaci bytu stát půjčí nejvýše 300 tisíc korun. Při koupi bytu činí maximální částka 1,2 milionu korun, u stavby nebo koupě rodinného domu je nejvyšší možná půjčka dva miliony. O tyto půjčky mohou žádat mladé rodiny, kdy alespoň jeden z manželů či registrovaných partnerů ještě nedosáhl 36 let. Peníze přitom fond poskytuje do 80 procent skutečných nákladů vynaložených na výstavbu či koupi nemovitosti.

Cílem programu je podle dřívějších vyjádření ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové (za ANO), „aby se nevysídloval venkov a menší města“.

Mladí žadatelé mají podle dosavadních údajů fondu největší zájem o stavbu či koupi rodinného domu. Z více než 650 obdržených žádostí jich 307 v celkové výši 529 milionů korun bylo podáno právě za těmito dvěma účely.

„Lepší by byly záruky“

Podle odborníků má program několik chyb. „Jde o pomoc mladým rodinám – to je chvályhodné –, ale řešení je nefunkční. Prospěch z něho má hrstka rodin, je to kapka v moři,“říká například šéf makléřské společnosti Golem Finance Libor Ostatek.

To ostatně potvrzují čísla z realitního trhu. Podle aktuálního odhadu České bankovní asociace činil objem úvěrů na bydlení, tedy hypoték a úvěrů ze stavebního spoření, vloni zhruba 290 miliard korun. Na úvěry ze stavebního spoření z toho připadlo na 70 miliard korun. Zmíněných 650 milionů ze státní kasy pro mladé rodiny je tedy skutečně jen nepatrný zlomek a ani navýšení této sumy na jednu miliardu toho moc nezmění.

„Koncepce příliš nefunguje, protože dokáže uspokojit jenom malý počet žadatelů. Kromě toho je často obtížné rozlišit, kdo si může půjčit za normálních tržních podmínek – a kdo by měl mít nárok na podporu,“říká Vladimír Staňura, poradce České bankovní asociace pro otázky bydlení, který 14 let, až do konce roku 2017, působil jako šéf Českomoravské stavební spořitelny.

Žádný z odborníků oslovených LN přitom nepochybuje, že je dobře, že se stát snaží mladým lidem pomoci. „Půjčky vnímáme jako potřebné. Myslíme si ale, že než samotné půjčky by bylo vhodnější poskytovat záruky. Tím by se výrazně rozšířil okruh lidí, kteří by na takovou pomoc dosáhli. Namísto jedné miliardy úvěrů by SFRB mohl poskytnout deset miliard záruk,“dodal Staňura.

Ministerstvo však žádné změny v programu nechystá. „Praxe nám potvrdila, že nastavené podmínky jsou naprosto vyhovující,“uvedl Frček.

Státní konkurence

Problém podle odborníků tkví i v tom, že stát konkuruje přímo bankám. „Jak jsou dané úvěry nyní nastaveny, jsou v zásadě konkurencí komerčním produktům. V tomto ohledu však nejsou za současné situace potřeba, protože úvěrový trh je nyní dostatečně konkurenční. Stát by spíše k podpoře vlastního bydlení přispěl redukcí administrativních překážek ve výstavbě,“domnívá se Josef Rajdl, hypoteční specialista společnosti Fincentrum.

Problémem je například i to, že státní úvěr nelze kombinovat s normální hypotékou. Požadavkem fondu pro poskytnutí úvěru je, že je první zajištěný věřitel. Banka je tak až druhá v pořadí.

„Zástavní právo na druhém místě pro nás není akceptovatelné,“říká například mluvčí Raiffeisenbank Petra Kopecká. Totéž přitom zaznívá i z dalších bank. Zkrátka nikdo nechce být až druhý za státem. „Žádná banka si nestoupne jako druhá v pořadí, riziko by bylo enormní. To logicky velmi omezuje počet příjemců státní půjčky – a praxe to potvrzuje,“konstatuje Ostatek.

Další diskutabilní záležitostí je pomoc poskytnutá na rekonstrukci. Fond loni obdržel asi 267 žádostí na rekonstrukci obydlí ve výši kolem 76 milionů korun. Stát přitom od první poloviny 90. let přispívá lidem na stavební spoření. Lidé tak mohou ročně získat ke spoření až 2000 korun navíc a později si z něj vzít i úvěr právě na rekonstrukci. „V tuto chvíli systém stavebního spoření registruje přes tři miliony smluv a hlavně 600 tisíc úvěrů, které jdou výlučně na podporu bydlení,“upozorňuje Staňura, jenž dříve působil i jako předseda Asociace českých stavebních spořitelen.

Jde o pomoc mladým rodinám – to je chvályhodné, ale řešení je nefunkční. Prospěch z něho má hrstka rodin, je to kapka v moři. LIBOR OSTATEK šéf makléřské společnosti Golem Finance