Čistě švédských škol je málo

ROZHOVOR: Zuzana Labudová vysvětluje, jak funguje ve Švédsku integrace žáků, jejichž rodiče jsou cizinci

Včeských školách přibývá dětí, jejichž mateřským jazykem není čeština – a učitelé často nevědí, jak na ně. Poučit se lze ve Švédsku, které má s žáky cizinci bohaté zkušenosti. Zuzana Labudová z o. p. s. Osvětová beseda tam skupinky českých pedagožek vozí v rámci projektu Odlišnost inspiruje, dotovaného evropskými penězi.

LN Jak velký je podíl cizinců ve švédských školách? A je to všude stejné?

V našem projektu jezdíme do dvou měst: do Stockholmu a do Katrineholmu, který leží asi 120 kilometrů na sever od hlavního města a má s přilehlými vesnicemi přibližně třicet tisíc obyvatel. V Katrineholmu mají obrovský podíl cizinců ve školách – běžně 55 až 60 procent. Ve Stockholmu záleží na poloze školy – čím víc od centra, tím víc cizinců. Byli jsme ve třetí třídě, kde z dvaadvaceti dětí byly jen čtyři narozené ve Švédsku švédským rodičům. Ostatní byly minimálně bilingvní, ale častěji se narodily dvěma cizincům. Mimochodem, učitelka byla původem Maďarka a asistentka z Iráku – a to nešlo o žádnou výjimku.

LN Odkud ty děti bývají?

Nejvíc ze Somálska, Eritreje, Afghánistánu a Sýrie, ale ten seznam by byl dlouhý, ve stockholmské škole hovoří děti celkem sedmdesáti jazyky!

LN Chodí do běžných škol jako cizinci u nás?

Ano, přesto existuje mezi námi a Švédskem velký rozdíl. U nás přijde dítě, které neumí slovo česky, do školy, a nikdo moc neví, co s ním. Většinou se sejde ředitelka se školní psycholožkou – pokud ji má – a s výchovným poradcem, objednají dítě do pedagogicko-psychologické poradny a jako první pomoc sestaví nějaký takzvaný plán pedagogické podpory. Ale ta poradna má třeba několikaměsíční objednací lhůty. Ve Švédsku garantuje kompletní diagnostiku ministerstvo školství. Je přesně dané, co je třeba o dítěti zjistit. Ve Stockholmu funguje takzvané Start centrum, kam jde každé dítě, které se ocitne ve Švédsku a nezná jazyk. Tam seženou tlumočníka a udělají kompletní vyšetření včetně zdravotního, dokonce doočkují, co je třeba. Zjistí, jestli dítě mluví aspoň trochu anglicky nebo zda ovládá ještě jiný jazyk než mateřský, ale taky jestli nemá nějaký problém typu dyslexie. Zmapují rovněž, na jaké úrovni jsou jeho znalosti z původní školy. Do školy tak dítě přichází s kompletními informacemi.

LN A pak se hned zařadí do běžné třídy?

V Katrineholmu fungují přípravné třídy. To znamená, že se dítě zařadí do kmenové třídy, ale tam chodí jenom na tělocvik, výtvarnou výchovu, hudebku a pracovní výchovu. Se svou kmenovou třídou tedy absolvuje jen činnosti, pro které švédštinu moc nepotřebuje, ale jejichž prostřednictvím se integruje do stabilního kolektivu. Vedle toho chodí takové dítě do přípravné třídy, kde je učitelka specialistka na děti s odlišným mateřským vyučovacím jazykem. A ta toho žáka denně od půl deváté do dvou učí velmi intenzivně švédštinu s tím, že je striktně zakázáno mluvit mateřským jazykem. Důležitá věc je, že se děti švédštinu učí rovnou na švédských reáliích. Jak ji žáci vstřebávají, tak taky zjišťují, jak co ve Švédsku funguje, co se smí, co ne, co je přestupek a podobně. LN Jak dlouho do té přípravné třídy děti cizinců chodí?

To je individuální. V Katrineholmu měli dívku z Afriky, která byla schopná jít do běžné třídy za měsíc. Maximum je rok a půl.

LN Tenhle systém měli Švédové vždycky?

Začínali s ním v šedesátých sedmdesátých letech. Tehdy se to mimochodem týkalo i nemalého počtu československých emigrantů. Švédové postupně zjišťovali, co je třeba, upravovali legislativu i metodiku.

LN Pokud vím, naši emigranti měli ve Švédsku nárok i na pár hodin výuky češtiny.

Ano, ale musím vás opravit. Oni neučí váš jazyk, ale ve vašem jazyce. Setkali jsme se tam s chlapečkem ze smíšeného česko-slovenského manželství, který se ale narodil už ve Švédsku. Mluvil velmi špatně česky, avšak měl nárok na dvě hodiny týdně s českou učitelkou, kterou je škola povinna sehnat. Učitel nebo učitelka pak rozhoduje, co bude dítě probírat ve svém jazyce. Většinou vybere to, co mu nejde ve švédštině. Tahle praxe má i další výhodu. Nabízí se tak práce imigrantům, kteří jsou zaměstnáni jako asistenti v rodném jazyce. Dělají ji i mladí muži, které se tím daří integrovat. LN Nesnaží se švédští rodiče hledat školy, kde imigranti nejsou?

Říkali nám, že ve vnitřní části Stockholmu jsou čistě školy, kam chodí jen Švédové. Zřejmě mysleli úplný střed města, protože v oblasti širšího centra, kde jsme byli na návštěvě my, už byli čistí Švédové v menšině. Na úplném okraji aglomerace jsou pak školy s převahou imigrantských dětí. Není vyloučeno, že někteří rodiče pro své děti školu vybírají, ale třeba v Katrineholmu, který je poměrně malý, výlučné segregované školy nejspíš ani nejsou. Tam se řeší otázka imigrantů jinak. Asi před osmi lety tam prý měli sídliště se zanedbanými domy, v nichž bydleli imigranti a u nichž byla škola s 95 procenty imigrantských dětí. Švédští rodiče se jí snažili vyhnout. A víte, co místní samospráva udělala? Ty domy zbourala s odůvodněním, že už nevyhovují, a rodiny imigrantů rozmístila po celém městě a do různých škol. Takže teď, když jsme tam v té škole byli, už byli na 55 procentech nově příchozí. To je jejich terminus technicus, „nově příchozí“. Za něho je považován ten, kdo pobývá ve Švédsku kratší dobu než čtyři roky. Do té doby se dítě naučí švédsky a začlení se. Pak jsou ovšem děti, které žijí ve Švédsku o něco déle, a stále podporu potřebují. A také je tam spousta bilingvních manželství. Tyto děti umějí od jednoho z rodičů švédsky, ale taky to nemusí mít úplně jednoduché. Takže hranice, dokdy je dítě cizinec, je neostrá. Nově příchozích měli ale ve školách, kde jsme byli, většinou od 35 do 50 procent.

LN Není pochyb o tom, že s dítětem, které má jinou mateřštinu, bude vždy víc práce. Zohledňuje se to nějak v odměňování učitelů?

Ano, škola dostává na každé dítě s odlišným jazykem určitou částku pro učitele, se kterou hospodaří podle svého. Dítě pak dostane například iPad s obrázkovými slovníky. Třeba jsme viděli, jak učitelka chlapci něco říkala švédsky, a on nerozuměl. Poradila mu, ať tedy použije slovník, že má na mysli nábytek, na kterém se sedí. A tomu klukovi se na displeji objevily židle, lavice, sofa, ušák a podobně. Dal učitelce vybrat, ona ukázala a on věděl. Děti mají ale i slovník například na abstraktní záležitosti, třeba emoce, jako je lítost, smutek, vztek a podobně.

LN Vy jste byli jen ve veřejných školách?

Ve Stockholmu jsme byli i v jedné soukromé škole, ale tam rozdíl nepoznáte. Mají stejný způsob výuky jako školy veřejné, stejné pomůcky. Ostatně, rodiče ani neplatí školné, protože stát dává na všechny žáky stejně peněz.

LN Mají ve Švédsku to, čemu se u nás říkalo zvláštní nebo speciální školy?

Mají, to si zachovali – na rozdíl třeba od Norska, kde je potlačili. Ale politické zadání je stejné jako u nás: co nejvíc dětí do běžných škol – pokud to jen trochu jde, má dítě být v běžné škole a mají se mu upravit podmínky. Ostatně, rodiče většinou chtějí, aby jejich dítě šlo do běžné školy, i když má závažnější problém. Švédské psycholožky a speciální pedagožky ovšem říkaly, že pak ale zpravidla následuje moment, kdy rodiče zjistí, že dítěti v běžné škole není tak dobře, jak doufali, a že neprospívá, jak by mělo. A dají dítě do speciální třídy nebo školy, kde většinou rozkvete. Rozhodnutí je ovšem – jako u nás – na rodičích.

LN Jak je to ve Švédsku se vzděláváním mimořádně nadaných žáků?

Pro ty zvláštní zacházení nemají. Švédové programově tlačí na to, aby nikdo nemohl být považován za lepšího, než jsou jiní. Učitel ani nevyvolává děti podle toho, jestli se hlásí, že vědí. Jedna z našich tlumočnic, mimochodem učitelka, se do Švédska přistěhovala se čtrnáctiletou dcerou, která chodila v Česku na osmileté gymnázium a v Katrineholmu nastoupila do příslušného ročníku jednotné základní školy. A podle matky měla pocit, že se tam skoro neučí.

Speciální školy Švédové zachovali, na rozdíl třeba od Norů. Ale politické zadání je stejné jako u nás: co nejvíc dětí do běžných škol. Učitelky zvyklé na značný hluk v českých školách se divily, jaký je ve švédských školních budovách klid a pohoda

LN Jak je to ve Švédsku s financováním škol? Dostávají peníze podle počtu žáků?