Za mazání příspěvků i tři roky v cele
PRAHA Pokuta, zákaz činnosti, či dokonce tříletý pobyt za mřížemi. Takový trest by mohl v budoucnu stihnout provozovatele a správce sociálních sítích za neoprávněné smazání příspěvků uživatelů. Navrhuje to skupina poslanců napříč politickým spektrem vedená Václavem Klausem mladším (ODS). Podle expertů je ovšem takřka nereálné takové právo na soukromých platformách vymáhat.
S trestáním mazání komentářů na sociálních sítích počítá novela trestního zákoníku. Vedle Klause mladšího ji podepsalo dalších 33 poslanců z ODS, ANO, SPD, ČSSD a KDU-ČSL. Nový trestný čin, nazvaný porušování svobody projevu, by se týkal každé platformy, již využívá více než sto tisíc uživatelů.
Zásah vedený úmyslem ztížit nebo zmařit svobodu projevu by byl podle návrhu přestupkem. Za něj by hrozil jednotlivcům až půlmilionový postih, právnickým osobám pak až padesátimilionová pokuta. Ve výjimečných případech by se ovšem mohlo jednat i o trestný čin.
„Nastal by, kdyby šlo o věc velkého veřejného zájmu. Třeba že by byla vypnuta celá politická strana nebo přerušena její komunikace týden před volbami z důvodu, že na sítích uveřejnila něco nevhodného. To považuji za zásadní zásah do svobody projevu a do demokratické situace u nás, za trestný čin,“řekl serveru Lidovky.cz Václav Klaus mladší.
„Když vy něco napíšete s politickou konotací, mně se to nebude líbit a budu vás s kamarády nahlašovat a pak přijde někdo, kdo příspěvek smaže, aniž byste v něm uvedl něco, co ohrožuje české zákony, byl by to přestupek. Na takhle obrovské stránce, která supluje veřejný prostor, se to totiž dělat nemá,“dodal Klaus, podle něhož mají lidé právo sdělovat své názory, ať už jsou chytré, nebo hloupé, inspirativní, či provokativní. Novela prý míří jak na provozovatele platforem, tak i na samotné administrátory, kteří by případně příspěvky mazali.
Podle odborníka na sociální sítě Josefa Šlerky je hlavní záměr předlohy, tedy přivést Facebook a další společnosti k tomu, aby dodržovaly lokální právo a bylo možné se proti jejich krokům bránit, správný. Pochybuje však o tom, že k těmto skutečnostem povede.
Jak stíhat společnost, jež nesídlí v Česku
„Navrhovaný zákon bych neodsuzoval. Neřeší ale základní problém, že v současnosti nejsme schopni zajistit to, aby se občané národních zemí dobrali spravedlnosti,“nastínil pro Lidovky.cz.
„Když provozovatel sociálních sítí provede něco, o čem si myslíte, že poškozuje vaše práva, nebo toto umožní někomu a nereaguje na to, nemáte v českém právním prostředí žádnou efektivní možnost s tím něco udělat, protože například Facebook neodpovídá,“doplnil Šlerka.
Podle něj je vymahatelnost práva zejména v prostředí Facebooku velmi špatná. Pakliže by tomu bylo naopak, novela zákona, kterou navrhuje Klaus a jeho kolegové, by prý nebyla zapotřebí.
Skutečnost, že globální společnosti, mezi něž se řadí také Facebook, nespadají pod evropskou, natožpak českou jurisdikci, a nejsou tak povinny řídit se místními zákony, zdůrazňuje i ústavní právník Jan Kysela. „Kdo bude stíhán, pokud společnost nesídlí v České republice?“pozastavil se Kysela.
Ten mimo jiné zmínil, že by v případě přijetí návrhu bylo důležité rozlišovat, zdali ti, kdo komentáře mažou, tak činí pouze pro svůj lepší pocit, nebo z důvodu, aby se nepodíleli na trestné činnosti.
„V trestním zákoníku máme řadu verbálních trestných činů, které souvisejí třeba s hanobením osoby pro její rasu, přesvědčení a tak dále. Někteří uživatelé třeba mohou tyto příspěvky mazat, protože se nechtějí dopouštět jiného deliktu vymezeného českým právním řádem,“uvedl ústavní právník Jan Kysela. Podle předkladatelů by však nebylo dovoleno mazat příspěvky, které nejsou v rozporu s trestními předpisy, dobrými mravy či mezinárodními smlouvami.
Odvetné blokování sítě?
Podle experta Josefa Šlerky lze docílit toho, aby nadnárodní společnosti dodržovaly lokální zákony, pouze koordinovaným postupem evropských zemí vůči těmto firmám. Jednotlivé země mohou být prý úspěšné jen na základě své ekonomické důležitosti. Další možností by dle Šlerky mohlo být, že by se sociální sítě blokovaly, jestliže by nechtěly respektovat tuzemské právo.
„Pokud by se ale k tomuto řešení přistoupilo, muselo by se zároveň dát občanům země právo bránit se efektivněji vůči jiným obyvatelům, když jsou porušována jejich práva,“podotkl a dodal, že případné soudní spory mezi uživateli se často vlečou roky. Předlohu nejprve posoudí vláda. Rozhodnou o ní zákonodárci.