Poslanci odmítli tvrdý brexit

Dolní komora britského parlamentu včera večer opět rozhodovala o řešení otázky brexitu. Plán B premiérky Theresy Mayové k odchodu Británie z Evropské unie poslanci sice přijali, ale s dodatky včetně toho, který zapovídá rozvod bez dohody.

LONDÝN/PRAHA „Dnes musíme dát jasně najevo, co Londýn vlastně požaduje,“uvedla britská premiérka Theresa Mayová na začátku včerejšího zasedání Dolní sněmovny. V projevu několik hodin před hlasováním pak připustila, že její brexitovou dohodu parlament ve stávající podobě nechce.

Mayová před více než týdnem představila vládní plán B, který by měl vyjasnit problematické záležitosti kolem odchodu Británie z Evropské unie, k němuž dojde 29. března. Poslanci návrh premiérky Mayové přijali, ale s dodatky.

Nový návrh dohody o brexitu je dle médií jen lehce oprášenou původní verzí, s níž již premiérka jednou neuspěla. Rozhodnutí zákonodárců zamítnout, či vzít na milost návrh Mayové však ve výsledku nemá téměř žádnou váhu, poslanci totiž včera hlasovali pouze o tom, zda jsou ochotni dále o tomto plánu debatovat. Finální rozhodnutí o plánu B by mělo padnout teprve v únoru.

Během zasedání sněmovny bylo zároveň na programu i hlasování o zmiňovaných dodatcích, tedy návrzích od vládních i opozičních poslanců. Do rukou předsedy sněmovny Johna Bercowa zákonodárci předložili celkem 19 návrhů, z nichž Bercow vybral sedm a nechal o nich hlasovat.

Největší šance na přijetí měl díky své široké podpoře dodatek od labouristické poslankyně Yvette Cooperové a konzervativce Nicka Bolese, který by uložil vládě, aby usilovala o odklad brexitu až o devět měsíců v případě hrozby takzvaného „tvrdého brexitu“bez dohody. Nakonec ale neuspěl. Poslanci zároveň odmítli možnost tvrdého brexitu.

Podporu získal dodatek předložený konzervativním poslancem sirem Grahamem Bradym. Návrh si oblibu mezi poslanci získal vypuštěním takzvané „irské pojistky“z brexitové dohody. Pojistka má zabránit obnovení tvrdé hranice mezi Severním Irskem, jež je součástí Spojeného království, a Irskou republikou. Zároveň však dodatek ponechal v téměř nezměněném stavu předjednanou dohodu premiérky. Podle Bradyho schválení jeho návrhu rozváže Mayové ruce při dalším jednání s EU a poskytne jí „enormní moc“při požadování ústupků od Bruselu.

Na výslednou dohodu o brexitu však nemá vliv žádný z poslaneckých návrhů. Musely by jej totiž přijmout vlády všech 27 zemí EU, což se v současné konstelaci na politické scéně jeví jako nepravděpodobné. Brusel včera večer zopakoval, že o brexitové dohodě znovu jednat nelze.

Předsedkyně britské vlády navíc avizovala, že pokud by se do 13. února nekonalo další hlasování o nové podobě dohody o brexitu, ještě téhož dne by vystoupila s prohlášením k poslancům. Ti by pak o něm následující den debatovali a mohli by přijít s dalšími dodatky.

Konec volného pohybu

Vláda Mayové utrpěla v Dolní sněmovně masivní porážku již v polovině ledna, kdy poslanci odmítli návrh dohody o brexitu, který kabinet vyjednával s EU poslední rok a půl.

Poslanci byli totiž především nespokojeni se zmiňovanou irskou pojistkou. I proto premiérka během svého včerejšího proslovu avizovala, že si přeje v následujících jednáních s Bruselem její změnu.

Stále je však ve hře i možnost, že by Británie opustila EU bez jakékoliv dohody. I proto britské ministerstvo vnitra v pondělí zveřejnilo plán, podle něhož vláda v případě tvrdého brexitu neprodleně ukončí pravidla volného pohybu osob pro občany zbývajících unijních zemí. Zákaz se však bude vztahovat i na Švýcarsko a státy Evropského hospodářského prostoru (EHP), který vedle zemí EU tvoří také Norsko, Island a Lichtenštejnsko.

I tak ale práva občanů EU podle vlády zůstanou stejná jako doposud až do 30. června 2021. Cizinci žijící v Británii si totiž před brexitem i po něm budou moci podle připravených zákonů zažádat o takzvaný „status usedlíka“, který jim umožní zůstat v zemi i po odchodu Británie z Evropské unie a libovolně cestovat i mimo ostrovy.