Američané chtějí Madura „vyhladovět“
CARACAS/PRAHA Venezuelou zmítá spor mezi autoritářským levicovým prezidentem Nicolásem Madurem a opozičním lídrem Národního shromáždění Juanem Guaidóem, který se minulou středu prohlásil „prozatímním prezidentem“. A zatímco v zemi samotné trvá již týden faktické napjaté dvojvládí, na mezinárodní frontě dále přituhuje. Na jedné straně stojí početná skupina západních států v čele s USA plus řada latinskoamerických zemí, které podporují Guaidóa, na straně druhé pak Rusko, Čína, Turecko a několik dalších států, jež stojí za Madurem.
Ekonomický rozměr dalo sporu pondělní embargo ze strany Spojených států, které omezuje obchody amerických firem s venezuelskou státní ropnou společností PDVSA. Podle názoru Washingtonu má ze zisků PDVSA prospěch Maduro a jeho klika. Američané sice mohou venezuelskou ropu dále nakupovat, ale příjmy z takových obchodů musí nyní jít na účty, k nimž se Maduro nedostane. USA rovněž zmrazily aktiva společnosti PDVSA uložená v amerických bankách.
Otevřeným cílem amerických sankcí je Madura a jeho režim „vyhladovět“, aby si autoritářský prezident již nemohl pomocí ropných peněz kupovat klíčové státní úředníky a hlavně mocnou armádu, která za ním dosud stojí. Nejen Američané předpokládají, že pokud by Maduro neměl na štědré výplaty a další výhody pro vojáky, mohli by někteří přeběhnout na stranu Guaidóa.
Zda bude tento tlak úspěšný, je ovšem otázkou. Venezuela je zemí s největšími prokázanými zásobami ropy na světě a strategická surovina představuje zdaleka nejvýznamnější exportní artikl země – podle různých zdrojů se podílí na celkové hodnotě venezuelského vývozu 95 až 98 procenty. Kvůli zastarávajícím technologiím i špatné údržbě však výkon venezuelských ropných polí rapidně poklesl, a to ze tří milionů barelů ropy denně na konci 90. let minulého století na přibližně polovinu.
Podle údajů amerického ministerstva energetiky do USA směřuje v současnosti jen asi třetina venezuelského vývozu; velmi kvalitní surovinu zpracovávají především rafinerie při Mexickém zálivu. Výpadek těchto příjmů Madurovi nemusí v krátkém horizontu zlomit vaz, navíc Venezuela se bude snažit vyvážený díl ropy přesměrovat z USA na jiné trhy, zejména do Číny a Indie.
Risa Grais-Targoová, ředitelka konzultační firmy Eurasia Group, je názoru, že americké sankce se „drasticky podepíší na cash-flow venezuelské PDVSA“, celkově však experti nejsou zajedno. Výsledkem může být pouze to, že Venezuela bude muset poněkud zlevnit zvýšené ropné dodávky do Číny a Indie, aby na těchto trzích udala surovinu původně směřující do Spojených států.
Nové embargo na dovoz venezuelské ropy do USA může režim Nicoláse Madura poškodit, sotva však zničit. Důsledky embarga ale možná dopadnou na Rusko, které je Madurovým věřitelem.
Ruské pohledávky v ohrožení Paradoxně mohou americké sankce ale nejdříve dopadnout na Rusko, hlavního podporovatele Madurova režimu. Rusové totiž v zemi v posledních letech mohutně investovali a Moskva také Venezuele napůjčovala značné množství peněz – podle ruských zdrojů má jít celkem o tři miliardy dolarů (v přepočtu asi 68 miliard korun). Příští splátka ve výši 100 milionů dolarů by měla do Ruska odejít již v březnu a je možné, že již tak zbídačená Venezuela, nyní ještě přiškrcená americkými sankcemi, peníze nebude mít.
To by mohlo vysvětlit i včerejší prudkou reakci ruských politiků na sankce. Dmitrij Peskov, mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina, prohlásil, že Rusko „bude své zájmy bránit v rámci mezinárodního práva a použije veškeré mechanismy, které jsou k dispozici“. A podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova jeho země „podnikne všechny nezbytné kroky, aby podpořila administrativu prezidenta Madura“.