Stanislav Kolíbal se vrací do Itálie
Československo tady neskončilo
PRAHA Benátské bienále se bude konat od 11. května do 24. listopadu. Třiadevadesátiletý sochař chystá pro prestižní přehlídku výstavu Bývalé nejisté tušené , na které chce představit jak svá současná díla, tak práce ze šedesátých a sedmdesátých let. Přímo pro československý pavilon vymýšlí také novou instalaci, jež bude akcentovat jeho architekturu. Pavilon, stojící v areálu Giardini di Castello, navrhl v roce 1925 architekt Otakar Novotný. Ve stejném roce se narodil i Kolíbal.
Mottem letošního ročníku se stala podle pořadatelů stará čínská kletba: „Přál bych vám žít v zajímavých časech.“A téma času se promítá i do Kolíbalovy práce. Vždyť kolik pádů a vzletů musel zažít během dvacátého století – od protektorátu přes komunistický puč, uvolněná šedesátá léta, normalizaci až k sametové revoluci a divokým devadesátým létům.
„Moje účast na tomto bienále je vlastně náznakem malé retrospektivy. Neboť nejstarší exponát je z roku 1963 a dva exponáty Mezinárodní bienále výtvarného umění předloni přilákalo více než 650 tisíc návštěvníků z celého světa. První ročník se konal v roce 1895, Československo se ho účastnilo od roku 1920. Česká republika má stále výstavní pavilon společný se Slovenskem, proto se v něm pravidelně střídají umělci z Česka a Slovenské republiky. Kolíbal nyní završí generační spektrum českých výtvarníků, kteří vystavovali v posledních letech před ním – Zbyněk Baladrán (* 1973) nebo
Jiří David (* 1956). Staly se pak základnou jak k řadě akvarelů, tak k černým a bílým reliéfům. Na tyto motivy je vytvořena také deset metrů dlouhá kresba a kovaný objekt před vchodem do pavilonu.“
Na letošním Mezinárodním bienále výtvarného umění v Benátkách bude Českou republiku reprezentovat Stanislav Kolíbal, kterému kvůli dřívější výstavě v Itálii zakázali komunisté před téměř padesáti lety vyvážet díla do zahraničí.
Tradice od roku 1895 Kurátorem přehlídky je Rakušan Dieter Bogner, jenž se s Kolíbalem seznámil na počátku devadesátých let v zámku Buchberg am Kamp, kde pro něj sochař vytvářel rozměrnou instalaci. Práce trvala tři roky. „Stanislav Kolíbal ve svém projektu konfrontuje vybraná díla všech fází své umělecké tvorby. Zahajuje tak diskusi o nejistém vztahu mezi stabilitou a nestabilitou, jednoznačností a dvojznačností, jistotou a nejistotou, jakož i racionálním a emocionálním vnímáním prostřednictvím interakce grafických, sochařských a architektonických prostředků. To jsou otázky, které od čtyřicátých let 20. století určovaly jeho život v dramaticky se měnících politických kontextech,“dodává Bogner.
K expozici vzniká také katalog, který bude obsahovat jak rozhovor Bognera s Kolíbalem, tak texty historičky umění Terezie Nekvindové, matematika Jaroslava Nešetřila, lingvisty Martina Prinzhorna, teoretika architektury Jana Tábora a kurátorů Christiana Rattemeyera (MoMA, New York), Juliet Binghamové (Tate Modern, Londýn) a Alicie Knockové (Centre Pompidou, Paříž). Grafický design navrhli Karel Štědrý s Patrikem Svobodou.