Sto let rovnoprávnosti
Kdy získaly Češky volební právo? Většina zdrojů včetně Wikipedie říká, že 29. února 1920, kdy byla přijata ústava první Československé republiky, ale není to přesné. Již o jedenáct měsíců dříve, konkrétně 31. ledna 1919, byl schválen „řád volební v obcích republiky Československé“, který poprvé kodifikoval, že právo volit mají všichni občané „bez rozdílu pohlaví“. Komunální volby podle tohoto zákona se pak konaly v Čechách, na Moravě a v části Slezska 15. června 1919.
Je pozoruhodné, jak málo o prvních rovnoprávných volbách v našich dějinách víme. Znáte jméno první Češky, která byla zvolena starostkou? Já jsem ho také neznal a dalo dost práce ho v dobovém tisku zjistit. Jmenovala se Anna Matoušková a v létě 1919 se stala starostkou Vědomic u Roudnice nad Labem. Tuto kusou informaci najdeme pouze na webových stránkách této obce.
Jedinou meziválečnou starostkou, o níž víme něco víc, byla Ludmila Zatloukalová-Coufalová (1886–1960), první starostka na Moravě. Když byla roku 1931 zvolena do čela Svésedlic, malé obce u Olomouce, měla za sebou již dlouhou kariéru v ženském hnutí a také dvouleté působení v Revolučním národním shromáždění, v němž zasedla spolu s dalšími sedmi poslankyněmi již 14. listopadu 1918. Ludmila Zatloukalová-Coufalová byla členkou agrární strany, po únoru 1948 jí komunisté zabavili veškerý majetek. O dvanáct let později zemřela osamělá v psychiatrické léčebně. Dnes ji připomíná jen pamětní deska v rodné obci.
Znáte jméno první Češky, která byla zvolena starostkou? Já jsem ho také neznal a dalo dost práce ho v dobovém tisku zjistit. Jmenovala se Anna Matoušková a v létě 1919 se stala starostkou Vědomic u Roudnice nad Labem.
Nejčastějším argumentem proti ženskému volebnímu právu byl před první světovou válkou ten, že ženy nemají brannou povinnost. Různé „vědecké práce“pak dokazovaly, že ženy jsou v mnoha ohledech ve srovnání s muži od přírody podřadné. Také se uvádělo, že až se ženy stanou poslankyněmi, mohly by – ó, hrůzo nesmírná! – aspirovat i na vládní posty. Což se tedy minimálně v Československu dlouho nepotvrdilo: první ministryně byla jmenována až na konci roku 1947.
S pozoruhodným argumentem bylo volební právo upíráno ženám ve Francii. Podle pokrokářů, kteří vládli třetí republice, by hlasy žen posílily katolické a konzervativní proudy. Francouzky tak mohly poprvé volit až v roce 1945, tedy více než čtvrtstoletí po Češkách.
Změnilo nějak ženské volební právo českou volební mapu? To nevíme, protože nám k tomu chybí historické analýzy. Ale třeba někdo časem získá nějaký grant, aby to vyzkoumal, když je ta „gender history“dnes tak v módě.