Cenu zlata šponuje strach z recese
Zásoby drahého kovu si v poslední době pořizují investoři i centrální banky. Nakupovalo se nejvíc za posledních šest let
PRAHA Už půl roku roste na světových trzích cena zlata. Jeho hodnota na počátku tohoto týdne překonala, jak říkají ekonomové, psychologickou hranici: 1300 dolarů za trojskou unci (váhová jednotka, která má přibližně 31,1 gramu – pozn. red.). Zlata se nakupuje mnohem víc než dřív, což se děje vždy, když se investoři bojí zhoršování ekonomického vývoje ve světě. 2018 narostly jejich nákupy meziročně o 22 procent, díky čemuž byly centrální banky zodpovědné za 15 procent tržní poptávky. Dle sdružení těžařů zlata World Gold Council navýšily centrální banky v daném období své rezervy o 148 tun zlata, což představuje nejsilnější čtvrtletí od roku 2015. Pouze tři země – Rusko, Turecko a Kazachstán – přitom stály za více než čtyřmi pětinami všech nákupů zlata ze strany centrálních bank.“ 1345,80
Analytici připisují zájem bankovních institucí o zlato jejich snaze více členit vlastní rezervy, a připravit se tak na možné horší časy na finančních trzích. V případě Ruska jde ale pouze o reakci na americký sankční režim.
Na trzích není klid
„Investoři se bojí toho, že ekonomický růst ve světě se zbrzdí, klid na trhy nepřinesly ani statistiky firemních zisků a dosud nevyřešené čínsko-americké obchodní spory. Cena zlata za troyskou unci v USD 1180,80 To vše může stát za růstem ceny zlata,“uvedla tento týden agentura Reuters ve své analýze ohledně dalšího vývoje ceny drahého kovu.
Zvyšující se cena této komodity je sice nyní pro investory velice lákavá, ale lze to považovat i za varování, které má upozornit na možné zpomalování výkonu světové ekonomiky. Burzovní statistiky říkají, že po propadech ceny žlutého kovu v létě 2018 do nynějška zlato v ceně posílilo o 5,93 procenta. Na newyorské burze Comex se včera zlato prodávalo za ceny okolo 1314 dolarů za trojskou unci, v přepočtu tedy za necelých 30 000 korun.
Podle Jana Vejmělka, hlavního ekonoma Komerční banky, tlačí cenu zlata za poslední půlrok několik příčin. „Zvyšuje se geopolitické riziko a zlato jako takzvaný bezpečný investiční přístav z toho profituje,“řekl LN Vejmělek. Typický příklad rostoucího geopolitického rizika je podle něj počínání hnutí žlutých vest ve Francii, konflikt mezi italskou populistickou vládou a Bruselem ohledně rozpočtu na letošní rok a zařadit se k tomu dá samozřejmě i brexit.
Započítat do zvyšující se ceny zlata se musí podle Jana Vejmělka i to, že ve světě klesá cena akcií, a investoři proto hledají zhodnocení svých peněz v bezpečnějších aktivech. Kvůli zpomalování hospodářského růstu ve světě se začaly podle Jana Vejmělka také snižovat tržní úrokové sazby, což cenu zlata znovu žene k růstu. „Tradičně se totiž v období vysokých úrokových sazeb zlatu nedaří. Ono totiž žádný úrok nenese a jsou s ním spojené náklady na jeho zabezpečení v trezorech,“dodal pro LN hlavní ekonom Komerční banky.
Mezi odborníky na finanční trh panuje shoda v tom, že cenu zlata bude i nadále nejvíce ovlivňovat vývoj v hlavních světových ekonomikách, především ve Spojených státech.
V časech, kdy investoři trhům nevěří, se zlato vrací a rozvíří se příběhy o tom, jak dokáže uchovat hodnotu úspor
Další zdražení? Problém! Názorová shoda vládne i v tom, co by přineslo další prudké zvýšení ceny zlata. Podle Petra Dufka, ekonoma ČSOB, cena zlata obvykle reaguje na strach a nejistotu na trzích. V časech, kdy investoři trhům příliš nevěří, vrací se do centra pozornosti právě „lesklá komodita“a rozvíří se příběhy o tom, jak dokáže v čase uchovávat hodnotu úspor. Co mají dělat investoři? „Myslím, že cena zlata má ještě prostor pro růst,“řekl LN Tomáš Vlk, šéfanalytik společnosti Patria. Jenže nemá jít již nadále o žádný dramatický vzestup hodnoty cenné komodity. Podle Tomáše Vlka si musí investoři to, aby hodnota zlata nezačala růst příliš prudce, hlídat. „Vzhledem k jeho statusu bezpečného aktiva by totiž mohlo jít o signál velké nervozity investorů a možných hlubších problémů,“uzavřel Vlk.