Drtí české vědce „Zemanova kletba“?

PRAHA Archeology bádající v egyptském Údolí králů děsila strašlivá kletba faraonů. Podle legendy každý, kdo vstoupil do hrobky panovníka Tutanchamona, zemřel. Na české vědce teď možná sedá jiná kletba. Není smrtící, může však znamenat konec jejich akademického života. A postihuje ty, kdo dostali metál od prezidenta Miloše Zemana.

Počátkem ledna LN přinesly příběh historika Michala Macháčka. Mladý badatel napsal oceňovanou knihu o komunistickém prezidentovi Gustávu Husákovi; výsledků jeho práce si všiml Zeman a při oslavách stého výročí vzniku státu mu připnul vyznamenání Za zásluhy. Čekalo se, že Macháčkova kariéra nabere raketové tempo. Namísto toho však opustil akademické prostředí. Tvrdí, že k tomu byl částí vědecké komunity v podstatě dotlačen poté, co dostal prezidentskou medaili.

Metál jako možné stigma

S obdobným případem teď LN kontaktoval jiný vědec. Od třiatřicetiletého Macháčka ho dělí skoro dvě generace a zcela jiná oblast bádání. Osmdesátiletý profesor Jaroslav Šesták spojil svůj profesní život s Fyzikálním ústavem Akademie věd ČR. Medaili Za zásluhy mu prezident Zeman udělil o rok dříve než Macháčkovi. Šesták byl poté podle svých slov vystaven různým ústrkům, jež měly vyvrcholit tím, že mu Fyzikální ústav loni neprodloužil úvazek.

„Je to souběh závisti a politické atmosféry. Medaile od prezidenta znamenala zlom, po té ceremonii se vůči mně projevily antipatie. Přitom já Zemana respektuji, ale mezi jeho fandy se neřadím,“řekl LN Šesták.

Emeritní profesor naznačuje, že za jeho konec v ústavu „může“právě medaile od současné hlavy státu. Podle něj pro řadu vědců představuje Zeman negativní symbol a ocenění od něj tak stigmatizuje své nositele. Ředitel Fyzikálního ústavu Michael Prouza však takovou interpretaci odmítá.

„Pan profesor Šesták je velmi aktivní v šíření své verze příběhu. Interpretuje ho jako nějaký vyhazov, který souvisí s jeho politickými postoji, případně přímo vyznamenáním, které obdržel od pana prezidenta. Přitom o nic takového nejde, postupovali jsme zcela standardně. V žádném případě nedošlo k vyhazovu. Pan profesor měl smlouvu na dobu určitou. Vzhledem k tomu, že požívá statutu emeritního pracovníka Akademie věd, smlouva – velice malý úvazek – mu nebyla prodloužena,“řekl LN Prouza.

Dozvuky klání o Hrad

Šesták nicméně namítá, že řada podobně seniorních vědců v ústavu úvazek stále má a bádá. „Ano, ale těch lidí ve věku přes 80 let je skutečně málo. Většinou nejsou placeni z institucionálních zdrojů, ale podílejí se na řešení grantového projektu a to financování je v jeho rámci,“argumentuje Prouza.

Jeho někdejší podřízený, podobně jako před ním i historik Macháček, poukazuje na to, že z Akademie věd se rekrutoval největší soupeř současného prezidenta a dnes senátor Jiří Drahoš. Bývalý šéf prestižní vědecké instituce prohrál se Zemanem až ve finále přímé volby. Podle Šestáka i Macháčka je v akademii stále hodně fanoušků Drahoše, na něž Zemanovo jméno působí jako hadr na býka.

Akademie s tím nesouhlasí. Její mluvčí Jan Martinek dříve LN řekl, že mladý historik nebyl zařazen do prestižního programu pro postdoktorandy nikoli kvůli politice, ale prostě proto, že neprošel hustým sítem, které zachytí zhruba dvě třetiny uchazečů.

O „Zemanově kletbě“nicméně už před dvěma lety hovořil umělec Vladimír Franz. Ten se v roce 2013 sám ucházel o Hrad; když neuspěl, řekl, že v druhém kole dá hlas Zemanovi. Po tomto kroku náhle zaznamenal citelný pokles zájemců o svou scénickou hudbu pro divadlo.

Dlouholetý badatel Fyzikálního ústavu Akademie věd profesor Jaroslav Šesták tvrdí, že musel opustit vědeckou obec poté, co ho vyznamenal prezident Miloš Zeman.