Zavírat bary jako Londýn nechceme
Noční starosta Jan Štern chce při řešení potíží s hlukem v Praze spolupracovat s provozovateli barů a hospod.
LN Před volbami říkala nynější radní Hana Třeštíková, že noční starosta by měl být člověk, který žije v noci. Jste sova?
Jsem. Určitě víc než ranní ptáče. Smysl funkce nočního starosty nicméně není v tom, že bych chodil někde po nocích a uklidňoval lidi křičící na ulici. Smyslem je pracovat spíš přes den, analyzovat noční život, definovat problémy, jež je nutné řešit, a přicházet s návrhy opatření. Předpoklad je, že člověk rozumí nočnímu životu, zná ho, má ho rád a zná i lidi, kteří se v něm pohybují.
LN Provozoval jste centrum na „Stalinu“. Už jste říkal, že jste dělali různá opatření, aby při konání akcí bylo vše v pořádku. O co přesně šlo?
Není to vyloženě noční provoz, ale například jsme komunikovali přímo s lidmi, kteří bydlí v nejbližších domech. Měli na nás telefon, když byl jakýkoliv problém, mohli zavolat. Přímá komunikace ze strany provozovatelů s lidmi z okolí je strašně důležitá a často se dá díky ní problémům předejít.
LN Takže lidé v problematických lokalitách budou mít na vás coby nočního starostu telefonní číslo?
Primárně by měla taková komunikace fungovat mezi provozovateli a lidmi z okolí. Lidé samozřejmě mohou kontaktovat i mě jako nočního starostu a určitě by se u mě měly scházet i tyto stížnosti či podněty. Ale moje funkce je spíš systémová, než abych řešil konkrétní případy.
LN Co tedy budete přesně dělat?
Jedna z oblastí, kterou je potřeba řešit, protože není uspokojivá, je situace v Dlouhé ulici. Je symbolem negativních jevů, které doprovází noční život, navíc ve spojitosti s turismem. V Praze jsou to spojité nádoby. Komunikujeme kvůli tomu primárně s Prahou 1, kde mají velký zájem ten problém nějak posunout.
LN Dlouhou ulici zmiňujete často, vzniká tak dojem, že je to problém Prahy 1. Neměl byste být spíš jejím nočním starostou?
V Dlouhé jsou problémy koncentrované, je přetížená z hlediska počtu lidí, kteří ji navštěvují. Jsme na začátku a ano, Dlouhá je jednou z prvních věcí, které jsou urgentní a jimž je potřeba se věnovat. Nejde jen o první městskou část, to určitě ne, ale všichni tak nějak vnímají, že je nejpostiženější. Snažíme se dívat na noční život komplexně. Role nočního starosty navíc není pouze o řešení problémů s nočním hlukem; měl by se na noční život dívat jako na specifickou část dne, ve které mají lidé nějaké potřeby, chovají se jinak a platí trochu jiná pravidla. Jde nejen o řešení problémů, ale i o rozvoj, kultivaci nočního života. Byli bychom rádi, kdyby se přetíženost centra řešila i tak, že bychom přirozeným způsobem směrovali lidi, kteří se chtějí bavit, na místa, jež jsou dál od obydlených oblastí.
LN Jaká další opatření přijdou?
Konkrétních kroků je víc. V prvé řadě budeme s městskou policií řešit, jaké jsou v Dlouhé možnosti navýšení počtu strážníků v nočních hodinách. Prostor pro zlepšení je i ve větší angažovanosti ze strany provozovatelů. Bylo by dobré, kdyby byli víc zapojeni do péče o prostor před svým podnikem, což souvisí i s protikuřáckým zákonem, kvůli kterému lidé musejí chodit kouřit na ulici. Za dobrý standard bych považoval, kdyby podniky měly venku člověka, který by lidi uklidňoval a říkal jim, ať jsou po desáté hodině večer potichu. Funguje to tak už na Letné v Cobře, což je navštěvovaný podnik. Mají tam velmi schopné lidi, kteří nikoho nezastrašují a klidným způsobem umí pořádek zlepšit. Stejné je to i na Kampě v Mlejnské kavárně.
LN Jak budete chtít apelovat na turisty?
To je obrovské téma, jak změnit image Prahy a jak turisty informovat. Chystá se projekt turistické karty, jež má primárně usnadnit návštěvníkům pobyt v metropoli. Jsou na ní slevy, tipy, mapy. Součástí by měla být i aplikace, která pro nás může sloužit jako určitý komunikační kanál, budeme přes ni moci posílat turistům různá sdělení. Mimo jiné i to, jak se mají v metropoli chovat. Spousta lidí si kvůli pověsti Prahy myslí, že v centru nikdo nebydlí, a proto nevadí, když po desáté večer dělají hluk.
LN Není to absurdní? Vážně cizinci nevědí, že nemají v noci dělat v Praze na ulici hluk?
Zlepšení nikdy nepřijde na základě jednoho opatření. Vždy je to kombinace dílčích věcí, které dohromady vytvářejí pozitivní efekt. Spousta lidí si skutečně může myslet, že v centru nikdo nebydlí, že je to jakási párty zóna. Nebo nad tím nepřemýšlejí. Ale když je upozorníte, že i tam bydlí lidé, mají malé děti a jdou ráno do práce, může tahle informace fungovat jako regulativ a přispět ke zlepšení.
LN Mluvil jste o člověku, který by před podnikem usměrňoval lidi. Nebývá to tak, že když má člověk upito a někdo ho usměrňuje, funguje to spíš jako rozbuška?
V zahraničí i na těch dvou zmíněných místech v Praze to funguje. Ale je jasné, že ten člověk musí umět situaci ukočírovat.
LN Už jsme mluvili o imagi Prahy. Má se za to, že zahraniční turisté jezdí do Prahy za levným alkoholem. Máte na to nějaká data?
V ruce je nemám. Budování image Prahy je záležitostí mnoha rovin, mnoha odborů, mnoha lidí. Vycházím z nějaké zkušenosti, kterou lidé mají, obzvlášť obyvatelé centra, kde to opravdu není ideální. Určitě existují data o tom, jakou dobu tady turisté stráví, zda přijedou na víkend či zda se do Prahy vracejí. LN Noční starostové v zahraničí jsou spíš fanoušci nočního života. Půjdete i pozitivní linkou?
Určitě. Ale je strašně těžké to zpropagovat, protože každý se ptá na regulaci. Přitom ta funkce nemá být o přiškrcení nočního života, spíš jde o jeho kultivaci a další rozvoj. Modelů nočních starostů je spousta. Třeba v Amsterdamu se zrodil zespoda. Vznikla asociace se svým zástupcem; časem se to etablovalo, město začalo chod organizace spolufinancovat. Noční starosta v Amsterdamu už je respektovaná osobnost. Je to model, kdy je člověk trochu víc reprezentantem klubů. Jiným příkladem je Londýn.
LN Ano, tam naopak řeší, že jim kluby ubývají.
Udělali si analýzu a zjistili, že za posledních deset patnáct let zaniklo ve městě až 40 procent klubů. Uvědomili si, že je to problém, protože vnímají, že noční život je hodnota, která je strašně důležitá pro město a jeho obyvatele, ať už kulturní, ekonomická, či sociální. Kluby v centru Londýna zanikají kvůli zahušťování výstavby, což přímo prohlubuje problémy s hlukem. Neřešilo se to a ze strany rezidentů vznikal větší a větší tlak na dodržování nočního klidu, až radnice začala klubům házet klacky pod nohy. Byly to přitom tradiční kluby fungující desítky let, ve kterých hráli například Beatles. Developeři v nových projektech pak ani nepočítají s tím, že by někde mohl vzniknout klub... V Praze máme jiný problém, ale pokud ho nebudeme řešit, může skončit jako v Londýně.
LN V zahraničí se chtějí noční starostové zasadit o to, aby měly sovy vyžití, začaly vznikat restaurace, knihovny otevřené v noci. Budete mít i pozitivní agendu?
Ano, i tohle je širší horizont práce nočního starosty – vnímat noc jako specifickou část dne, kdy lidé mají jiné potřeby, fungují trochu jiná pravidla, ale už dávno neplatí, že lidé se v noci buď baví, nebo spí. Spousta z nich pracuje, protože jim to tak vyhovuje. I v tomhle mohou existovat nedostatky, například v nabídce služeb. Také tahle rovina nočního života mě zajímá, ale na začátku budeme řešit urgentní věci.
Za dobrý standard bych považoval, aby podniky měly venku člověka, který by lidi uklidňoval a říkal jim, ať jsou po desáté hodině večer potichu.