Brexit: Unie ustoupit nehodlá
Válka nervů mezi Londýnem a Bruselem bude pokračovat. A to přesto, že britský parlament dal vůbec poprvé oficiálně najevo, že nechce tvrdý brexit. Odchod Spojeného království z EU bez dohody ale stále ještě není vyloučen.
BRUSEL/PRAHA Netrvalo dlouho, aby na výsledek úterního hlasování britských poslanců o dodatcích k brexitové smlouvě zareagovala Evropská unie. A její odpověď vypadá podle očekávání: Ne dalším jednáním o úpravě rozvodového dokumentu, který obě strany vyjednaly loni v listopadu.
„Stávající dohoda o odchodu je nejlepší a jedinou cestou pro spořádaný brexit,“stojí v prohlášení mluvčího předsedy Evropské rady Donalda Tuska. Nedílnou součástí je podle něj i nutnost udržení bezbariérového režimu na hranici mezi Severním Irskem a Irskou republikou. Právě další existenci tzv. irské pojistky zpochybnila jen o několik minut dříve většina poslanců v britské Dolní sněmovně, když schválila dodatek navržený jedním z konzervativních poslanců. Jeho návrh počítal s tím, že by spornou irskou pojistku v brexitové dohodě nahradila blíže nespecifikovaná „alternativní ujednání“.
Něco takového dlouhodobě požadovalo euroskeptické křídlo vládní Konzervativní strany, a to kvůli obavám, že z časově neomezeného opatření by se mohlo stát „věčné provizorium“. Spojené království by pak zůstalo součástí celní unie s EU a nemohlo by uzavírat dohody o volném obchodu s třetími státy, od čehož si euroskeptici slibují ekonomický boom.
Včera premiérka Theresa Mayová naznačila, jak by mohlo nové ujednání o režimu na irské hranici vypadat. Spojené království by mohlo prosazovat omezenou platnost původní pojistky, případně chtít možnost jejího jednostranného ukončení.
Brusel se obává kolize s eurovolbami
Evropská unie jako celek i některé členské státy se včera stavěly k novým návrhům Londýna zády. Zopakovaly nicméně ochotu zvážit posunutí termínu brexitu, který je stanoven na 29. března.
„Pokud by existoval oprávněný návrh na prodloužení lhůty, bylo by 27 členských zemí ochotno jej zvážit a rozhodnout o tom jednomyslně,“dodal Tuskův mluvčí. Upozornil ale také, že pokud jde o délku odkladu, musela by EU zohlednit fungování svých institucí. V Bruselu totiž panují obavy, že pokud by se termín brexitu příliš natahoval, mohlo by to negativně ovlivnit plánované volby do Evropského parlamentu připadající na konec května. I z toho důvodu se v rámci Unie dosud uvažovalo o prodloužení maximálně do konce června. Pokud by bylo třeba víc času, museli by Britové nakonec ještě nominovat své zastupitele do unijního parlamentu, protože po právní stránce by setrvávali v EU.
Úterní hlasování britských poslanců opět o něco přiblížilo katastrofický scénář neřízeného brexitu. To by platilo hlavně v případě, pokud by EU trvala na svém, tedy neotevírat jednou uzavřený kompromis. Dolní sněmovna sice přijala usnesení, že Spojené království neopustí Unii bez dohody, to ale není právně závazné. Dodatky, které výslovně navrhovaly posunutí termínu pro brexit, většinu ve sněmovně nenašly.
Na stole zůstaly pouze dvě možnosti: buď odchod z Unie na základě dosavadní dohody, kterou by mohla například podpořit labouristická opozice, anebo tvrdý brexit pro případ, že by Unie trvala na svém odporu k možnému znovuotevření textu.
Britský tisk nicméně včera označoval výsledek hlasování za triumf premiérky Mayové, jíž se prý podařilo poprvé za dlouhou dobu sjednotit její stranu. Nyní je prý míč na straně Bruselu.
Komentář k tématu čtěte na straně 10