Ceny Thálie se musí uskromnit
Herecká asociace oznámila, že Ceny Thálie udělí až na podzim, pokud vůbec letos na tato ocenění dojde. Její předseda Ondřej Kepka zároveň popřel, že by toto rozhodnutí souviselo s nedostatkem peněz. Připouští však, že Herecká asociace peníze nemá, neboť přišla o hlavního partnera Czech Teleaxis. Dále si Kepka stěžuje, že je vůči této odborové organizaci stát skoupý, prý nechápe, že Thálie jsou nejprestižnější a nejobsáhlejší divadelní ceny. Žádné jiné adekvátní podle něj nejsou.
Takže asi by bylo na místě vysvětlit si, jak je to s prestiží a komplexností cen Thálie. Jak již bylo řečeno, Herecká asociace je odborové sdružení herců, které od roku 1993 uděluje ceny za interpretační výkony v dramatickém umění. Má to svou logiku – herci nadělují ceny hercům za pomoci několika teoretiků, režisérů a dramaturgů. Ceny Thálie jsou herecké ceny, nic víc, nic míň, čili v žádném případě nemohou být nejobsáhlejšími cenami. Divadelních cen máme v Česku poměrně dost, kromě oborových ocenění cen z různých festivalů je tu především Cena divadelní kritiky (dříve Cena Nadace Alfréda Radoka). Organizuje ji redakce odborného časopisu Svět a divadlo na základě ankety divadelních kritiků (v posledních letech asi osmdesát jmen). Tyto ceny jsou starší než Thálie (od roku 1992) a mají osm kategorií určených nejenom hereckým, ale také dalším divadelním profesím a žánrům. Pak je zde ještě cena Divadelních novin rovněž udělovaná ve více kategoriích. Tak tolik ke komplexnosti Cen Thálie.
Kdo chce mejdan, prosím, ale za své
Stížnosti na skoupost státních institucí rozhodně nejsou na místě. Především ministerstvo uděluje své vlastní (tj. státní ) ceny a od té doby nepřispívá na žádná „mecheche“s nadělováním cen. Všichni jmenovaní udělovači to pochopili a podle toho se zařídili, Ceny kritiky se komorně a příjemně udělují v některém divadle, většinou oceněném, a necpou se za každou cenu do televize. Prostě na to nemají.
Jediná Herecká asociace to stále nějak nemůže přijmout, a když jí takzvaně vypadl sponzor, hned její předseda mašíroval na ministerstvo kultury a požadoval dotace z veřejných peněz. V roce 2011 úřad za „zmizelého“sponzora iniciativně zaskočil a tehdejší ministr Jiří Besser Tháliím nadělil v rámci dotační kategorie Program podpory mimořádných a významných kulturních akcí hezkou sumičku 1 800 000 korun českých. Stejně tak ministr Daniel Herman v roce 2016 neodolal přesvědčování tehdejšího předsedy Herecké asociace Jiřího Hromady, že nebudou-li se Thálie konat s veškerou parádou v Národním divadle, bude to nejspíš konec českého dramatického umění, a poskytl mu 1 220 000 korun. Opět mimo dotační řízení.
Opulentní ceremoniál udělování Thálií v Národním divadle, který přenáší ČT v sobotním prime time, je mimo realitu: je nesmyslně drahý a ještě nudný. To, že Ondřej Kepka přiznal, že by si herci ceny mohli nadělovat ve skromnějších podmínkách, třeba v kavárně, je po dlouhé době první realistické zhodnocení situace. Finanční záležitosti Herecké asociace jsou zřejmě po odchodu předsedy Jiřího Hromady v katastrofálním stavu. A asociace vůčihledě přichází o svůj vliv, je rozklížená a sponzoři utíkají. Je to ovšem také důsledek letitého sebepřeceňování a trvání na zajetých mechanismech. Herecká asociace má jistě právo udělovat si ceny v jakémkoliv provedení. Ovšem za své, žádný nárok na veřejné peníze nemá. To, jak stále vytváří dojem, že jsou tato ocenění obdobou státních cen, je nepřijatelné. S tak štědrou dotací z ministerstva kultury, jakou asociace dostala od dvou jmenovaných ministrů, by si Svět a divadlo, Divadelní noviny nebo třeba Skupova Plzeň, Zlomvaz a Encounter, což jsou festivaly udělující ceny, mohly také udělat velkolepý mejdan.
Podle Kepky čeká Ceny Thálie největší refreshing od jejich vzniku. To lze jenom uvítat, optimální není ani vícestupňovitý systém rozhodování, kdy konečné slovo má Kolegium pro udílení Cen Thálie, které tajně hlasuje. Kromě toho se české divadlo za čtvrt století zásadně proměnilo, zatímco v kategoriích Thálií se čas zastavil, takže alternativní divadlo, nové formy a další mezioborové disciplíny nemají šanci.