Je to studená válka?

Latinská Amerika stojí za Juanem Guaidóem

Oživuje postoj k Venezuele model studené války? I takové hlasy zaznívají. USA uznaly legitimitu prezidenta Guaidóa a EU vyzývá ke svobodným volbám. Rusko to pokládá za agresivní pokus o barevnou revoluci. A objeví-li se zpráva, že v Caracasu přistálo prázdné letadlo z Ruska nebo že v bloku Trumpova poradce Boltona je poznámka „5000 vojáků pro Kolumbii“, jako bychom se přenesli o čtyřicet let nazpět. Hrozí v Latinské Americe opět proxy válka?

Strašit lze třeba soupeřícími bloky. Není náhoda, že za dosavadním prezidentem Madurem, jenž dovršil cestu Venezuely k samovládě, bídě a hromadnému exodu obyvatel, stojí Rusko, Čína, Turecko, Írán či Sýrie. A stejně tak není náhoda, že Guaidóovi fandí Západ, ač v jiných věcech si jdou Trumpovy USA a unijní Evropa po krku. Jenže to není vše.

Ve skutečné studené válce by se nezvažovalo mezinárodní zprostředkování. Teď se o něm jedná. V „echt“studené válce by se papež postavil na stranu svobody jako Jan Pavel II. v Polsku. Jenže Latinoameričan František jasný postoj vůči Venezuele odmítl. Hlavní rozdíl je ale jinde. Za studené války se region dělil na prowashingtonské junty a prosovětské guerilly. To už je pryč. Všimněme si, které státy Latinské Ameriky stojí za Guaidóem a které za Madurem. V první skupině je Argentina, Guatemala, Kolumbie, Brazílie, Ekvádor, Paraguay, Kostarika, Peru, Chile. V druhé jen Bolívie, Nikaragua a Kuba. (Mexiko je neutrální.) Ať to dopadne jakkoliv, skončily doby, kdy Latinskou Ameriku symbolizovali jen plukovníci v černých brýlích nebo Che Guevarové na tričku. Region získává svéprávnost a jako takový stojí za Guaidóem.