Už nemáme ochrannou bariéru

LN Co jsou vlastně spalničky?

Jde o dost vysoce nakažlivé virové onemocnění. Přenáší se takzvaně kapénkovou infekcí, vstupní branou jsou sliznice dýchacích cest a spojivek. Virus se pak dostává postupně dál do organismu. Doba od nakažení k propuknutí nemoci trvá deset až 12 dnů, ale člověk bývá infekční už dva až čtyři dny před výskytem vyrážky.

LN Takže vyrážka není první příznak?

Ne, objeví se až s odstupem. První bývá horečka provázená rýmou, kašlem a často i zánětem spojivek. Objevují se také příznaky na sliznici v dutině ústní, mohou tam být takové bělavé tečky se zarudnutím v okolí. Teprve čtvrtý den při horečce se začíná vysévat splývavá vyrážka. Obvykle začíná někde za ušima či na obličeji a postupuje přes krk, trup a končetiny.

LN Jaké komplikace mohou spalničky vyvolat?

Komplikací může být dlouhotrvající teplota, může dojít k zápalu plic, k zánětu středního ucha a bohužel i k zánětu mozku.

LN Proti spalničkám se chráníme očkováním, je to tak?

Očkujeme malé děti, a to dvěma dávkami, protože víme, že bezpečná ochrana je až po dvou dávkách. Ale i po první dávce je už výraznější než u úplně neočkovaných osob. Očkuje se přitom už od roku 1969. Mladší ročníky by tedy měly už být chráněny. Ale na druhé straně víme, že postupem času může ochrana po očkování klesat. Takže je vždycky otázka, jak je na tom s imunitou každý konkrétní člověk. LN Spalničkami se mohou nakazit i dospělí. Kdo vlastně nemoc šíří nejvíc?

Největším zdrojem jsou malé děti. Ale kdyby byly dostatečně proočkované, virus by se nešířil. A potom by se vlastně nenakazily ani osoby, jejichž ochrana už není dostatečná.

LN Jak je možné, že se zase začínají šířit? Vždyť dřív o spalničkách tolik slyšet nebylo.

Bohužel virus se šíří kvůli poklesu proočkovanosti, který zaznamenáváme. Dostali jsme se pod ochrannou hranici a riziko tady zase je. V současnosti je proočkovanost u dětí 83 procent. Nemoc bychom vymýtili, pokud bychom měli ochrannou bariéru proočkovanosti v populaci alespoň 95 procent. To by se pak nešířila.

LN A nejsou zdrojem i starší lidé, kteří v dětství očkováni nebyli?

I lidé, kteří se narodili před rokem 1969 a nebyli očkováni, většinou protilátky mají. Buď totiž infekci prodělali, nebo s ní byli v kontaktu. Takže se dá říct, že padesátníci mají díky setkání s nemocí protilátky, které jsou poměrně trvanlivé. Na druhé straně v době, kdy se nemoc volně šířila, bylo po prodělaných spalničkách velké riziko komplikací. A to riziko je velmi nepříjemné. Spalničky byly nejčastější příčinou úmrtí malých dětí. Proto se přistoupilo k plošnému očkování.

LN A to riziko se tedy vrací?

Za loňský rok Evropská unie hlásila 35 případů úmrtí na spalničky po mnoha letech, což je na vyspělý svět úplně dramatické číslo. Vzhledem k tomu, že očkováním proti této nemoci dokážeme populaci chránit, je hrozné, že se nám najednou vrátila.

Do Evropy se vracejí úmrtí dětí na spalničky. Přitom bychom je očkováním dokázali ochránit, říká v rozhovoru pro LN Hana Cabrnochová, místopředsedkyně České vakcinologické společnosti.

LN A proč se to děje, když je očkování povinné?

Je sice povinné, ale bohužel tady dochází k jeho výraznému odkládání, což je jeden z faktorů, který se pak projevuje na proočkovanosti. Proočkovanost 83 procent jsme zjistili u dětí, kterým byly tři roky a šly do školky.

LN Jak je možné, že se odkládání tak rozmohlo?

Do loňska vyhláška umožňovala zahájit očkování od 15. měsíce. Ale tím, že ta formulace byla „od 15. měsíce“, se stalo, že toho někteří rodiče zneužili a tvrdili, že je tam psáno „od“a není tam řečeno „do“. Mnoho dětí tak bylo naočkováno až ve třech letech, protože to byla podmínka zápisu do školky. Víme ale, že když malé dítě onemocní, má daleko vyšší pravděpodobnost závažného průběhu. Proto je dnes nejzazší termín očkování 18. měsíc.