Slováci vyberou hlavu státu

Plakáty, letáky nebo voĺební autobusy. To všechno čeká Slováky během příštího měsíce a půl, kdy bude probíhat oficiální prezidentská kampaň.

BRATISLAVA/PRAHA Od včerejší půlnoci je jasné, kdo se bude 16. března ucházet o úřad slovenského prezidenta.

Uplynula totiž oficiální lhůta pro podání kandidátek. Svůj zájem o nástupnictví současné hlavy státu Andreje Kisky, který mandát již neobhajuje, původně ohlásilo 16 osobností. Ne všechny ale splnily zákonem předepsané podmínky: získat buď 15 tisíc ověřených podpisů od občanů, anebo podpisy patnácti poslanců Národní rady.

Většina z kandidátů volila cestu sběru podpisů, a to i v případě, že měli v záloze podporu některé z parlamentních stran. To je případ chemika Roberta Mistríka, za nímž stojí liberální strana Svoboda a solidarita (SaS), která skončila při parlamentních volbách z roku 2016 na druhém místě. Mistrík nechal rozmístit volební plakáty již loni v létě.

Naopak jeden z největších favoritů prezidentských voleb, místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič, se stal kandidátem teprve nedávno, a to díky podpisům poslanců vládní strany Smer – sociální demokracie. Právě tito dva kandidáti, Mistrík a Šefčovič, jsou podle prvního reprezentativního průzkumu agentury Focus v čele pomyslného pelotonu. Oběma sociologové přisuzují shodně 16,5 procenta hlasů.

S malým odstupem za nimi je zatím třetí kontroverzní bývalý předseda nejvyššího soudu a pozdější ministr spravedlnosti Štefan Harabin. 61letý právník bránil v minulosti reformám slovenské justice a chtěl například zrušit speciální soud a prokuraturu, které řešily případy závažné trestné činnosti a korupce. V kampani se chce Harabin profilovat jako kandidát, který „má blízko k běžným lidem a ctí slovenské tradice“.

Do první pětky by se zřejmě probojovali ještě místopředseda parlamentu a šéf slovensko-maďarské strany Most-Híd Béla Bugár a právnička a občanská aktivistka Zuzana Čaputová.

Posledně jmenovaná sice formálně kandiduje jako nezávislá, je ale místopředsedkyní levicově-liberální strany Progresivní Slovensko, která vznikla teprve před necelými dvěma roky. Čaputová a Mistrík v minulosti oznámili, že jsou připraveni vzdát se kandidatury ve prospěch toho druhého, pokud by se tím zvýšily šance, že se do druhého kola nedostane kandidát s radikálními postoji.

Ke zvolení je zapotřebí nadpoloviční většina hlasů. V případě, že se to napoprvé nepovede, konalo by se za dva týdny druhé kolo.

Kandidáti mohou vydat na kampaň maximálně půl milionu eur (necelých 13 milionů korun), mohou ale dostat i příspěvky do výše 100 tisíc eur (2,5 milionu korun) od tak zvaných třetích stran.

Slovenský prezident hraje významnou roli při vzniku vlády. Například Andrej Kiska loni odmítl jmenovat kandidáta na ministra vnitra. Stalo se tak během vnitropolitické krize, vyvolané vraždou novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové.