Nepřeberné čuněcí bohatství

Vúterý 5. února začnou v Číně oslavy příchodu nového roku, tentokrát roku Vepře. Ještě pár dní se sice loučíme s rokem Psa, ale protože prasečí či čuněcí téma skýtá neuvěřitelné bohatství, bude mé dnešní jazykové okénko věnováno právě jemu.

Výrazy vepř, prase a svině (ve významu samice prasat) nejčastěji užíváme pro prase domácí. Lesního tvora (prase divoké) v běžné mluvě obvykle zkracujeme na divočáka. Kance máme často spojeného s kančím masem, tedy zvěřinou, ale podle Slovníku spisovného jazyka českého (SSJČ) se jedná o označení „samce všech druhů prasat“. Když se nám konkrétní zvíře líbí či ho chceme označit mazlivě, sáhneme například po pašíkovi, čuníkovi či čunčeti, na jihozápadě Čech prasátko něžně nazveme čuríkem: Pokud by takový hladový čurík natrefil na opravdu dobrého člověka menšího vzrůstu, je možné, že by se neovládl.

Další pojmenování nám nabízí myslivecký slang. Slova jako je kňour a bachyně se selaty nám jsou veskrze známa, co je však takový markazín, to už nám může trochu vrtat hlavou. Podle Příručního slovníku jazyka českého (PSJČ) se jedná o odborné označení selete divokého prasete, které pak v prvních letech jeho života můžeme nazývat letošákem (podle PSJČ „mládě černé zvěře do jednoho roku“) a lončákem („sele černé zvěře v druhém roce“), později se pak samečkům říká kňourci, samičkám bachyňky, kňourka myslivci nazývají i kalhotáčem či sekáčem. Některé zvířecí pojmy přecházejí ve slova zhrubělá, či dokonce nadávky. Někomu, kdo je buď nevkusný, nebo se zašpinil více, než je nám libo (zaprasil se či zasvinil), občas vynadáme do čuňat (i čuňátek) a obyčejně i prasat (a prasátek). Podle Slovníku nespisovné češtiny můžeme špinavého člověka označit i za prasisko. Zato „líný n. vůbec špatný, bezcharakterní člověk“je pak podle SSJČ svině či sviňák, poměrně nově ale třeba i prasopes (Pohlreich si rozhodně nebere servítky, kuchaře častuje výrazy jako „prasopsi“). Prasopes se navíc používá i jako hanlivé označení jakéhokoli bulteriéra (Stará se se svým mužem ještě o dva psí miláčky, „prasopsa“bulteriéra a buldočka), který leckomu svým chrochtáním právě prase připomíná.

Prasátečka toho v češtině nabízejí opravdu mnoho. Však si zkuste od zmíněných výrazů utvořit jakákoli další odvozená slova, která se do okénka nevešla, tak např. čuňárna, sviňárna či prasárna, prasečinec, prasácky, praseryba (někdejší český výraz pro delfíny)... A co teprve praseodym?

Autorka pracuje v jazykové poradně Ústavu pro jazyk český AV ČR