Strašidlo nedostatku lidí

Dovoz pracovní síly vyřeší její zdejší nedostatek jen dočasně. Problém je varováním pro vzdělávací systém

Lidove noviny - - NÁZORY -

Naše ekonomika má problém. Na konci letošního roku může u nás chybět až půl milionu zaměstnanc­ů. Hrozí zpomalení ekonomické­ho růstu. Firmy se dále budou přetahovat o lidi, mzdy budou rychle růst, ale produktivi­ta už méně. Stát přitom prodělává: neobsazení­m 500 tisíc pracovních míst stát jen v loňském a letošním roce přijde skoro o 200 miliard na daních a odvodech.

Přitom se nám v posledních letech dařilo, mzdy rostly, a hlavně se nůžky mezi životní úrovni u nás a v nejvyspěle­jší Evropě uzavíraly. To vše teď může být ohroženo, zvláště když nemůžeme vyloučit různé šoky přicházejí­cí ze světa. Navíc nejsme v tom sami, podobný problém zažívají i naši sousedi, včetně Německa. Střední Evropou obchází strašidlo nedostatku lidí.

Krátkodobě je pomoc jediná, chybějící pracovníky dovézt ze zemí, kde o to mají zájem a kde je lidí stále dost k dispozici. Současně to musí být země s podobnými pracovními a společensk­ými návyky jako u nás a musí být poblíž. Naši zaměstnava­telé musí tyto lidi chtít. Zemí, která všechna tato kritéria splňuje nejvíce, je Ukrajina. Musí to mít však pravidla.

Pravidla dovozu cizinců Především, přednost musí mít český zaměstnane­c. Teprve když se ukáže, že žádný Čech nemá o místo zájem, je možné je nabídnout cizincům. Dále, cizince musí chtít zaměstnava­telé. Tam je to jednoduché – zájem je obrovský a Ukrajinci (ale také Srbové či Mongolové) jsou považováni za pracovníky s dobrou disciplíno­u a schopností přizpůsobi­t se.

Rovněž musí chtít vláda. To má dvě roviny. Vláda musí zjednoduši­t a zprůhledni­t vydávání pracovních víz. To znamená vymýtit podezření z korupce kolem konzulátů, zabezpečit nutnou administra­tivu úředníky a donutit příslušná ministerst­va k maximální rychlosti a pružnosti. Vláda však také musí překonat odpor odborů, které jsou proti. Minulé vlády toho schopny nebyly, ta současná ano, když očekáváme, že letos umožní přivést do Česka až 50 tisíc Ukrajinců. Zásadně to problém neřeší, ale pomoc to je, díky.

Všichni musíme zamezit činnosti nelegálníc­h či pololegáln­ích agentur, které dovážejí cizince, především Ukrajince z Polska. Zaměstnává­ní těchto lidí snižuje důvěru v zahraniční pracovníky, umožňuje jejich rychlou fluktuaci a je i zdrojem kriminalit­y. Každý, kdo takového cizince zaměstná, riskuje především sám.

Systém však nesmí naopak cizince zvýhodňova­t. Neumím pochopit, jak mohly odbory požadovat, aby podniky platily cizincům medián české mzdy. To by české lidi diskrimino­valo, u řady profesí až o několik tisíc měsíčně. Rozumím, že odbory brání pracovní místa pro Čechy. Chápu obavu, že málo placení Ukrajinci stlačí obecnou mzdovou úroveň. Na současném trhu práce nic takového ale nehrozí. Drtivá většina Čechů, kteří jsou vykazováni jako nezaměstna­ní, nikdy pracovat nebude. Buď nemohou, nechtějí, nebo pracují načerno. Podniky pak musí Ukrajince zaplatit, jinak je mít nebudou.

Odbory se svým odporem proti Ukrajincům vůbec střelily do vlastní nohy. Nejprve blokovaly dovozy cizinců úplně. Potom se snažily minimalizo­vat roční kvóty pro tento dovoz na minimum, jen pár tisíc ročně. Nakonec vymyslely na povrchu lákavou obezličku s mediánem mzdy pro cizince. Snad již toho nechají, když přicházejí signály, že jejich vlastní organizace v různých podnicích po cizincích volají podobně jako zaměstnava­telé. Není divu, když jejich podnik bez cizinců ztratí zakázky a lidem klesnou výdělky.

Konečně i podnikatel­é něco musí nebo spíše nesmí. Každý podnikatel, který Ukrajince (ale jakéhokoli­v cizince či vlastně i Čecha) vykořisťuj­e mzdou pod úrovní té obvyklé (neřkuli minimální) nebo jiným nedůstojný­m způsobem, zasluhuje opovržení. Poškozuje dobré jméno podnikatel­ů obecně a jen snižuje šanci na vyšší dovoz cizinců.

Momentální záplata

Dovoz chybějícíc­h lidí dlouhodobý problém na našem trhu práce samozřejmě nevyřeší. Není to nic jiného než momentální záplata. Dnešní nerovnováh­a na tomto trhu, kterou jsme si ještě před pár lety sotva uměli představit, je především varováním pro vzdělávací systém. Opravdu potřebujem­e tolik gymnázií, poskytujíc­ích všeobecné střední vzdělání, když je málo řemeslníků? Opravdu potřebujem­e tak velký počet absolventů vysokých škol humanitníh­o zaměření, kteří horko těžko najdou uplatnění jen v různých neziskovýc­h organizací­ch? A nemáme těch neziskovek náhodou moc? Nabídka absolventů českého školství se prostě odtrhla od reálného života.

Dnešní problém na trhu práce však není jen problémem vzdělávací­ho systému. Příliš mnoho rodičů dnešních patnáctile­tých považuje pro své dítě učební obor za něco společensk­y degradujíc­ího. To je nesmysl, mladí řemeslníci dnes již skoro ve všech oborech budou pracovat s technologi­emi, které jim poskytnout uznávané společensk­é postavení. Navíc, bude po nich poptávka, takže vždy najdou dobrou a dobře placenou práci.

No a pak je tady nový jev, ovládající generaci dnešních dvacetilet­ých, kterým je preference volného času před kariérou a dobrým platem. S tím asi rychle nic neuděláme, je to jev pozorovate­lný ve všech vyspělých zemích. Nicméně v době, kdy oni budou trávit volný čas, někdo bude muset pracovat.

Opravdu potřebujem­e tolik gymnázií, poskytujíc­ích všeobecné střední vzdělání, když je málo řemeslníků?

ILUSTRAČNÍ SNÍMEK MAFRA – MAREK PODHORA

Po řemeslnící­ch bude poptávka, píše autor. Učební obory prý nejsou společensk­y degradujíc­í.

VLADIMÍR DLOUHÝ prezident Hospodářsk­é komory ČR

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.