Francii už ruský plynovod nevadí
Možností, které ještě mohou zabránit výstavbě nového ruského plynovodu Nord Stream 2, ubývá.
BERLÍN/PRAHA Dva dny se zdálo, že kontroverzní plynovod může vrazit klín do tradičního politického spojenectví Německa a Francie v Evropské unii.
Důvodem byla plánovaná změna unijní směrnice pro vnitřní trh se zemním plynem, která mohla za určitých okolností zkomplikovat jeho výstavbu. Nord Stream 2 má po roce 2020 přivádět plyn na dně Baltského moře z Ruska do Německa. Včera ovšem dosáhli Němci a Francouzi v této záležitosti kompromisu, se kterým nakonec souhlasili i ostatní členové.
Do budoucna sice mají platit pro přepravu plynu do EU přísnější pravidla, nemají ale ohrozit výstavbu plynovodu jako takovou. Za uplatňování pravidel EU pro plynovody se třetími zeměmi, jako je Rusko, má nově odpovídat země, na jejímž území se napojují do evropské sítě, což je v tomto případě Německo. Novou úpravu ještě musí schválit Evropský parlament. Evropská rada původně chtěla změnit směrnici, aby dodavatel plynu nemohl zároveň provozovat i odpovídající dopravní infrastrukturu čili potrubí.
Pro ruský státní koncern Gazprom, který plynovod buduje, by to v konečném důsledku mohlo znamenat značné finanční ztráty a výrazné snížení ekonomické návratnosti celého projektu.
V Berlíně původně počítali s tichou podporou ze strany Paříže. Jenomže z tamního ministerstva zahraničních věcí přišlo před několika dny překvapivé stanovisko, že Francie sdílí obavy států střední a východní Evropy v souvislosti s tím, že by Nord Stream 2 mohl zvýšit energetickou závislost na Rusku.
Jak pak informoval deník Bild, byla tím pádem ohrožena „blokační koalice“, kterou Německo v minulých měsících systematicky budovalo, aby se příslušná unijní směrnice nezměnila.
Součástí této aliance měly být vedle Německa ještě další státy, jejichž firmy se na výstavbě plynovodu podílejí – Belgie, Nizozemsko a Rakousko. Kromě toho se Berlín ještě spoléhal na podporu Řecka a Kypru. A v tichosti i na Francii, jejíž firmy se také na výstavbě Nord Streamu podílejí.
Kvůli politické podpoře pro projekt plynovodu čelí Německo dlouhodobé kritice nejenom od řady zemí střední a východní Evropy, ale i od Američanů.
Kancléřka Merkelová sice v nedávné minulosti několikrát připustila, že na budovaný plynovod je třeba pohlížet i z hlediska jeho strategického významu, nikoli pouze jako na ekonomický projekt. Přesto ale také opakovaně popřela, že by se po jeho dokončení staly Německo a Evropská unie závislejší na Rusku.
Kancléřka rovněž připomněla, že její vláda prosazuje také výstavbu terminálů umožňujících dovoz zkapalněného plynu ze Spojených států do Evropy.
V rámci její současné koalice podporují plynovod skoro bezvýhradně sociální demokraté (SPD), jejichž bývalý předseda a spolkový kancléř Gerhard Schröder je dlouholetým šéfem výboru akcionářů společnosti, která plynovod staví. Podporu projektu také dlouhodobě vyjadřuje protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), jejíž předseda Alexander Gauland považuje projekt „za dobrou příležitost, jak prohloubit dvoustranné vztahy s Ruskem“.
Kancléřka Merkelová opakovaně popřela, že by se po dokončení Nord Streamu 2 Německo a Evropská unie staly závislejší na Rusku
Macron vynechá Mnichov kvůli žlutým vestám
Krátce poté, co Francie překvapivě oznámila stanovisko k unijní směrnici o zemním plynu, byla zveřejněna zpráva, že prezident Emmanuel Macron se oproti původnímu záměru nezúčastní bezpečnostní konference v Mnichově, která se má konat koncem příštího týdne. Aby byly vyvráceny všechny spekulace, pospíšil si Elysejský palác s prohlášením, že prezidentovo rozhodnutí nesouvisí se sporem kvůli ropovodu Nord Stream 2.
Francouzský prezident se prý chce zcela věnovat dialogu s občany, který inicioval v reakci na protestní hnutí tak zvaných žlutých vest. Se stejným odůvodněním zrušil Macron již cestu na ekonomické fórum v Davosu.
Na konferenci v Mnichově bylo původně plánováno společné vystoupení Merkelové a Macrona. Mělo to být také potvrzením nové kvality německo-francouzského spojenectví, jež jejich lídři stvrdili před necelým měsícem podpisem smlouvy v Cáchách.