V Sýrii vzplála poslední bitva
Kurdy vedená koalice zahájila s podporou USA útok na zbytky Islámského státu na severu Sýrie. Euforii z konečného vítězství ale brzdí obavy z Turecka.
KÁMIŠLÍ/PRAHA „Tohle je jejich poslední den,“říká na videozáznamu kurdské agentury Hawar vousatý usměvavý bojovník a slibuje Islámskému státu definitivní pomstu. Na horizontu pouště je vidět několik přízemních baráků městečka Baghúz Faukání. Skrývají se tam poslední zbytky takzvaného Islámského státu (IS) na území Kurdy vedené autonomie (s účastí Arabů i křesťanů) na severovýchodě Sýrie.
S islamisty tu bojují Syrské demokratické síly (SDF) podporované USA. Nikdo nepochybuje o tom, že islamisté to mají spočítané. Otazníky ale vyvolává, co bude, až poslední boj s IS skončí. Zda kurdskou autonomii skutečně opustí američtí spojenci, jak už dříve ohlásil prezident Donald Trump, a zda Turecko splní své hrozby zabrat část území u svých hranic.
Poslední bitva s otazníkem
Na asi deseti čtverečních kilometrech se skrývá podle různých odhadů 500 až 1000 bojovníků IS. Jde vesměs o ostřílené veterány, z nichž někteří pamatují v řadách této ozbrojené skupiny rok 2014, kdy IS využila mocenského vakua a ovládla rozsáhlá území v Sýrii a Iráku. Barbarská politika včetně vývozu terorismu, vraždění a zotročování obyvatel podnítila vznik široké mezinárodní koalici proti Islámskému státu. Rozhodující práci odvedli hlavně Kurdové, a to jak v Iráku, tak i v Sýrii.
IS je ale houževnatým protivníkem a ani poslední bitva rozhodně nebude jednoduchá. Islamisté ještě před zahájením ofenzivy poslali do protiútoku dvanáct sebevražedných bojovníků, některé z nich na motorkách naložených výbušninami. SDF trvalo několik hodin, než je zpacifikovaly.
„Vojáci už jsou z té války a neustálého přežívání v provizorních podmínkách unavení,“řekl LN obyvatel severu Sýrie, který z bezpečnostních důvodů nechtěl být jmenován. I potom ale bude příliš brzy na oslavy vítězství. IS totiž stále ovládá některé pouštní oblasti na území pod správou režimu Baššára Asada a s likvidací islamistů se tam příliš nespěchá. Buňky Islámského státu existují i v Afghánistánu, Jemenu či v severní části Afriky.
Především se ale rýsuje další potenciální konflikt, a to snaha Turecka zakročit proti kurdské autonomii na severu Sýrie. Tu Ankara považuje za nebezpečný precedens pro vlastní kurdskou menšinu a netají se odhodláním proti syrským Kurdům zasáhnout.
Stahování bude pomalejší Turecko chce u svých hranic zřídit bezpečnostní zónu sahající 32 kilometrů do hloubky syrského území, kterou by vojensky kontrolovalo. Vzhledem ke koncentraci velkých měst právě u hranice by taková zóna pohltila polovinu ze dvou milionů obyvatel kurdské autonomie, nehledě na obavy z dodržování lidských práv, se kterými si Ankara nijak neláme hlavu.
Brzdou tureckého útoku byli dosud američtí vojáci umístění v počtu asi dvou tisíc na území kurdských sil. Američané poskytují Kurdům podporu v boji proti IS včetně vyzbrojování. Trump sice ohlásil stažení vojsk, navzdory předpovědím to ale možná tak rychle nepůjde. „Doufáme, že (Turecko) splní požadavek našeho prezidenta neohrozit syrské opoziční spojence, kteří s námi bojovali,“prohlásil poradce amerického prezidenta pro národní bezpečnost John Bolton.
„Stažení není potvrzené a Američané stále posílají zbraně. Poslední zásilka přišla v sobotu,“říká obyvatel severu Sýrie. Současná, zatím poměrně stabilní situace podle něj vydrží dva tři měsíce. „Co bude dál, nikdo neví. Možné je samozřejmě všechno, pokud nás svět hodí přes palubu,“dodává zdroj LN.