Na Ukrajince se čeká až půl roku
Režim Ukrajina
Firmy v Česku hladoví po zaměstnancích, desítky tisíc posil vyhlížejí na Ukrajině. Jenže provést pracovníka přes povolení od úřadů trvá i půl roku a pětina kvalifikovaných lidí ztratí zájem. Zlomit to má navýšení počtu úředníků.
PRAHA Strojírenská společnost ZLKL z Loštic na Šumpersku hledala člověka, který umí obsluhovat počítačem řízené stroje. Doma nepochodila a z patové situace jí pomohl až speciální režim Ukrajina, jenž přivádí do země poptávané odborníky. Do Loštic nabrali deset lidí a ještě jednou tolik by potřebovali.
„Když jsou úřady hodně rychlé, jsme schopní mít tady toho člověka za čtyři měsíce. Ale jsou to spíše výjimky. I na naší straně zabere zhruba týden až tři, než vyřídíme výběrové řízení, které probíhá na dálku,“popisuje Martina Brázdilová, která má ve firmě ZLKL na starost personalistiku. Běžná zkušenost je, že přivést posilu do podniku trvá půl roku.
Vyčerpaný český pracovní trh mají zachránit právě kvalifikovaní Ukrajinci. Jejich nabírání se během dvou let, kdy běží program „režim Ukrajina“, osvědčilo. Alespoň to vyplývá z reakcí z byznysového prostředí. Zástupci firem teď žádají, aby se roční kvóta ukrajinských pracovníků zdvojnásobila na 40 tisíc lidí ročně. Jenže k tomu bude dle úřadů nutné nabrat nové úředníky, jinak se potřebná razítka nestihnou vyřizovat včas, protože už teď se stávající kvótu 20 tisíc ročně nedaří ani zdaleka využít. Za dva roky existence programu sem přibylo asi 15 tisíc kvalifikovaných Ukrajinců.
Resorty vnitra, zahraničí a práce by kvůli opatření chtěly navíc nabrat 133 lidí. Požadavek vyřkla svým slovům navzdory ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), jež tlačí na snížení počtu státních zaměstnanců o desetinu. Nebyla však konkrétní, kterých úředníků by se propouštění mělo týkat; obory si mají vybrat sami ministři.
Už teď je potíž v tom, že úřady nezvládají vyřizovat speciální zaměstnanecké karty dost rychle, některé zkušenosti mluví až o šesti měsících. „České firmy dlouhodobě trpí nedostatkem kvalifikovaných pracovníků, a kvůli tomu nemohou rozšiřovat výrobu, přijímat nové zakázky včetně těch ze zahraničí,“vysvětluje nutnost navýšení kvóty na Ukrajince Věroslav Sobotka z Asociace malých a středních podniků a živnostníků.
Celkově pracuje v republice více než 29 tisíc Ukrajinců; rozdílové číslo mezi touto sumou a odborníky ze speciálního režimu tvoří lidé, kteří se do Česka dostali „klasicky“, zpravidla jsou méně kvalifikovaní a hůře placení. K tomu je nutné přičíst i cizince pracující načerno, ti však logicky ve statistikách chybějí.
Zvlášť nedostatkoví jsou řemeslníci či například obsluha počítačem řízených strojů. V Česku už se z domácích „zásob“sehnat nedají, a tak se firmy snaží lovit na Ukrajině. Podle zpětné vazby, kterou disponuje Hospodářská komora ČR, jsou firmy se zaměstnanci z Ukrajiny spokojené. Více než dvě pětiny podnikatelů uvedly, že svým lidem z Ukrajiny loni zvedli mzdu v průměru o 11 procent, výjimkou nebyl ani nárůst o více než pětinu.
Vehementní zájem byznysu naráží na rychlost úřadů. Na vyřízení žádosti se čeká přes 80 dní, což vede k i tomu, že to zhruba pětina zájemců z řad Ukrajinců vzdá. Stávající úředníci to však podle ministerstev rychleji nezvládnou. „Státní orgány již nyní pracují na hranici zvládnutelnosti. Navýšení kvóty na Ukrajince by bez posílení kapacit na úřadech nepřinášelo očekávaný efekt,“říká Hana Malá z tiskového oddělení ministerstva vnitra, které žádá stohlavou posilu pro odbor azylové a migrační politiky. Ten rozhoduje o vydání zaměstnaneckých karet; deset lidí má přijít do správního odboru, kam se podávají odvolání.
Vydělá i státní pokladna
Resort zahraničí chce zase nabrat sedm nových úředníků na generální konzulát ve Lvově, kde vyřizují individuální žádosti; ty hromadné spadají pod velvyslanectví v Kyjevě. „K příjmu žádostí o zaměstnanecké karty v rámci režimu bylo zřízeno vízové centrum ve Lvově, kde teď běží pilotní projekt. Smyslem centra je snížení administrativní zátěže generálního konzulátu a možnost navýšení počtu přijímaných žádostí,“říká Michal Bucháček z ministerstva zahraničí.
Posílit o šestnáct míst potřebují i inspektoři práce, aby zvládali kontrolovat podmínky, za jakých cizinci pracují. Inspekce se zaměřují hlavně na odhalování případů nelegálního zaměstnávání. Předloni přišla na dva tisíce „černých“pracovníků, loni na 3,5 tisíce. To se netýká přímo režimu Ukrajina; černý nábor je výsledkem toho, jak se firmy zařídí, když úřady nedodávají legální adepty na práci dost rychle. Anebo si chtějí ulevit na nákladech.
„Zásadní motivací zůstává ekonomický faktor, za nelegálně zaměstnané cizince firma nehradí pojištění. Tito zaměstnavatelé tak získávají nekalou konkurenční výhodu,“
speciální program pro nábor ■
kvalifikovaných Ukrajinců schválila vláda v červenci 2016
přihlásit se do něj mohou pouze ■ firmy, které působí v ČR v oblasti výroby či služeb nebo ve veřejném sektoru, mají minimálně deset zaměstnanců a dlouhodobě nezvládají pozice obsadit z českých zdrojů
program funguje na
■ jednoduchém principu: firma, která postrádá zaměstnance, zanese volnou pozici do centrální evidence Úřadu práce, a pokud se inzerované místo neuchytí na českém trhu, může být po uplynutí 30 dnů zařazeno do režimu Ukrajina
z nabídky si mohou vybrat
■
Ukrajinci s poptávanou kvalifikací a v rámci režimu si zažádají o zaměstnaneckou kartu, která se vystavuje maximálně na dva roky; žádá se na generálním konzulátu ve Lvově, hromadné žádosti vyřizuje ambasáda v Kyjevě
režim vznikl proto, aby se
■ potřebné profese dostávaly k zaměstnanecké kartě rychleji;
průměrně se žádosti vyřizují zhruba 80 dnů, firmy ale hlásí zkušenost i s půlroční dobou
říká mluvčí Státního úřadu inspekce práce Richard Kolibáč. Nejvíc se to děje ve stavebnictví, zpracovatelství, autoopravárenství a v obchodě.
O posílení ministerstev se povede bitva, jelikož vláda řeší, jak se „proškrtat“k udržení 40miliardového schodku. Hospodářská komora, u níž se schází 80 procent firemních požadavků na lidi z Ukrajiny, argumentuje, že v tomto programu by se škrtat nemělo, protože na tom vydělá i státní pokladna. Zástupci komory argumentují, že zatímco navíc žádaní úředníci přijdou na 100 milionů ročně, „nakrmení“trhu práce ukrajinskými silami dodá do eráru deset miliard. Vedle daně z příjmu a odvodů přímo za člověka se do sumy počítá i výnos ze zakázek, které už firmy nebudou muset odmítat.