Spolupráce vojska s „blanickými rytíři“vázne
PRAHA Hledání novodobých blanických rytířů má zpoždění. Obrana před více než rokem přišla s nápadem, že bude podporovat spolky střelců, sportovců, radioamatérů nebo potápěčů. Ti všichni jsou díky svým specifickým hobby využitelní i pro armádu. A to třeba v případě, kdy dojde k povodním, masivnímu blackoutu elektrické sítě nebo v nejhorším případě ohrožení cizími vojsky. Ministerstvo jim chtělo dávat peníze na provoz a občas je i cvičit. Výměnou za to měli být tito nadšenci připraveni se zapojit do likvidace pohrom valících se na Česko.
Háček je v tom, že pro takovou spolupráci dosud chybí opora v zákonech. „Systematická podpora spolků v uvažovaném měřítku zatím neprobíhá. Je nutné ji legislativně zakotvit v právním řádu. K tomu dosud nedošlo, pracujeme na tom,“připouští ředitel komunikačního odboru ministerstva obrany Jan Pejšek.
„Blaničtí rytíři“v praxi
Resort měl přitom už na konci roku 2017 připraven věcný záměr zákona, který měl „blanické rytíře“ uvést do praxe. Jenže po připomínkách vládních legislativců nakonec návrh spadl pod stůl a obrana se v současnosti chystá zapracovat podporu zájmových spolků do novely zákona o obraně státu. „Jeho předložení vládě se přepokládá v roce 2019,“dodal Pejšek. Od letošního března měl přitom zákon původně platit.
Ve volném čase
Spoluprací s nadšenci chtělo vojsko do jisté míry řešit nižší početní stav uniformovaných mužů a žen. Již několik let armáda doplňuje chybějící vojáky, kteří v minulosti odešli. Každoročně jich do armády nově nastoupí kolem 2000. Několik set naopak odchází. Velitel pozemních sil Josef Kopecký si proto loni posteskl, že mu chybí asi 15 procent lidí.
„Armáda má velmi málo lidí v zálohách a nemá kam sahat pro případ mimořádné služby za stavu ohrožení státu. Proto jsme dospěli k názoru, že je třeba ve větší míře zapojit veřejnost. Vše ale bude dobrovolné,“zdůvodňoval návrh koncem roku 2017 ředitel legislativní sekce ministerstva obrany Gorazd Richter.
Pokud by se podařilo „zaháčkovat“ členy zájmových spolků, získalo by ministerstvo obrany solidní fundus „civilů“, kteří by sice nesloužili přímo ve vojsku, ale mohli by mu pomoci v krizové situaci. Zaměření například na biatlonisty nebo sokoly pak má také svou logiku. Kamenem úrazu armádních náborů je totiž už delší čas tristní fyzická kondice zájemců o uniformu. Pokud někdo sportuje, špatná zdatnost ho netrápí, zní logika ministerstva.
Předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jana Černochová je proto ze skluzu, který příprava spolupráce s brannými spolky nabrala, rozmrzelá. „Velice mne mrzí, že se tato aktivita opožďuje,“řekla LN členka ODS.
Podle opoziční poslankyně by se užším zapojením civilistů posílila bezpečnost země. „Navíc dělat něco navíc a ve svém volném čase ve prospěch nás všech je pozitivním příkladem pro další generace, protože bohužel hodně mladých lidí má dnes pocit, že vlastenectví je sprosté slovo,“doplnila Černochová.
Snížení nároků nepomáhá Příliš se zatím nedaří ani další aktivita, jíž se ministerstvo snaží přilákat do vojska více lidí. Před více než dvěma lety radikálně snížilo nároky na zdravotní stav branců u specializací, které nevyžadují stoprocentní tělesnou připravenost. Nová zdravotní vyhláška se ale na počtu přijímaných lidí výrazně neprojevila. „Věříme nicméně, že v příštích letech toto procento už nebude zanedbatelné z důvodu zvýšené informovanosti veřejnosti,“přeje si Pejšek.
Druhojakostní brance chce armáda využít hlavně tam, kde ji dlouhodobě tlačí bota. Nutně potřebuje techniky, logistiky, ale také právníky, psychology, „ajťáky“nebo zdravotníky. U nich tolik nevadí, pokud trpí alergiemi, mají vysoký tlak nebo hůře vidí.
Cílem armády je nabírat ročně okolo dvou tisíc vojáků. Do roku 2025 by velitelé pod sebou chtěli mít 30 tisíc uniformovaných mužů a žen. Podle posledních údajů je dnes v Česku 25 104 vojáků z povolání. Navíc je potřeba počítat s tím, že dvě tisícovky nováčků neznamenají, že se o stejný počet lidí navýší armádní stavy. Jen za rok 2017 totiž zároveň odešlo přes osm set vojáků do civilu.