Každý pojištěnec může do vedení
Novinka v řídících radách zdravotních pokladen: kandidovat bude moci ten, kdo má kartu pojištěnce a sežene si 50 podporovatelů
PRAHA Od října přestane platit zákonná úprava, podle které se volí členové správních a dozorčích rad zaměstnaneckých pojišťoven. Ústavní soud ji zrušil loni, dopad svého zásahu však o rok odložil. Zaměstnaneckých pojišťoven je v Česku celkem šest, sedmá je pak Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP).
Ministerstvo zdravotnictví proto nyní poslalo do vnitřního připomínkového řízení novelu, která na verdikt Ústavního soudu reaguje. Má napravit hlavní výtku, že dosavadní způsob voleb vytvářel nerovnost mezi pojištěnci a byl výhodný pro velké zaměstnavatele. Měla by proto pomoci malým podnikatelům a osobám samostatně výdělečně činným k většímu vlivu na pojišťovny. Kromě mocenských přelivů ovšem argumentace Ústavního sodu vytváří základ k seškrtání počtu tuzemských poskytovatelů zdravotního pojištění. Na to, jak jsou si instituce podobné, je jich prostě příliš mnoho.
Pro pojištěnce bude v první moment největší změna spočívat v tom, že každý, kdo má kartičku pojišťovny, bude moci na místo v jejích řídících orgánech kandidovat. „Právo být volen bude mít kterýkoli pojištěnec dané pojišťovny, který doloží minimálně 50 podpisů od pojištěnců této pojišťovny,“řekl LN ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).
Co úprava prozradila
Ústavní soud upozornil, že takzvané zaměstnanecké pojišťovny už v současnosti neposkytují pojištění pouze určité skupině zaměstnanců, ale širšímu portfoliu klientů. Navzdory svému označení jsou tedy v podstatě také „všeobecnými“zdravotními pojišťovnami.
Jenže pokud jsou všechny vlastně všeobecné, pak se klade otázka, zda jich má být hned sedm a zda nemá cenu jejich počet třeba redukovat. Vláda se přitom netají tím, že chce ještě letos vyrukovat s novou koncepcí vývoje zdravotních pojišťoven, byť jsou její obrysy zatím zahaleny tajemstvím.
Rozdíl mezi VZP a zaměstnaneckými pojišťovnami je mimo jiné právě ve způsobu voleb do dozorčích a správních rad. U VZP jich část jmenuje vláda a zbytek sněmovna, kdy parlamentní strany mají právo jmenovat určitý počet členů rady podle poměru, který je dán výsledkem voleb do dolní komory.
Do dozorčích rad zaměstnaneckých pojišťoven se dosud volilo podle tripartitního modelu. Jednu třetinu zástupců tam měl stát, třetinu velcí zaměstnavatelé a třetinu odbory. Ústavní soud ale volby těchto dvou třetin zástupců zaměstnavatelů a odborů zrušil kvůli tomu, že běžný pojištěnec, který nebyl členem odborů, tam žádnou možnost zastoupení neměl.
Dříve totiž byli klienty například Vojenské zdravotní pojišťovny pouze vojáci. Jenže to už neplatí. Každý si může vybrat kteroukoli ze sedmi pojišťoven na trhu.
Proto bylo zajímavé, jaké řešení problému ministerstvo zdravotnictví zvolí. Nabízelo se, aby se použil model VZP, kde složení rad zčásti odvozuje svou legitimitu z voleb do sněmovny. Jenže toto řešení by rozdíly mezi pojišťovnami, které mají být zárukou konkurenčního prostředí, značně setřelo.
Jako druhý extrém by šlo brát model německý, kdy pojištěnci do správních rad volí a mohou být sami voleni. Jenomže to mohlo být značně složité na realizaci a nabízela se také otázka, zda by vůbec k takovým volbám přišel hlasovat dostatečně reprezentativní vzorek pojištěnců.
Vliv zůstane velkým plátcům
Samo řešení tohoto dílčího a do značné míry technického problému by tak ale mohlo naznačit, zda se ministerstvo kloní spíše k maximální redukci pojišťoven, nebo zda chce zachovat konkurenci mezi nimi.
Zvolené řešení není tak revoluční, Nová pravidla pro volbu členů správních a dozorčích rad zaměstnaneckých pojišťoven Kterých pojišťoven se změna bude týkat jako by bylo zavedení německého modelu, ale zároveň ponechává prostor pro konkurenční prostředí.
To znamená, že kromě toho, že právo být volen dává každému pojištěnci, který si sežene na 50 podpisů od dalších pojištěnců, právo volit ponechává jen velkým zaměstnancům a jejich sdružením. Volit tak bude moci jen subjekt, který do zdravotní pojišťovny odvádí alespoň 0,4 procenta všech jejích ročních příjmů z povinných odvodů.
Dosud přitom mohli volit jen velcí zaměstnanci, kteří odváděli 0,5 procenta. To znamená, že návrh tuto hranici snižuje. A zároveň umožňuje, aby se jednotlivé podniky nebo osoby samostatně výdělečně činné mohly sdružovat tak, aby překročily tuto hranici.
„Takže tu bude možnost, aby se různé svazy, které zastupují tyto subjekty, například Svaz průmyslu a dopravy či Asociace malých a středních podniků a živnostníků, voleb účastnily, pokud tedy jejich členové odvádějí pojistné do dané pojišťovny v odpovídající velikosti alespoň 0,4 procenta dohromady,“vysvětlil LN Vojtěch.
Lze tedy říci, že vládní návrh vychází vstříc požadavkům Svazu zdravotních pojišťoven, který usiloval o to, aby se zachoval vliv na řízení pojišťoven pro významné plátce pojistného. A nevyslyšel hlasy, podle kterých by zde měla být pouze jediná státní pojišťovna.